Důl Vilém (Wilhelm) byl černouhelný hlubinný důl ve Slezské Ostravě, nacházel se západně od dolu Hermenegild. Důl patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy (SDF) v Ostravě.
Historie Vznik dolu Vilém (Wilhelm) V roce 1859 SDF založila jámu Vilém, kterou pojmenovala podle barona Wilhelma von Eichlera, generálního ředitele SDF. Hloubena byla víceúčelová jáma.
V létech 1912 až 1913 byl důl Hermenegild přestavěn, modernizován a přejmenován na důl Zárubek. SDF centralizovala těžbu z dolů Vilém a Jakub na nově rekonstruovaný důl. Těžní jáma Vilém se stala pomocnou jámou větrní.
V roce 1961 probíhala rekonstrukce dolu Petr Bezruč a bylo připravováno sloučení dolů Zárubek a P. Bezruč. V rámci tohoto programu byla jáma Vilém vyhodnocena jako neefektivní, v roce 1961 byl její provoz zastaven a jáma byly zlikvidována zásypem.
Strojní a technické vybavení Jáma byla rozdělena svisle zděnou příčkou na dvě části – těžní a větrní oddělení. Příčka větrního oddělení dosahovala až k nejhlubšímu větrnímu patru. Větrní oddělení bylo spojeno větrným kanálem s ventilátorem soustavy Rittinger, který byl poháněn parním strojem. Záložním ventilátorem byl parní exhaustor typu Körting. V roce 1885 byl instalován nový ventilátor soustavy Guibal s vylepšením funkce podle Kleye. Po rekonstrukci jámy na větrní v roce 1914 byl zde nainstalován ventilátor soustavy Dinnendahl, vyrobený Akciovou společností SlanýDříve firma Breitfeld-Daněk. s motorem firmy Brown-Boveri, Vídeň.
V roce 1928 byl v provozu ventilátor systému Capell dodaný Vítkovickými železárnami a firmou Brown-Boveri z motorem o výkonu 125 HP a sacím výkonu 4200 m³/min. Záložní ventilátor byl větrák systému Kley dodán Strojírnami hraběte Salma v Blansku, se sacím výkonem 1680 m³/min. a motorem o výkonu 35 HP.
Těžní oddělení jámy sloužilo z hlediska větrání jako vtažné. Jáma byla do hloubky 86,7 m vyzděna cihlami zvonivkami, dále byla vyztužena dřevěnou výztuží. Byla hluboká 283,9 m. V roce 1866 byl instalován parní těžní stroj o výkonu 150 HP.
V roce 1902 byl instalován parní těžní stroj (později hnaný stlačeným vzduchem) s cylindrickými lanovými bubny o průměru 1 500 mm a šířce 700 mm. Těžní věž byla pyramidální se dvěma lanovnicemi o průměru 1450 mm, klec pro 1 vozík nebo pro 4 osoby, rychlost jízdy 2 m/sec.
Využitím důlních děl (překopů) k propojení s dolem Hermenegild byly důlní vody odváděny na centrální vodní jámu Hermenegild vodní.
Na dole Vilém byla třídírna uhlí soustavy Sauer Mayer s tříděním suchou cestou.
Pokusná stanice Při své cestě po Slezsku v roce 1880 navštívil důl císař František Josef I. Prohlédl si nově budovanou „umělou štolu".
U jámy Vilém se nacházela Pokusná stanice. Zakladatelem byl v roce 1885 horní rada Ing. Jan Mayer, dlouhodobý ředitel SDF. Poblíž jámy Vilém, ve starém odvalu, byla vybudována první pokusná štola 20 m dlouhá, téhož roku prodloužena na 50,5 m. V pokusné štole se testovaly přístroje (plamenné, elektrické) ve výbušném prostředí metanu, který se přiváděl potrubím z dolu Vilém, později z dobývacího pole Zárubek až do vyčerpání metanu v roce 1909. Pak byl dovážen z dolu Hubert v Hrušově v tlakových nádobách. Také se zde prováděly pokusy s uhelným prachem, zkoušky důlních lamp, zkoušky výbušnin a další.
Inspektor Spoth, který zastupoval horního radu Mayera, předvedl v roce 1894 ministru obchodu hraběti Wurmbrandovi experimenty s výbušným plynem.
Současný stav Důl Vilém byl zbourán.
Těžba uhlí Uhlí bylo dobýváno z porubských a jakloveckých vrstev ostravského souvrství, metodou dobývání uhlí bylo pilířování se zakládkou nebo na zával, nebo stěnování se směrným nebo dovrchním postupem. Hloubka dolu byla 330 m.
Údaje dolu Vilém Název druh jámy založení hloubka jámy v m likvidace jámy těžba vytěženo v t dobývací pole v ha počet paterVilémVíceúčelová1859330,119611866 – 1914Průměrná roční těžba 92 až 700 tisíc tun uhlí. 31,610
Ubytování Pro ubytování havířů byla v roce 1850 vystavěna Vilémova kolonie v počtu 57 domů. V důsledku poddolování kolonie začala její demolice už v roce 1928, poslední domy byly zbourány v létech 1953–1957.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. 45 Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 188 až 190 Ostravsko-karvinský uhelný revír, Díl I, Ostrava, 1929 Ostravsko-karvinský uhelný revír, Díl III, Ostrava, 1931 Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru, Anagram 2003
Související články Doly Severní dráhy Ferdinandovy
Vilém Vilém Kategorie:Slezská Ostrava (část obce) Vilém