Křečhoř je obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží pět kilometrů západně od Kolína. Obec se dělí na tři části – Kamhajek, Křečhoř a Kutlíře. Žije zde obyvatel a její katastrální území má rozlohu 967 hektarů. Křečhoř je také název katastrálního území o rozloze 7,5 km².
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295.
Dne 18. června 1757 se u Křečhoře odehrála z politicko-vojenského hlediska jedna z nejvýznamnějších bitev evropských dějin, zvaná bitva u Kolína. Po politické stránce to byl první a rozhodující úder expanzivním snahám Fridricha II. Velikého, který měl obležením Prahy na dosah vítězství v tzv. sedmileté válce (chtěl k Prusku připojit hospodářsky silné české země). Po vojenské stránce je bitva u Kolína jako jedna z klasických ukázek lineární taktiky zařazena mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin.
V obci Křečhoř (přísl. bříství, Kamhajek, 630 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 648. (česky a německy) hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, povoznictví, 4 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Křečhoř a Kamhajek, trafika, truhlář.
Exulanti Z obce Křečhoř pocházel Jan Mojžíš (1698–19.6.1779 Berlín). Emigroval s rodinou v roce 1732 do Herrnhutu, později se v Berlíně vypracoval na fabrikanta. Během 1. slezské války v roce 1742 byl jedním z pomocníků Jana Liberdy při organizování hromadné emigrace českých evangelíků do pruského Slezska. Později se jeho syn Jiří Daniel Mojžíš stal českým reformovaným kazatelem ve slezském Husinci. Podrobněji o exulantech – Žďárky aj.
Obyvatelstvo
Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres KouřimSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres KouřimAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres KouřimNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim 1949 Pražský kraj, okres Kolín 1960 Středočeský kraj, okres Kolín 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. července 2023.
Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti jednoho kilometru vede silnice I/12 Praha – Kolín. Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Velim ve vzdálenosti pět kilometrů ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.
Veřejná doprava 2011 Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Plaňany-Kouřim (v pracovních dnech 8 spojů, o víkendech 1 spoj) a Kolín-Velim-Poděbrady (v pracovních dnech 4 spoje) .
Pamětihodnosti Kostel svatého Václava a Božího Těla (původně jen svatého Václava) – původně gotický kostel z počátku 14. století (připomínán roku 1350 jako farní), jehož stavebník pocházel nejspíš z okruhu královského dvora (tehdy se v držení vsi vystřídali král Jan Lucemburský, Jindřich z Lipé a královna – vdova Eliška Rejčka). Tato původní stavba zanikla při radikální pozdně empírové přestavbě (zejména v západním průčelí) v letech 1846–1848, provedené nákladem V. Veitha, po jejímž skončení byl kostel nově zasvěcen. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913–1914 byly odkryty dochované původní gotické detaily, které dokládají neobyčejně vysokou úroveň původní gotické kostelní stavby. Ta se nepochybně vymykala z rámce soudobé sakrální architektury venkovského prostředí. Na západním okraji vesnice se nachází pozůstatky raně středověkého křečhořského hradiště. Pomník bitvy u Kolína od Mořice Černila Pískovcový křížek z roku 1863 Naleziště z doby laténské – V kolínském muzeu jsou uloženy nálezy z hrobů ze 4.–3. století př. n. l., odkrytých na území Křečhoře; bližší údaje chybí. V roce 1936 byly při úpravě silnice do Kutlíř zjištěny sídlištní jámy z období velice mladého laténu asi ze 2. až 1. století př. n. l., zřejmě související s nálezy z Kutlíř. Pohřebiště z doby římské – V roce 1937 byly na poli za vsí objeveny předměty z rozrušených žárových hrobů doby římské, které lze datovat do 2. století. Podařilo se zachránit jen malou část milodarů: hliněnou popelnici, železnou trubkovitou sponu s širokým esovitě prohnutým lučíkem a zlomky bronzových plechů zřejmě z nádob.
Osobnosti Gustav Frištenský (1879–1957), český zápasník Oldřich Liska (1881–1959), český architekt Jan Antonín Prokůpek (1832–1915), rakouský a český statkář, agrární aktivista a politik, starosta Josef Skalák (1874–1968), československý novinář a politik
Fotogalerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Křečhoř na mapách Stabilního katastru z r. 1841 Indikační skica Stabilního katastru Křečhoř na webu Cesty a památky
Kategorie:Vesnice v okrese Kolín Kategorie:Obce v okrese Kolín Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem