Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum) je houba z čeledi čirůvkovitých. Vyskytuje se zejména v jehličnatých lesích. Tvoří mykorhizu především se smrky a borovicemi. Může růst v doprovodu čirůvky zelánky (Tricholoma equestre). Jedná se o jednu z nejchutnějších jedlých čirůvek.
Synonyma Agaricus portentosus Fr. Melanoleuca portentosa (Fr.) Murrill Tricholoma portentosum var. portentosum (Fr.) Quél.
české názvy čirůvka šedivka
Druh popsal původně Elias Magnus Fries v roce 1821 a zařadil jako Agaricus portentosus, v roce 1872 jej Lucien Quélet přeřadil do rodu Tricholoma.
Vzhled Makroskopický Klobouk dorůstá průměru 4–12 cm. V mládí je kuželovitě klenutý s tence podvinutým okrajem, časem plochý se zaobleným hrbolkem uprostřed a zvlněným okrajem. Mnohdy se objevuje nepravidelné laločnaté zprohýbání. Barva klobouku bývá tmavě šedá, šedohnědá až šedočerná, často s nádechem fialové nebo žluté.
Pokožka je holá, vlivem vlhka lepkavá až mírně slizká, vrostle radiálně vláknitá. Je možné ji téměř celou sloupnout. náhled|vpravo|Čirůvka havelka Lupeny mají bílou, později lehce našedlou barvu s citrónově žlutým nebo fialovým nádechem, ve stáří žloutnou. Jejich výška se pohybuje kolem 4–10 mm, jsou silné, na ostří tenké. Připojují se zoubkem ke třeni. V mládí se vyskytují hustě, časem řídnou.
Třeň je plný, dosahuje délky zhruba 4–10 cm a tloušťky asi 1–2 cm. Má kyjovitě zduřelý tvar, válcovitý, rovný či prohnutý. Povrch vláknitý, hedvábně lesklý, lysý. Barva je bílá, v době zralosti žloutne nebo získává hnědozelený nádech.
Bělavá dužnina příjemně moučně voní a chutná. Pod pokožkou klobouku přechází v šedou barvu, pod korovou vrstvou svrchní části třeně může získávat nažloutlé odstíny.
Rozeznávány jsou nejméně tři variety: var. album má povrch klobouku bílý, var. lugdunense má klobouk světlejší než běžná forma a var. boutevillei má klobouk velmi tmavý. Tato varieta se vyskytuje pod buky a duby.
Mikroskopický Výtrusný prach je bílý. Výtrusy mají vejčitě elipsoidní tvar, jsou hladké a velikostně se pohybují v rozmezí 5–6 × 3,5–5 µm.
Výskyt Čirůvka havelka fruktifikuje od září do listopadu, a to převážně v jehličnatých lesích, pod smrky, jedlemi a borovicemi, méně často pod listnáči. Roste ve skupinách, ale také jednotlivě. Preferuje neutrální až kyselé půdy.
Možné záměny čirůvka zemní (Tricholoma terreum) – Má menší plodnice, vláknitě plstnatý až drobně šupinkatý klobouk. V dospělosti s našedlými, na ostří zoubkatými lupeny. Dužnina má palčivou chuť. – od roku 2014, kdy v čirůvce zemní byl nalezen toxin (saponaceolid B a saponaceolid M), který způsobuje rozpad svalových vláken, je považována za jedovatou. Otravy se projevují při opakované konzumaci hub. čirůvka žíhaná (Tricholoma virgatum) – je nejedlá. Rozdíl spočívá ve špičatě kuželovitém klobouku, jehož barva je šedavá až nafialovělá s temným žíháním. Lupeny mívají černé nebo černě tečkované ostří. Dužnina chutná hořce až palčivě. čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum) – jedovatá, ovšem vzácná houba. Vyskytuje se především v podhorských a horských smrčinách, zejména na vápencových podkladech. Jí podobná a ve starší literatuře neodlišovaná čirůvka vláknitá (Tricholoma filamentosum), rovněž jedovatá, roste pod listnáči, především v bučinách, jen vzácně po smrky. Od čirůvky havelky se oba druhy liší povrchem klobouku, který je plstnatý až šupinatý, často i kyjovitým třeněm.
Obsah bioaktivních látek náhled|vpravo|Čirůvka havelka Čirůvku havelku lze zařadit mezi jedlé léčivé houby. Z plodnic bylo získáno a posléze identifikováno 11 rozličných sterolů, z nichž jeden byl pojmenován podle druhového latinského jména této houby – portensterol. Biologické účinky získaných látek však nejsou známy. Čirůvka havelka byla podrobena několika pokusům, při nichž se mimo jiné zjistilo, že 1 gram houby obsahuje až 11 mg fenolických sloučenin a flavonoidů. Laboratorní experimenty odhalily, že methanolové extrakty vykazují významné antioxidační účinky. Mimo jiné výtažek z této houby projevoval také antibakteriální vlastnosti vůči některým grampozitivním bakteriím – Bacillus cereus a Bacillus subtilis, a antifungální vliv proti houbě kvasinkového typu Cryptococcus neoformans vyvolávající kryptokokální meningitidu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čirůvkovité Kategorie:Jedlé houby