Etické bankovnictví (nebo etické finančnictví) je soubor alternativních přístupů ve finančnictví zohledňující nejen kritéria ekonomická, ale i kritéria sociální a environmentální (týkající se životního prostředí). Do etického finančnictví lze zařadit jakoukoliv finanční instituci zabývající se finančními službami či správou peněz, která bere v potaz sociální a environmentální dopady fungování finančnictví.Diplomová práce Jiřího Jeřábka: Etické finančnictví a možnosti jeho uplatnění v ČR obhájená na Katedře environmentálních studií v roce 2008. Kromě přívlastku etický se často používají názvy jako environmentální, komunitní, odpovědný, trvale udržitelný, ekologický apod.

Východiska vzniku Východisky pro vznik etického bankovnictví je především kritika současného stavu. Mainstreamové bankovnictví je kritizováno za to, jakým způsobem funguje systém úroků, který ze své podstaty rozevírá nůžky mezi chudými a bohatými – chudí chudnou a bohatí bohatnou. DEML, M., MAY, H. Gruenes Geld – Jarbuch für ethisch-ökologische Geldanlagen 2005/2006. Balance Verlag, Stuttgart, 2005. 294 s. . Tento systém dále vytváří tlak na neustálý ekonomický růst jehož důsledkem je vyčerpávání přírodních zdrojů a znečištění životního prostředí.Naďa Johanisová: Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 88 s. . Značná kritika se soustředí na investiční politiku jednotlivých finančních institucí. Tedy to do jakých projektů jsou peníze investovány a jaké mají tyto investice sociální a environmentální důsledky.Freinds of the Earth: BriefingTop 100 UK pension funds -how ethical are they? Studie, London 2002. [online] [cit. 1. 5. 2007] Dostupné na WWW: <www.foe.co.uk>

Kritéria Environmentální důsledky investic – u jakékoliv investice musí být zkoumány její environmentální dopady. Důležitými tématy jsou například: současná klimatická změna, těžba nerostných surovin, jaderný průmysl, genetické inženýrství, ničení pralesů, dezertifikace apod. Sociální důsledky investic – toto kritérium zkoumá, jaký mají investice dopad na sociální témata, jako například práva zaměstnanců, ociální dopady hospodářské činnosti firmy či dopad v místní komunitě. Srov. článek Udržitelné investování, neboli investování podle Environmentálních, Sociálních a Governance (ESG) kritérií. Cíl podnikání – cílem etických finančních institucí nebývá primárně zisk. Většinou se zisk (přebytek) reinvestuje zpět do rozvoje. Lze se setkat i s přístupy, kdy hlavním cílem je zlepšení v environmentální či sociální oblasti. Vnitřní fungování organizace – sama organizace musí dodržovat sociální a environmentální zásady. Vlastnická struktura – důležitým kritériem je, jakým způsobem jsou ve vztahu jednotliví vlastníci organizace. U eticky fungujících institucí musí být v souladu s demokratickými principy. Vztah organizace k partnerům – do tohoto kritéria spadá transparentnost a informování organizací o svých krocích.

Vybrané etické banky a instituce

Odkazy Reference

Externí odkazy Tisková zpráva z první konference o etickém bankovnictví v ČR pořádané Katedrou environmentálních studií FSS MU, Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Trastem pro ekonomiku a společnost Článek o etickém bankovnictví nezávislého zpravodajského serveru E-republika.cz

Kategorie:Bankovnictví