Azul y no tan rosa (tj. Modrá, ne tak růžová) je venezuelsko-španělský hraný film z roku 2012, který režíroval Miguel Ferrari podle vlastního scénáře. Film popisuje vztah otce a dospívajícího syna, kteří se setkávají po dlouhé době.
Děj Diego pracuje jako fotograf v Caracasu a žije se svým partnerem Fabriziem, který je porodník. Jednoho dne mu zavolá Valentina, se kterou má syna Armanda, který s ní žije v Madridu. Valentina potřebuje odletět do Londýna a Armanda nemůže vzít s sebou, proto ho pošle na prázdniny k otci do Venezuely. Diego není nadšený, ani Armando není rád, když otce viděl naposledy před pěti lety. Jejich vztah se ještě zkomplikuje, když se Armando dozví, že jeho otec je gay. Krátce nato je Fabrizio přepaden na ulici a po čase stráveném v komatu umírá. Armando se přes chat seznámí s dívkou Laurou z Méridy a řekne jí, že tančí tango. Diegova kamarádka Delirio del Río ho proto naučí tančit tango. Napětí mezi otcem a synem se postupně snižuje. Laura pozve Armanda do Méridy na tango. Spolu s nimi tam jedou i Diegovy přítelkyně Delirio del Río a Perla Marina. Diego veze stromek, který chtěl v Méridě zasadit Fabrizio.
Obsazení
Ocenění Cena Goya za nejlepší zahraniční film ve španělštině
Externí odkazy Oficiální stránky
Kategorie:Venezuelské dramatické filmy Kategorie:Španělské dramatické filmy Kategorie:Venezuelské filmové komedie Kategorie:Španělské filmové komedie Kategorie:Filmy z roku 2012 Kategorie:Filmy s LGBT tématem Kategorie:Filmy odehrávající se v Caracasu