Sedlčany (, v místním nářečí Selčany) jsou město v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží asi třicet kilometrů východně od Příbrami. Žije zde obyvatel.
Sedlčany jsou hned po Příbrami a Dobříši třetím největším městem v okrese. Město leží v tzv. Sedlčanské kotlině na soutoku Mastníku a Sedleckého potoka.
Historie náhled|vlevo|J. Willenberg: Sedlčany v roce 1602. Uprostřed rytiny je patrný kostel svatého Martina a městské hradby První písemná zmínka pochází již z roku 1294. Již od 12. století byly střediskem Středního Povltaví. Na počátku 14. století patřila tehdejší trhová ves Rožmberkům, kterým patřily i místní zlaté doly. Za vlády Karla IV. je ale museli vrátit královské komoře. V 15. století získalo město mnoho privilegií a do městského znaku rožmberskou pětilistou růži. Od roku 1469 bylo město zástavou pánů Popelů z Lobkovic.
V roce 1580 město získal od Rožmberků výměnou za oboru a tvrz Nový Leptáč známý stavitel rybníků – regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535–1604). Brzy začal vybírat od projíždějících kupců vysoké mýtné. Kvůli tomu se začali kupci městu vyhýbat, což způsobilo spor Krčína s měšťany. V roce 1582 odňal městské radě právo samostatně rozhodovat o přijímání poddaných za obyvatele města. Měšťanům také upřel právo várečné. Protože Krčín zemřel bez mužských potomků, vrátily se Sedlčany do majetku Rožmberků. Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) Sedlčany převedl na Zdeňka Popela z Lobkowicz (1568–1628). Sedlčanské zboží bylo připojeno k panství Vysoký Chlumec. Lobkovicové pak město drželi dlouho stejně jako velkou část okolního kraje.
V 19. století význam města nadále vzrůstal, výrazným impulzem k rozvoji bylo také vybudování železniční tratě Olbramovice – Sedlčany v roce 1894. Nová radnice byla postavena v roce 1903; dnes jsou na ní umístěny památníky padlých v obou světových válkách. U příležitosti velkých manévrů československého vojska v září 1922 navštívil město prezident Masaryk.
náhled|Raně gotický farní kostel svatého Martina ze 13. století, nejstarší památka města
Ve městě Sedlčany (2499 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1526. (česky a německy) Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní správa, berní úřad, okresní četnické velitelství, 2 katolické kostely, synagoga, hospodářská škola odborná, Okresní museum, obchodní grémium, společenstvo kovářů, krejčí, mlynářů, obuvníků, řezníků a stavebních živností, sbor dobrovolných hasičů, 2 cihelny, 2 hospodářská družstva, 4 mlýny, továrna na hospodářské stroje Služby (výběr): 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, bio invalidů, fotoateliér, 2 geometři, 3 hodináři, 13 hostinců, 2 hotely (Kracík, U lva), hudební škola, knihtiskárna, lékárna U bílého lva, puškař, Městská spořitelna v Sedlčanech, Okresní záložna hospodářská v Sedlčanech, Živnostenská záložna v Sedlčanech, stavební družstvo, 2 zahradnictví Ve vsi Červený Hrádek (přísl. Janov, Lhotka, Přibýška, Vítěž, 503 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 135. (česky a německy) 2 hostince, 2 krejčí pro dámy, krejčí pro pány, lihovar, 2 mlýny, povozník, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, 2 velkostatky (Mladota, Počepický), zámečník.
V obci Libíň (přísl. Doubravice, Klimětice, Ustupenice, 255 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 724. (česky a německy) 2 hostince, kovář, obuvník, 10 rolníků, 2 trafiky, velkostatkář Buchar.
V obci Sestrouň (přísl. Hradištko, Zberaz, 293 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1535. (česky a německy) 2 hostince, košíkář, kovář, krejčí, lom, mlýn, pokrývač, pila, 2 rolníci, švadlena, 2 trafiky, truhlář.
V obci Solopysky (261 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1576. (česky a německy) drogerie, 2 hostince, kovář, 3 lomy, obuvník, 2 pojišťovací jednatelství, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
V obci Třebnice (přísl. Břekova Lhota, Štileček, 480 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1731-1732. (česky a německy) 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, lihovar, mlýn, obuvník, 3 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatkář Šembera.
Za druhé světové války došlo ke zřízení nacistického vojenského výcvikového prostoru, a k vystěhování Sedlčanska, Sedlecka a Voticka (kde byla velká koncentrace tradičního českého obyvatelstva). 8. května 1943 byla v Sedlčanech zřízena pobočka přesídlovací kanceláře, která zajišťovala vystěhování obyvatel města do 1. srpna 1943.
Po roce 1945 začaly vznikat velké průmyslové závody (Sedlčanské strojírny, Povltavské mlékárny vyrábějící známý sýr Hermelín, později BIOS, nožířské výrobní družstvo KDS, Hamiro a j.). Roku 1950 byla k obci Sedlčany připojena obec Lhotka.Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online. Vzhled náměstí byl výrazně poznamenán výstavbou obchodního domu Rozvoj.
Současnost Po listopadu 1989 došlo k privatizaci velkých průmyslových podniků (Stros – stavební stroje a KDS – nože, nůžky), vzniku nových soukromých firem, úpravě historického jádra města i předměstí, ale také k částečnému úbytku obyvatel způsobenému hlavně nepříznivým přirozeným demografickým vývojem. V roce 2003 došlo k reformě veřejné správy. Byl zrušen i příbramský okresní úřad a některé jeho pravomoci převzala také sedlčanská radnice.
náhled|Sedlčanská nemocnice VAMED Mediterra na severní straně náměstí
Ve městě najdeme nemocnici, ordinace praktických i speciálních lékařů, poštu, oddělení státní i městské policie, Stanici technické kontroly, 3 mateřské a 2 základní školy, gymnázium, 1 učiliště a základní uměleckou školu.
Město a okolí Centrum města tvoří náměstí T. G. Masaryka se starou radnicí, kde sídlí městské muzeum, novorenesanční novou radnicí a obchodním domem Rozvoj. Jižně od náměstí se nachází raně gotický farní kostel svatého Martina a barokní budova fary, u severního okraje vlastního města poblíž Povltavských mlékáren kostel Nanebevzetí Panny Marie (nazývaný Církvička) a bývalé obchodní centrum Kačenka. Severozápadně od centra se nachází Severní sídliště, podél ulice Víta Nejedlého pak starší Jižní sídliště. Západně od centra se nacházejí výrazné kopce Cihelný vrch (470 metrů), na jehož vrcholu se nachází lidová hvězdárna Josefa Sadila, a Sedlčanský Šiberný (478 metrů). Severně od centra města se nachází závodní trať Sedlčanská kotlina, kde se již od roku 1950 konají závody od Autocrossu, Rallycrossu, Motocrossu až po Speedcross, Offroad a Hobby závody.
náhled|Východní strana náměstí T. G. Masaryka s budovou staré radnice, sídlem Městského muzea Sedlčany
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Doubravice (k. ú. Doubravice u Sedlčan) Hradišťko (k. ú. Sestrouň) Libíň (k. ú. Libíň) Oříkov (k. ú. Oříkov) Sedlčany (k. ú. Sedlčany) Sestrouň (k. ú. Sestrouň) Solopysky (k. ú. Solopysky u Třebnic) Třebnice (k. ú. Třebnice) Vítěž (k. ú. Sedlčany) Zberaz (k. ú. Sestrouň)
Součástí města jsou také základní sídelní jednotky Cihelní vrch, Červený Hrádek, Kňovická, Kolihový les, Lhotka, Na Stínadlech, Nad Přehradou, Pod Cihelným vrchem, Průmyslový obvod-východ, Sedlčany-za náměstím, Střed, Šiberný, Štíleček, U Borovky, U sedlecké silnice a V Blatných cestách. K městu patří také Klimětice, Mileč, Na Chalupách, Nová Hospoda, Oříkovec, Pačíska, Pod Deštnem, Podlipí, Roudný, Šaldovna, Šípkova Cihelna a Ústupenice.
Od 1. ledna 1980 do 30. června 1990 k městu patřily i Příčovy a od 1. ledna 1988 do 30. června 1990 také Dubliny, Hrazany, Kňovice, Kňovičky, Paseky, Úsuší, Velběhy a Žďár.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres SedlčanySprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres SedlčanyAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres SedlčanyNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany 1960 Středočeský kraj, okres Příbram 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
náhled|Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se hřbitovem (Církvička)
Výsledky voleb + Komunální volby 2022 ve městě Sedlčany Strana Počet hlasů Procent Mandáty Šance pro Sedlčany17 90040,169 ODS14 56632,697 SNKS8 60919,324 KDU-ČSL3 4897,831
Doprava Dopravní síť Městem vedou silnice I/18 Rožmitál pod Třemšínem – Příbram – Sedlčany – Votice a II/105 Jesenice – Jílové u Prahy – Neveklov – Sedlčany – Milevsko – Týn nad Vltavou – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice. Z města také vychází silnice II/119 Dobříš – Sedlčany a ze dvora Klimětice silnice II/120 Klimětice – Sedlec-Prčice – Borotín – Mladá Vožice. Do města dále vedou silnice III. třídy.
Autobusová doprava 2024