Hvězdovka trojitá (Geastrum triplex) je saprotrofní břichatkovitá houba z čeledi hvězdovkovitých. Patří k nejmohutnějším českým hvězdovkám a může mít rozměr až přes 10 centimetrů. Vyskytuje se na zastíněných lokalitách bohatých humusem. Není jedlá, ale využívala se v tradiční čínské a indiánské medicíně.
Synonyma Geaster michelianum W. G. Smith 1873 Geaster triplex Jungh. 1840 Geastrum michelianum W. G. Smith 1873 Geastrum triplex Jungh. 1840
české názvy hvězdice trojdílná hvězdovka trojitá
Vzhled náhled|Dospělá plodnice s typicky vyvinutým límcem
Makroskopický Plodnice v mládí cibulovité, v dospělosti se vnější okrovka (exoperidie) rozevírá ve 4-7 cípů (ramen) a dosahuje 50 až 130 milimetrů šířky. Středová část ramen se obvykle vylamuje a vytváří límec kolem centrální plodné části – endoperidie. Ta je kulovitá nebo trochu zploštělá, 20–40 milimetrů široká, zbarvená je šedobéžově až okrově hnědě a k exoperidii přisedá bez krčku. Ústí je kuželovité, ohraničené.
Mikroskopický Výtrusy jsou kulovité, dosahují 4,5 – 5,5 μm a povrch mají krytý 0,5 μm vysokými bradavkami.
Výskyt Hvězdovka trojitá roste ve skupinách, spíše v teplejších oblastech především pod listnatými stromy (dub, jasan, buk, habr, javor, lípa), vzácněji i pod jehličnany (staré smrky), kde bývá doprovázena mařinkou vonnou a kopytníkem evropským. Vyskytuje se v lesích roklích, v prohlubních kolem pařezů, někdy i v dutých stromech nebo přímo na tlejícím dřevě. Objevuje se i na synantropních stanovištích jako starých zahradách, starých parcích bohatých humusem, na rumištích. Preferuje zastíněná místa se silnou vrstvou humusu, preferuje vápenité nebo jiné alkalické podloží.
Rozšíření Je známá z Evropy (včetně Velké Británie) a dále ze Severní a Jižní Ameriky, Asie (Indie) a Austrálie (včetně Tasmánie a Nového Zélandu).
V rámci chráněných území České republiky byly publikovány nálezy hvězdovky trojité mimo jiné z následujících lokalit: Čertoryje / Bílé Karpaty (okres Hodonín) Český kras Koda (okres Beroun) Radotínské údolí (okres Praha-západ, Praha) Český ráj Doubravka (okres Teplice) Doupovské hory Chuchelský háj (blízké okolí) (Praha) Petřínské skalky (Praha) Růžák (okres Děčín)
Záměna Rozměrné plodnice, stanoviště (stinné lokality se silnou vrstvou humusu) a typický límec oddělující vnitřní okrovku a ramena činí z hvězdovky trojité prakticky nezaměnitelný druh. Z větších hvězdovek na podobných stanovištích mohou růst následující druhy: hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) – obvykle postrádá límeček, načervenalá či narezavělá vnější okrovka hvězdovka vlasohlavá (Geastrum melanocephalum) – rozvitá plodnice je pokrytá vrstvou hnědočerného vlášení s výtrusy
Ochrana První doložený nález z oblasti České republiky objevil český mykolog Albert Pilát roku 1933 mezi v mykologickém herbáři Národního muzea v Praze mezi neurčenými položkami sbíranými E. Bayerem v okolí Chotěboře. Tento nález nebyl datovaný. Protože za celou první třetinu 20. století nebyl z Čech známý žádný jiný nález, považoval tuto houbu Albert Pilát za „dosti vzácnou“. Václav Jan Staněk uvádí, že do poloviny 20. století byla považována za velmi vzácnou a teprve v průběhu 50. let došlo k objevení většího počtu stabilních lokalit. V současnosti není považována za vzácnou, spíš roztroušeně se vyskytující či nehojnou.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
NašeHouby.cz – hvězdovka trojitá
Kategorie:Hvězdovkovité Kategorie:Nejedlé houby