Edward Bernard Raczyński (19. prosince 1891 Zakopane – 30. července 1993 Londýn) byl polský diplomat, politik a spisovatel, v letech 1979–1986 polský prezident v exilu.
Biografie Hrabě Edward Bernard Maria Raczyński se narodil v Zakopaném do polské aristokratické rodiny. Jeho otcem byl hrabě Edward Aleksander Raczyński a jeho matkou Róża rozená vévodkyně Potocká. Dětství trávil v krakovském paláci Pod Baranami a v rodinném sídle v Rogalinu. Studoval práva v Lipsku, Krakově a v Londýně (London School of Economics), doktorát získal v roce 1915 na Jagellonské univerzitě. V listopadu vstoupil do armády obnoveného Polska, odtud byl v květnu 1919 povolán k diplomatické službě. Až do roku 1925 pracoval na polských vyslanectvích a misích v Bernu, Kodani a v Londýně. Po návratu do Varšavy vedl oddělení mezinárodních smluv. V témže roce se oženil s dcerou uhlobarona Joyous rozenou Markham. Jeho žena záhy zemřela a v srpnu 1932 si vzal Cecylii Marii rozenou Jaroszyńska se kterou měl tři dcery. Na počátku téhož roku byl jmenován polským vyslancem u Společnosti národů a v roce 1934 se stal vyslancem ve Spojeném království. Jménem Polska podepsal 25. srpna 1939 britsko-polskou dohodu o vzájemné pomociAgreement of Mutual Assistance between the United Kingdom and Poland-London (1939) znění smlouvy v angličtině na Wikizdrojích, která nakonec přivedla Británii k vyhlášení války Německu.
Po porážce Polska zůstal Raczyński v Londýně, kde nadále sloužil jako vyslanec polské exilové vlády a jeden z jejích významných členů. Mezi 22. červencem 1941 a 14. červencem 1943 byl ministrem zahraničí v kabinetu Władysława Sikorského. V této funkci předal Spojencům jednu z nejranějších a nejpřesnějších zpráv o probíhajícím holokaustu ("The mass extermination of Jews in German occupied Poland", Raczynski's "Note addressed to the Governments of the United Nations on December 10, 1942")"Hromadné zabíjení Židů v Německem okupovaném Polsku, nóta určená vládám Spojených národů z 10. prosince 1942" zveřejněná později (30. prosince 1942) polským ministerstvem zahraničí a rozeslaná jako brožura politikům a médiím, dostupné on-line a žádal o zásah.Martin Gilbert, Auschwitz and the Allies, 1981 (Pimlico edition, p. 96) „Další výzva k zásahu přišla od polského velvyslance hraběte Raczynského, který na schůzce s Anthony Edenem ráno 1. prosince 1940 upozornil ministerstvo zahraničí na rozsáhlé vyhlazování Židů v Polsku“ (...) Raczyński přednesl dva návrhy: „varovat Lavala“ před dalšími deportacemi z Francie a na schůzce představitelů okupovaných zemí prodiskutovat a zveřejnit fakta o pronásledování Židů. Avšak britské ministerstvo zahraničí myšlenku schůzky odmítlo.Walter Laqueur, The terrible secret, 1980 (Penguin edition, p. 236). „Polský ministr zahraničí hrabě Raczyński přednesl 18. ledna 1943 Spojenecké radě následující požadavky: a) Bombardování Německa jako odvetu za pokračující vyhlazování polských Židů. b) Přimět Berlín, aby dovolil Židům opustit Německem okupované země. c) Požadovat od Spojenců a od neutrálních zemí přijetí Židů, kteří opustili nebo by mohli opustit Německem okupované země. Raczyński dále nerozvíjel požadavky na odvetná opatření vůči německým válečným zajatcům a vůči Němcům žijícím v zemích Spojenců, protože jsou v rozporu s přijatými normami mezinárodního práva. Anthony Eden, který jednal z pověření britské vlády, polské požadavky odmítl a nabídl jen neurčité sliby intervence v některých neutrálních zemích.“
Po roce 1945, když vláda Spojeného království přestala podporovat polskou exilovou vládu, zůstal Raczyński v Londýně, kde působil jako jeden z nejvýznamnějších členů tamější polské diaspory. Byl aktivní v různých exilových politických a společenských organizacích, včetně Fondu pomoci zemi, který aktivně podporoval demokratickou opozici v komunisty kontrolovaném Polsku. V letech 1954 a 1972 byl jedním z členů Výboru tří, kolektivního prezidentské orgánu polské exilové vlády. Byl také členem Výboru pro polské záležitosti a poradce různých britských vládních agentur a ministerstev.
V roce 1962 zemřela jeho druhá žena Cecylia Maria Raczyńska rozená Jaroszyńska.
V březnu 1979 se Raczyński stal polským prezidentem v exilu poté, co jej do funkce vybral odcházející prezident Stanisław Ostrowski. Současně Raczyński vybral svého nástupce, kterým byl předseda exilové vlády Kazimierz Sabbat.
V době, kdy Raczyński zastával prezidentský úřad (1979–1986), vzniklo v Polsku hnutí Solidarita. Raczyński upozorňoval západní země na události probíhající v Polsku a vytvářel úzké vazby s polským opozičním hnutím.
Raczyński zvažoval jmenovat svým nástupcem Władysława Bartoszewského, neboť chtěl vybrat někoho z vlasti a se silnými vazbami na opoziční hnutí, avšak Bartoszewski nabídku odmítl.Michał Komar, Władysław Bartoszewski, Skąd pan jest? (rozsáhlý rozhovor). Świat Książki, Warszawa, 2006
Po skončení sedmiletého prezidentského mandátu 8. března 1986 rezignoval. Byl posledním polským prezidentem v exilu, který zastával významné úřady v dobách druhé polské republiky. Jeho nástupci: Kazimierz Sabbat a Ryszard Kaczorowski byli na začátku druhé světové války zhruba dvacetiletí."Prezydenci Rzeczypospolitej Polskiej na Uchodzstwie, 1939–1990" (The Presidents of the Polish Republic in exile), Rada Ochrony Pamięci Walk i Męczeństwa, Warszawa 2002 Po odchodu z úřadu prezidenta by vysoce oceněn za znovusjednocení polské emigrace a reorganizaci polské exilové vlády.
V sedmadevadesáti letech se oženil potřetí, vzal si Anielu Lilpopovou, se kterou po mnoho let žil. Zemřel 30. července 1993 ve svém domě v Londýně jako poslední potomek rodu. Rakev s jeho tělem byla pohřbena do rodinného mausolea v kapli v Rogalinu. Hrabě Raczyński v poslední vůli a závěti věnoval rodinný palác v Rogalinu a svoji knihovnu polskému národu. Byl nejdéle žijící hlavou polského státu a jedním z mála stoletých mezi evropskými politiky 20. století.Podrobnosti uvedeny též v nekrologu a ve stručném životopise historika a spisovatele Adama Zamojského v článku pro "The Independent" z 31. července 1993 : http://www.independent.co.uk/news/people/obituary-count-edward-raczynski-1488283.html
V roce 2004 byla na domě kde žil a zemřel umístěna pamětní deska (v čísle 8 Lennox Gardens v londýnském Bromptonu).
Vyznamenání StátStuhaNázevDatum udělení60x60pixelůkomtur Řádu Dannebrog60x60pixelůkomtur Řádu tří hvězd60x60pixelůrytíř Řádu znovuzrozeného Polska1923, 2. května60x60pixelůdůstojník Řádu znovuzrozeného Polska60x60pixelůkomtur Řádu znovuzrozeného Polska1933, 10. listopadu60x60pixelůvelkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska1937, 11. listopadu60x60pixelůvelkokříž Řádu znovuzrozeného Polska1979, 8. dubna60x60pixelůrytíř Řádu bílé orliceKrzysztof Filipow: Order Orła Białego. Wyd. Białystok 1995. S. 55.60x60pixelůvelkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky199160x60pixelůkomtur Řádu rumunské hvězdy60x60pixelůŘád rumunské koruny I. třídy193359x59pixelůčestný rytíř velkokříže Řádu britského impéria199159x59pixelůMedaile stříbrného jubilea krále Jiřího V.Dziennik Urzędowy Ministerstwa Spraw Zagranicznych Rzeczypospolitej Polskiej. č. 9, S. 231, 1936 Dostupné online 1935, 6. května60x60pixelůvelkokříž Řádu Pia IX.1991
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Polští šlechtici Kategorie:Prezidenti Polska Kategorie:Století lidé Kategorie:Absolventi Jagellonské univerzity Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Řádu britského impéria Kategorie:Rytíři Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Důstojníci Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Komtuři Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Velkodůstojníci Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky Kategorie:Komtuři Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny 1. třídy Kategorie:Komtuři Řádu tří hvězd Kategorie:Komtuři Řádu Dannebrog Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu Pia IX. Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Čestní občané Krakova Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 19. prosince Kategorie:Narození v Zakopaném Kategorie:Úmrtí v roce 1993 Kategorie:Úmrtí 30. července Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Medaile stříbrného výročí krále Jiřího V. Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Jagellonské univerzity Kategorie:Velvyslanci Polska