Bibliomining je označení procesu a metody dobývání/dolování znalostí nebo informací z databází v knihovnách. O tomto způsobu se začalo hovořit v 90. letech 20. století, název poprvé použil Scott Nicholson v roce 2003.
Definice Jedna z jeho definic zní takto: „Bibliomining is the use of a combination of data mining, data warehousing, and bibliometrics for the purpose of analyzing library services“. Což je volně přeloženo jako: „Bibliomining je kombinace dolování dat, ukládání dat a bibliometrie za účelem analýzy knihovnických služeb.“
Bibliomining se tedy týká oboru knihovnictví, pouze však knihovních služeb softwarových. Jedná se totiž o získávání/dolování dat z různých elektronických databází. A tento proces je následně využit k praktickým knihovnickým službám. Souvisí také s procesem/metodou zvanou „data mining“, která se zabývá dolováním dat z různých rozsáhlých databází; využívá je bankovnictví nebo ekonomie. Bibliomining většinou používají knihovny pro své účely. Pomocí něho se dá např. zjistit, jaké knihy si půjčují jednotlivé sociální skupiny a management knihovny se tak může lépe zaměřit na jednotlivé komunity. Jako jeden z příkladů Nicholson uvádí např. odlišnosti uživatelů, kteří využívají elektronická periodika.
V každé databázi knihovny se shromažďuje velké množství dat, které by nejspíš zůstalo skryto a zcela nevyužité. Týká se to návštěv čtenářů v knihovně, provedených výpůjček a také např. rezervací. Datové zdroje, ze kterých knihovna čerpá, jsou interní (data z vlastních databází) a externí (jsou to data, která lze získat, např. demografické rozložení obyvatel na základě jejich adres). Stejně jako je tomu u data miningu, hledají se vzorky, které mají nějakou závislost, a hodnotí se dále vztahy mezi nimi. Pokud se nějaké souvislosti naleznou, může nalezené znalosti knihovna využít ve svůj prospěch.
Data mining Pokud jsou k dispozici surová data, tedy tabulky vytvořené z databází, lze je využít k vytvoření strategického plánu např. v oblasti financí. Slouží tedy v závěru jako metoda managementu. Po určitém výběru, čistění a analýze dat jsou zjištěny výsledky, které by měly být zcela "překvapivé". Ne všechna data se totiž dají využít perspektivně. Při data miningu je vhodné využívat několik metod a hledání jejich správných kombinací.
S tímto termínem také souvisí strategické plánování knihovny a benchmarking.
Benchmarking Výraz pochází z ekonomie. Jde o metodu neustálého zlepšování na základě srovnávání s konkurencí. "Bench" znamená laťka a "marking" přiblížit se. Díky této metodě si tedy lze osvojit poznatky od konkurenta a tím vylepšit vlastní projekty a procesy. V knihovnickém prostředí se benchmarking také provádí, např. v roce 2014 ho provedla Národní knihovna.
Fáze procesu dobývání informací z databází určení otázky (co přesně se chce zjistit, tuto otázku co nejpřesněji definovat) určení oblasti zdrojů shromažďování dat do datového skladu výběr nástrojů pro analýzu uplatnění vzorů pro dolování dat a čištění dat uplatnění výsledků Při uplatnění bibliominingu musí knihovníci pracovat většinou se svým IT technikem a také dbát na určitá pravidla, která se nesmějí porušit, a to především na ochranu osobních údajů svých klientů.Radka Římanová - Bibliomining - dobývání znalostí z knihovních databází a systémů, dostupné online: http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=6569
Odkazy Reference
Externí odkazy http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bibliomining
Kategorie:Knihovnictví Kategorie:Scientometrie Kategorie:Databáze Kategorie:Data mining Kategorie:Anglická slova a fráze