Tomáš Seidan (6. září 1830 PrahaMatriční záznam o narození a křtu Tomáše SeIdan farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském – 2. prosince 1890 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském dle matriky zemřelých farnosti při kostele sv. Jiljí zemřel Tomáš Seidan 2. prosince 1890 na pražském Starém Městě čp. 213 Praha) byl český sochař a pedagog.
Život Narodil se v Praze na Starém Městě v rodině rytce Antonína Seidana. Pocházel z devíti sourozenců. Jeho starší bratr Václav Jan Seidan (1817–1870)Matriční záznam o narození a křtu Václava Johanna Seidana farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském byl medailérem. V roce 1839 zemřel otec Antonín Seidan.Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Antona Seidana farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
Tomáš Seidan se vyučil sochařství v dílně bratrů Josefa a Emanuela Maxových a v letech 1843–1845 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Christiana Rubena. V té době došlo k reformám výuky od strnulého akademismu směrem k realistické malbě. Od roku 1849 Seidan působil jako modelér porcelánky ve Staré Roli a po odchodu Václava Levého do Říma (1854) převzal jeho dílnu.
Po dvacet let působil jako profesor modelování na Pražské technice.Světozor č. 4, 12.12.1890 Na pražské Akademii nebyl zřízen ateliér sochařství a proto hodiny modelování v ateliéru sochaře Tomáše Seidana navštěvoval Josef Mauder, Ladislav Šaloun a také mladý Myslbek. Myslbek strávil v Seidanově ateliéru dva roky a pak přešel k Václavu Levému. Později se podílel jako Seidanův pomocník na sochařské zakázce ve vídeňském Arsenálu.
Tomáš Seidan byl členem Umělecké besedy, Krasoumné jednoty (1870–1890) a Spolku svatého Lukáše (1871–1890). Zemřel v Praze v prosinci 1890 ve věku 60 let a je pohřben na Olšanských hřbitovech (V. hřbitov, 10. oddělení, hrob 148).
Dílo Seidanovo dílo je pozdně klasicistní, ale jeho portréty jsou oproti Maxovým živější a více se zaměřují na detail. Za jeho nejzdařilejší práci je považován pomník J. F. Smetany, který neusiluje o idealizaci, postrádá dobový patos a nejvíce se vzdaluje sochařskému akademismu. Od současníků se Seidan odlišuje realistickým ztvárněním v několika drobných plastikách, které nejvíce vypovídají o jeho výtvarné představivosti a přibližují ho tvorbě následující generace.Vojtěch Volavka, Sochařství devatenáctého století, s. 56
Ve velkých plastikách z pozdějšího období chybí fantazie a vzlet, které Seidan nahrazuje plastickou manýrou s prvky klasicismu, novorenesance a realismu. Seidanovy sochy poznamenal živnostenský ráz jeho sochařské dílny, který je řadí k tehdejšímu průměru, s těžko rozeznatelným autorským rukopisem. Jeho návrhy na výzdobu Palackého mostu v Praze i jiné příležitostné práce byly překonány následující generací sochařů v čele s Josefem Václavem Myslbekem a v soutěži neobstály.Tomáš Seidan, Rozhlas Brno
Realizovaná díla
náhled|Pomník J. F. Smetany, Plzeň náhled|Náhrobek Boženy Němcové 1867 Vojenské historické muzeum (Vídeň): tři sochy vojevůdců – Matyáše Gallase, Franze Sebastana de Croix, hraběte Clerfayta a generála Vincence svobodného pána von Bianchi († 1855), kararrský mramor reliéf na náhrobku Boženy Němcové na Vyšehradě (portrét je od bratra, Václava J. Seidana) 1872–74 pomník premonstráta dr. Josefa Františka Smetany v Plzni 1874 socha J. A. Komenského v Přerově, spolupracoval Bernard Otto Seeling (dnes před kostelem českobratrské církve v Přerově v ulici Čapky Drahlovského) 1877 busta cara Petra Velikého na Petrově návrší v Karlových VarechBusta Petra Velikého, Karlovy Vary busta Jiřího z Poděbrad (mramor), Staroměstská radnice v Praze 1876 pomník Wolfganga Amadea Mozarta (pískovec), busta hraběte Kašpara Šternberka pro knihovnu Českého musea 1864 pomník Ferdinanda Břetislava Mikovce na hřbitově v Košířích (nyní v osadě Sloup) pomník hudebního skladatele Václava Jindřicha Veita v Litoměřicích (zachována busta v muzeu) náhrobek německého básníka Uffo Horna, Trutnov náhrobní plastika malíře Augusta Bedřicha Piepenhagena (1791–1868) na Olšanských hřbitovech alegorie Mírnosti a Trpělivosti, Nová budova vídeňského parlamentu alegorie Vody a Ohně ve výklencích rizalitů budovy Národního muzea v Praze sochy Síly a Víry a Geniové, Arcibiskupský palác v Praze sochy Raffaela a Carla Marii von Webera, Rudolfinum v Praze plastiky generálů Matyáše Gallase a Vincence von Bianchi (kopie originálů z Arsenalu) v pražské Invalidovně Čtyři roční období na zámku Josefův Důl socha sv. Barbory v kostele Nejsv. Trojice ve Slaném pomník Josefa Löschnera v Kyselce 1890 Poprsí Galluse von Hochbergera, Bývalý vojenský léčebný ústav Karlovy Vary
Společné výstavy 1884 Krasoumná jednota v Praze (Umělecká výstava na Žofíně), Žofín, Praha 1988/89 Umělecká beseda k 125. výročí založení, Mánes, Praha
Odkazy
Reference
Literatura Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 240, 258, Národní galerie v Praze 2016, Lubomír Sršeň, K autorství náhrobního pomníku Boženy Němcové, Sborník Památníku národního písemnictví. Roč. 34/2002 502 s. 34, (2002,) s. 199–216 Vojtěch Volavka, Sochařství devatenáctého století, Výtvarný odbor UB, Praha, 1948 Vladimír Sís, Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha 1929
Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Seidan, Anton *1788 s rodinou Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Seidan Barbara * 1796 s rodinou
Tomáš Seidan, Rozhlas Brno 19. století, Kdo je kdo: Tomáš Seidan Prostor: Tomáš Seidan Soupis pražských domovských příslušníků 1830, 1910, Seidan, Thomas 1830
Kategorie:Čeští sochaři 19. století Kategorie:Narození 6. září Kategorie:Narození v roce 1830 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 4. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1890 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži