Azobarviva

Azobarviva jsou pigmenty charakterizované přítomností jedné či více azoskupin v molekule, čímž se chemicky řadí mezi azosloučeniny. Azobarviva se v přírodě přirozeně nevyskytují a vyrábí se výhradně synteticky. Azobarviva nalézají využití ve velmi široké škále oborů: od barvení syntetických látek, výroby inkoustů až po potravinářská barviva. Nejčastěji mají barviva tohoto typu odstíny od žluté po červenou, ale výjimkou nejsou ani modré či černé sloučeniny.

Historie Aromatické diazosloučeniny byly objeveny 1858 studentem v Kolbeho laboratoři při reakci kyseliny dusité a aromatických aminů. Roku 1859 byl připraven první zástupce třídy azobarviv: aminoazobenzen (neboli anilinová žluť), který byl roku 1861 uveden na trh. První přímé azobarvivo objevil Böttiger v roce 1884 reakcí benzidinu a kyseliny naftionové (jednalo se o Kongo červeň, jež přímo vybarvuje bavlnu).

Výroba Výroba azobarviv spočívá v komerční výrobě téměř výhradně v diazotaci primárních aromatických aminů a následnou reakcí získané diazoniové soli s hydroxy- či aminoderiváty.

Aromatický amin, který podstupuje diazotaci se při výrobě barviv nazývá aktivní komponent. Hydroxy či aminoderiváty podstupující druhou část reakce se nazývají pasivní komponent. Společně se dvojice látek nazývá azokomponenty. Reakce při níž z se z azokomponentů tvoří azobarvivo se nazývá kopulace. 650px|Výroba žlutooranžového azobarviva Solvent Yellow 7.

Vlastnosti Azobarviva nabývají intenzivního zabarvení a barvířských vlastností, jen když je v molekule zároveň přítomna auxochromní skupina. Obvykle se jedná o hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu nebo primární, sekundární či terciární aminoskupinu.

Zdravotní závadnost azobarviv v potravinářství

Odkazy Reference

Literatura

Související články azosloučeniny diazotace kopulace

Externí odkazy

Kategorie:Azosloučeniny Kategorie:Pigmenty

Azobarviva

Źródło i licencja