náhled|Královna Fritigil přijímá posly z Milána náhled|Území Markomanů na počátku 4. století Fritigil také známa jako Fritigilda (4. století – 5. století) byla královna germánského kmene Markomanů. Je posledním známým vládcem Markomanů. O královně Fritigil se zmiňuje notář a životopisec milánského biskupa sv. Ambrože Paulinus z Milána v díle Vita Sancti Ambrosii, ve kterém je psáno o listu na způsob katechismu, který pro královnu Fritigil sestavil sv. Ambrož.HRDINA, Jan R. Bohemané: prvních tisíc let českých dějin : Keltové, Germáni, Slované. V Praze: Cosmopolis, 2024. .

Markomani koncem 4. století žili pravděpodobně na českém území. Fritigil byla možná ariánského vyznání, ale poté, co se setkala s Římanem, který vyprávěl o zbožnosti svatého Ambrože, vyslala do Milána ke sv. Ambroži posly s dary a také s žádosti o zaslání poučení o katolické víře. Ambrož vyhověl žádosti a věroučný list pro Fritigil sestavil. V tomto dopise ji také vybízel, aby přesvědčila svého manžela k uzavření míru s Římany. Fritigil se podařilo přesvědčit svého muže, aby se se svým lidem poddal Římanům, a vydala se na cestu do Milána, ale s biskupem se nesetkala, protože mezitím zemřel. Markomani jsou poté zmíněni v dokumentu Notitia Dignitatum. Tato dohoda je poslední známou smlouvou mezi Římem a Markomany.

V 17. století Tomáš Pešina z Čechorodu uvedl, že Fritigil byla dcerou historicky nedoloženého krále Fredegilda.

Královna Fritigil je spojována s kostrou asi čtyřicetileté ženy v knížecí hrobce pod mohylou na Žuráni u Brna objevenou v roce 1948.

V pravoslavné michalovsko-košické eparchii na Slovensku (Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku) je královna Fritigil ctěna jako „blažená a apoštolům rovná“, tedy je jí prokazována světecká úcta, přičemž její památka se z rozhodnutí michalovsko-košického arcibiskupa Jiřího (R. Stránského) připomíná 7. 12., tedy v den liturgické vzpomínky sv. Ambrože z Milána.

Pověsti Podle pověsti Fritigil založila kostel sv. Maří Magdaleny v areálu olomouckého hradu.

Podle jiné pověsti nechala zničit oltář boha lovu v areálu hradu Buchlov. Na druhém nádvoří tohoto hradu je mříží chráněná jeskyně nesoucí jméno Fritigildina jeskyně.

Podle další pověsti založila kapli, později rezidenci a kostel Panny Marie na Viničné hoře v osadě Silničná, kde byla soška Staré Matky Boží, kterou obdržela od sv. Ambrože. Tuto sošku kostelu ve skutečnosti věnovala Eliška Rejčka. V roce 1785 soška přenesena do farního kostelu sv. Anny v Žarošicích. Sošku korunoval dne 21. května 1995 papež Jan Pavel II.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura

Kategorie:Markomani Kategorie:Svébští panovníci Kategorie:Královny Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Narození ve 4. století Kategorie:Úmrtí v 5. století Kategorie:Ženy