Café Louvre je kavárna, která se nachází v někdejším obchodním a kancelářském paláci Louvre, dvojdomě č. 18-20 na Národní třídě čp. 117/II 1987/II, na Novém Městě v Praze 1. Vznikla v tehdejším Rakousku-Uhersku a byla nazvána podle pařížského královského paláce a muzea Louvre.
Dějiny vlevo|náhled|Interiér kavárny vlevo|náhled|Interiér kavárny vlevo|náhled|Foyer kavárny v úpravě Matěje Blechy Kavárna vznikla v dvojdomě, postaveném ve dvou etapách. Předcházela jí v roce 1902 první fáze v podobě stavby neorenesančního domu na místě zbořeného Trautmannsdorfského paláce a Kernského domu se starou jízdárnou podle projektu architekta Františka Buldry.Fr. Ruth, 1903, s. 192-193 Součástí kavárny o několika prostorách byly herny, kulečníkový sál, klubovny, Moravská vinárna a Tokajský sklep.Rozvoj z 29.10.1909, s. 6 Ke specialitám patřila "pařížská káva Louvre" z pražírny Aloise Pelze v Platýzu. O rozvoj provozu se zasloužil kavárník Jan Náprstek, který podnik koupil roku 1917 a zavedl mimo jiné salónní orchestr.Národní politika ze 4.8.1917, inzerce s. 8 Hlavní popularity dosáhla kavárna v meziválečném Československu. Druhá stavební etapa proběhla v letech 1926-1927 podle projektu architekta Matěje Blechy, kdy byl mj. vybourán původní portál a adaptovány mnohé prostory. Foyer bylo proskleno jedněmi z prvních luxfer v Praze.
Významní hosté Mezi hosty kavárny tehdy patřili například Karel Čapek, Franz Kafka nebo Albert Einstein v době své pražské profesury. Český herec Eduard Vojan (1853-1920) zde míval svůj stálý stůl, kde od roku 1913 sedávali také němečtí spisovatelé Otto Pick a Franz Werfel. Až do posledního roku svého života sem pravidelně chodíval režisér Otakar Vávra.
Spolky Od roku 1902 se zde pravidelně scházel i německý filozofický kroužek Berty Fantové, vyznávající učení Franze Brentana (1838-1917). Členy tohoto spolku byli mj. také Max Brod a Franz Kafka, kteří zde později měli vyčleněnu vlastní místnost. Ačkoli byl Max Brod v roce 1905 ze spolku vyloučen a Franz Kafka jej ze solidarity následoval, byli i nadále pravidelnými návštěvníky společenských večerů, veřejných četeb a přednášek pořádaných v kavárně. Členové spolku Josef Eisenmeyer, experimentální psycholog Alfred Kastil, soukromý docent Oskar Kraus, učenec který se proslavil tím, že odmítl teorii relativity, a také svou parafrází na Iliadu, která vyšla pod názvem Meyriade Berta Fantová, zakladatelka antroposofického spolku Emil Utitz (1883–1956), profesor estetiky Samuel Hugo Bergmann Felix Weltsch Max Brod Franz Kafka
Období socialismu Po komunistickém převratu v roce 1948, byl provoz kavárny přerušen a veškeré vybavení a nábytek byly rozchváceny nebo zničeny.
Současnost Kavárna byla obnovena po roce 1992, kdy prostory prošly celkovou rekonstrukcí. V současné době kavárna nabízí kavárenské a gastronomické služby, s možností pořádání společenských setkání. Součástí kavárny je také kulečníková herna.
Odkazy
Reference
Literatura Českožidovský kalendář na léta 1932-1933, Praha 1931, s. 177 (inzerce kavárny)
Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 224 (čp. 117/II)
Externí odkazy
Oddíl historie na stránkách kavárny cafelouvre.cz
Kategorie:Kavárny v Praze Kategorie:Nové Město (Praha 1) Kategorie:Postaveno v Česku 1902 Kategorie:Stavby Matěje Blechy Kategorie:Stavby Richarda Klenky