Duhová mapa Rumunska|náhled Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Rumunsku můžou setkávat s právními komplikacemi neznámými pro většinové obyvatelstvo. Rumunsko je stejně jako ostatní východoevropské země v oblasti práv gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů sociálně konzervativní. I přesto však země r. 2000 přijala velmi značnou legislativu v oblasti LGBT práv. V poslední dekádě tu došlo k plné dekriminalizaci homosexuality, přijetí rozsáhlé anti-diskriminační legislastivy, sjednocení legálního věku způsobilosti k pohlavnímu styku a zákonů proti homofobních zločinů z nenávisti.http://www.romanialibera.ro/actualitate/eveniment/hate-crimes-in-romania-a-fost-lansat-primul-site-de-monitorizare-a-infractiunilor-impotriva-grupurilor-vulnerabile-287134.html Mimoto se LGBT komunita začala v posledních letech více ukazovat prostřednictvím každoročního pochodu GayFest v Bukurešti a filmového festivalu Cluj-Napoca. V r. 2006 bylo Rumunsko prohlášeno organizací Human Rights Watch jako jedna z pěti zemí na světě, která má příkladnou legislativu bojující proti násilí na základě sexuální orientace a genderové identity.On International Day Against Homophobia, Violations Mixed With Victories , Human Rights Watch

Časový sled LGBT historie v Rumunsku Starověk Homosexualita byla na území dnešního Rumunska prakticky odjakživa předmětem represí. Dalo by se říci, že veškeré civilizace a kultury ovládané tehdejší Dácií často čekalo odsouzení k politické nekorektnosti způsobené nízkým vzděláním. V období římského vlivu se akceptace homosexuality uchovala jako jediná reforma pocházející z tohoto období, kdy sem pronikal římský koncept společnosti a kultury obdobný zvykům původní populace.

Středověk Pro středověk v Rumunsku je všeobecně charakteristická sociální regrese a christianizace, na níž se výrazně podílel Svatý Ondřej, zejména v Dobrudži. Ten tehdy sestavil jakousi pomyslnou náboženskou hranici (anti-muslimský štít) a posiloval bigotnost u tamního obyvatelstva. Tvrdé zákony proti homosexualitě se vymáhaly pouze na chudé vrstvě, u šlechty se toto chování tolerovalo. O homosexuálním chování a vztazích v této době se lze dočíst v knize od Dana Horia Mazilu Voievodul, dincolo de sala tronului: V době tureckého zajetí byl kníže Radu III. Pěkný spolu se svým bratrem Vladem III. Draculou znásilněn na území Adrianopole (dnešní Edirne), přímo na dvoře sultána Murada II., což měla být odplata za dobývání Osmanské říše. Ihned na to Vlad znásilnil osmanské zajatce, pročež byl ze strany církve odsouzen za sodomii. Přízvisko knížete Rada III., bratra Vlada Napichovače, „pěkný, nádherný“ odráží jeho femininní rysy a způsoby. Eliáš II. Rareș, moldavský kníže, měl konvertovat k islámu z motivu sexuálních výhod. O jeho bisexuálním počínání se mimo jiné zmiňuje i historik Dan Horia Matei s odkazem na spisy kronikáře Grigora Ureche. Kníže Mihnea Turcitul měl údajně být milencem Kocy Sina Pashy, osmanského velkého vezíra Valašský hospodář se měl uchylovat k prostituci, přičemž jeho mužským prostitutem nebyl nikdo jiný než nejznámější řecký homosexuál Batiste Veveli, jak praví kronika Mirona Costina

Moderní doba 1864 – vydal kníže Alexandr Ioan Cuza trestní zákoník prakticky kopírující francouzskou verzi z r. 1810, tudíž netrestající homosexuální chování. Koncem 19. století počínaje od r. 1878 se do transylvánského trestního zákona dostal článek 242 kriminalizující homosexuální znásilnění. 1929 – Pamfil Șeicaru jmenoval francouzsko-rumunského spisovatele Panaita Istrati chudým básníkem chátrajících oslů. Istrati je prvním literárním činitelem na tomto území, který napsal novelu s názvem Kira Kiralina, v němž figuruje homosexuál jako hlavní hrdina. 1933 – byl spisovatel Geo Bogza odsouzen ke krátkodobému vězení ve Văcărești, v jihovýchodní Bukurešti, pro prostopášnost. Bogza ve své poetické tvorbě napsal sbírku Poemul invectivă, kde se v jedné ze svých básní zmiňuje o pederastii. Kromě něj došlo v té samé době také k uvěznění budoucího rumunského prezidenta Nicolae Ceaușescu ve věznici Doftana pro komunistickou agitaci a distribuci komunistické a protifašistické propagandy. Po revoluci se stalo téma homosexuálních vztahů mladého Ceaușescu s ostatními spoluvězni hojně diskutujícím tématem. 1936 – přijal král Karel II. Rumunský trestní zákon činící konsensuální homosexuální vztahy nezákonnými. Článek 431 trestal vězením „akty sexuální inverze“ vyvolávající veřejné pohoršení. Tedy jakékoliv akty sexuální inverze, o který by se veřejnost dozvěděla, se trestaly odnětím svobody v délce trvání 6 měsíců až 2 let.

