Calder Hall byla první jaderná elektrárna na světě, která vyráběla elektřinu na průmyslové úrovni, resp. dodávala elektřinu v komerčním měřítku do veřejné sítě. Brief description, with link to very detailed article.V roce 1954 byl připojen k veřejné síti experimentální reaktor o výkonu 5 MWe v Obninsku v Sovětském svazu, hlavním úkolem však bylo provést experimentální studie, a to v malém měřítku. První blok byl spuštěn v roce 1956 a dodával do sítě elektrický výkon 50 MW. Elektrárna se nachází na místě světově proslulého jaderného komplexu Sellafield (dříve Windscale) v Cumbrii v severozápadní Anglii u Irského moře.
Historie Stavba elektrárny Calder Hall započala v roce 1953. Poprvé byla připojena do elektrické sítě 24. srpna 1956 a oficiálně otevřena 17. října 1956 královnou Alžbětou II. Kódové označení elektrárny bylo PIPPA (angl. „Pressurised Pile Producing Power and Plutonium“), ze kterého je patrné její komerční a vojenské využití. Elektrárna měla 4 plynem chlazené reaktory typu Magnox, z nichž každý byl postupem času schopen generovat elektrický výkon 60 MW. První reaktor byl v provozu téměř 47 let až do uzavření celé elektrárny 31. března 2003.http://www.iaea.org/pris/CountryStatistics/ReactorDetails.aspx?current=231
Na počátku svého provozu elektrárna produkovala plutonium zbrojní kvality, výroba elektřiny byla až na druhém místě. Od roku 1964 už však byla používána především pro komerční výrobu energie. V dubnu 1995 vláda Spojeného království oznámila, že veškerá produkce plutonia pro zbrojní účely byla ukončena.
Elektrárna je součástí komplexu Sellafield. V tomto komplexu bylo v provozu i zařízení pro výrobu plutonia – Windscale Pile, v němž v roce 1957 vypukl požár vedoucí k vážné jaderné havárii.
Aktivní zóna reaktoru Aktivní zóna se skládala z grafitového bloku o průměru 9,4 m a výšce 6,4 m. V bloku jsou ve vertikálních válcových otvorech umístěny řídící a palivové tyče chlazené proudícím CO2, celý grafitový blok je umístěn ve válcové tlakové nádobě. Štěpným materiálem byl přírodní uran v kovové formě o hustotě 18,7 t/ m³, palivové tyče pak byly potaženy povlakem z oxidu hořečnatého. Konstrukce reaktoru umožňovala výměnu paliva za provozu.
Po odstavení Zařízení v Sellafieldu již dosloužila a je plánována jejich postupná dekontaminace a demontáž. Všechny 4 reaktory byly odstaveny současně, a to v roce 2003. Chladicí věže pak byly, i přes velkou snahu o jejich zachování, v průběhu roku 2007 demolovány.http://www.youtube.com/watch?v=5jWUMw9xXXwhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/england/cumbria/7019414.stm V dalších letech elektrárna postupně vstoupí do udržovací fáze, kdy budou rozebrány všechny pomocné provozy a zůstanou pouze reaktorové budovy. Jejich předpokládané odstranění se plánuje na počátek 22. století.
V roce 2011 bylo území Sellafieldu zařazeno do výběru jako jedno z možných míst pro výstavbu nové jaderné elektrárny.http://www.bbc.co.uk/news/uk-13893974
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jaderné elektrárny ve Spojeném království Kategorie:Cumbria