Socialistické Rumunsko 1947 – tresty za sexuální inverzi se po nástupu socialismu ještě zpřísnily, a to tak že se nejmírnějším trestem stala předchozí horní sazba 2 let. 1957 – další novela trestního zákona trestající osoby usvědčené z pederastie k odnětí svobody v délce trvání 3 až 10 let. 1968 – nový trestní zákoník se explicitně zmiňuje o homosexualitě. Z hlediska ideologie považovali komunisté homosexualitu za neproduktivní z důvodu potřeby plodných žen a stoupajícího demografického trendu. Státní rada Rumunské socialistické republiky zpracovala komplexní a revidovaný trestní zákoník, který kriminalizoval veškerou sexuální aktivitu mezi osobami stejného pohlaví jako trestný čin proti lidské důstojnosti podle Článku 200: „kdo vykoná soulož s osobou stejného pohlaví, bude potrestán odnětím svobody v délce trvání 1 roku až 5 let.“ 1977 – si psal Ion Negoițescu, otevřeně homosexuální muž, ve znamení solidarity s antikomunistickým disidentem Paulem Gomou. Tajná policie Securitate si jako záminku perzekuce Negoițescu nevybírala ani tak jeho nepřátelství vůči socialistickému zřízení, nýbrž jeho intimní minulost, kvůli čemuž bylo tehdejší Rumunsko silně kritizováno ze zahraničí. Mladý spisovatel Petru Romoșanu mající s Negoițescem homosexuální vztah, byl nucen ze strany Securitate k donášení na svého milence a další nepřátele režimu. Negoițescu se nakonec pokusil o sebevraždu předávkováním medikamenty. Negoițescu a ostatní homosexuální literáti posléze opustili svoji vlast díky intervenci Ștefana Augustina Doinașe, u nějž se po r. 1990 odhalila spolupráce se Securitate 1981–1985 – Oddělení morálky při Bukurešťské milici zahájilo mimořádné vyšetřování. 54 homosexuálních Bukurešťanů bylo zatčeno a obviněno ze spáchání trestného činu soulože mezi osobami stejného pohlaví. Kauzu nakonec pozastavila Suzana Gâdea, ministryně kultury, neboť se mezi obžalovanými nacházelo mnoho umělců a úředníků z Centrální komise.

Současný vývoj náhled|150px|Mariana Cetiner 1993 Ciprian Cucu (17) a Marian Mutașcu (22), dva otevření homosexuálové z Temešváru, byli nahlášení Cucuovou starší sestrou na policejní stanici. Oba nakonec vzali do vazby v lednu 1993. „Byl jsem vyslýchán a vyšetřovatelé mě nazývali děvkou,“ sdělil médiím Cucu. 9. června byli shledáni vinnými a odsouzeni k vězení: Cucu na jeden rok, Mutașcu na dva roky. Z důvodu rostoucího mezinárodní tlaku ze zahraniční, byly tyto rozsudky nakonec zrušeny. V květnu 1995 spáchal Mutașcu sebevraždu kvůli veřejnému lynči. Homosexualita se stala předmětem ostrých debat poté, co byl populární muzikant Ioan Luchian Mihalea zavražděn dvěma svými stejnopohlavními partnery Nelu Florian Găvrilou a Ionem Păunem. Od té doby byly v médiích hojně prezentovány případy vraždy z vášně mezi homosexuály. 1995 – byla uvězněná Mariana Centiner (nar. 1957) za údajný pokus o svedení jiné ženy Adiny Vana k pohlavnímu styku s ní. Ve vězení strávila tři roky, dokud nebyla omilostněná prezidentem Emilem Constantinescem z důvodu nátlaku Amnesty International. Jednalo se o posledního rumunského občana odsouzeného na základě Článku 200. 25. října 1996 – došlo k založení Accept, což je také první rumunská organizace lobbující za práva LGBT. 2001 – vláda přijala mimořádné opatření okamžitě rušící Článek 200 Trestního zákona z důvodu eliminace všech forem diskriminace jiných sexuálních orientací. Odstranění tohoto ustanovení bylo také jednou z podmínek členství v EU. 2004 – Accept organizuje první rumunský manifest hrdosti sexuálních menšin pod názvem „Festival diverzity“, jehož součástí byly také gay filmový festival, výstava plakátů, fotografií a knih a veřejné debaty. 2005 – zahájení prvního pochodu GayFet v Bukurešti znamenalo také historický okamžik začátku LGBT hnutí v Rumunsku.

Zákony proti homosexualitě Rumunský Trestní zákoník z r. 1864 vytvořený na základě francouzského modelu, nijak nečinil homosexuální vztahy odlišnými od heterosexuálních, a tudíž homosexuální styk byl ilegální pouze, když byl učiněn proti vůli jednoho z účastníků.History of Romanian legislation on homosexuality Tento zákoník byl účinným téměř celé tři čtvrtiny století. Po přijetí nových zákonů r. 1937 se začal postoj státu vůči homosexualitě zhoršovat, mimo případy znásilnění. Krátce poté byl přijat § 431, který trestal homosexualitu v případě, že by způsobila „veřejné pohoršení“, o soukromých stycích nebyla řeč. Toto ustanovení bylo z Trestního zákoníku vymazáno r. 1948. V r. 1968 byl tento zákon znovu přijat s Článekm 200 a trestal i vykonané homosexuální praktiky v soukromí.Mihnea Ion Năstase, "Gay and Lesbian Rights", in Carey, Henry F. Romania Since 1989: Politics, Economics, and Society, p.315-6. 2004, Lexington Books, .

V zemi nejsou v současné době už žádné zákony proti LGBT lidem, stejně tak tu ale neexistuje žádný právní institut pro ně, např. stejnopohlavní manželství. Dobrovolná homosexuální aktivita mezi dvěma svéprávnými jedinci v soukromí zde byla zlegalizována r. 1996, ačkoli poslední anti-gay zákon § 200 kriminalizující veřejnou propagaci homosexuality byl zrušen až 28. června 2000 na nátlak Rady Evropy a v důsledku návštěvy Velvyslance USA Michaela Guesta, otevřeně homosexuálního muže.

V r. 2002 byl legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku sjednocen pro heterosexuální i homosexuální orientaci na 15 let.World Legal Wrap Up Survey July 2006 , ILGA

Na konci r. 2007 krajně pravicová Strana velkého Rumunska jednala v Senátu o možnosti přijetí zákazu „propagace idejí a manifestací spojených s gay a lesbickou tematikou“ určené k tomu, aby dala utrum každoročnímu festivalu GayFest v Bukurešti. Projednávaný návrh byl Senátem zrušen 11. února 2008 se 17 kladnými stanovisky, 16 zřeknutími a 27 negativními stanovisky.Propunere pentru interzicerea manifestărilor homosexualilor respinsă de Senat (Proposal for banning homosexual manifestations, rejected by the Senate), Adevărul, 11 February 2008

Změna pohlaví Od roku 1996 je možné podstupovat úřední změnu pohlaví po předchozí chirurgické změně.

Stejnopohlavní soužití

Rumunsko patří mezi poslední členské země, které dosud nepřiznaly homosexuálním párům žádnou právní úpravu například ve formě registrovaného partnerství. Rumunská ústava definuje rodinu jako společenskou jednotku stvrzenou dvěma osobami dobrovolně přistoupivšími do manželství. Žádnou specifikaci jejich pohlaví zdejší ústavní zákony neobsahují. Navzdory tomuto není zdejší legislativa přístupná žádné jiné definici manželství, neboť podle podpůrných právních předpisů se jedná o svazek jednoho muže a jedné ženy, a tudíž stejnopohlavní páry nemají přístup ke stejné státní ochraně jako rodina dle její ústavní definice.

Stejnopohlavní manželství je zakázáno občanským zákoníkem , jehož definice neobsahuje žádný prostor pro jinou interpretaci.

V dubnu 2013 se v parlamentu neúspěšně projednávala možnost legalizace stejnopohlavních svazků.(Romanian) DEBATE legalization of gay civil partnerships. Lawmakers oscillate between "no" and "not quite"