náhled|vpravo|Poloha vrchů v rámci Zadunajského středohoří right|thumb|Lesy Pilišských vrchů. right|thumb|Vrchol Kis-Strázsa u Ostřihomi. Pilišské vrchy (, česky a slovensky též Plešhttps://www.zsi.sk/tura-na-pilis/) je krasové a dolomitové pohoří v Maďarsku ležící Komárensko-ostřihomské župě a Pešťské župě. Má rozlohu 25 370 ha. Nejvyšším bodem je Pilis s výškou 756 m n. m.
Název
Název pochází ze slovanského pleš (slovenského pleš), což je i přímo doloženo zápisem z roku 1187 „silua…auque uulgo Ples nuncupatur“. V maďarštině se používá jako přejímka. Název se z nejvyššího vrcholu postupně rozšířil na celé pohoří.
Geomorfologické členění
Pilišské vrchy jsou východní částí Zadunajského středohoří mezi Budapeští a Ostřihomi. Jsou odděleny od Vyšehradských vrchů () údolím potoka Szentléleki a sedlem Két-bükkfa-nyereg (sedlo Dvou buků). Z jihozápadní strany tvoří hranici přibližně železniční trať z Budapešti přes Dorog do Ostřihomi. Pohoří se táhne ve směru severozápad-jihovýchod v délce cca 20 km. U vesnice Pilisszántó je rozdělena sedlem Szántói-nyereg na dvě části.
Vyšehradské vrchy se často mylně přiřazují k Pilišským vrchům, přestože geologicky patří k Severomaďarskému středohoří. Přítomno je zde asi 400 jeskyní.
Vrcholky Mezi větší vrcholky tohoto pohoří patří:
Pilis (), 756 m s rozhlednou Boldoga Özseba na jejím vrcholu a několika vyhídkami na jižních svazích. Nagy-Bodzás-hegy, 717 m Nagy-Szóplák, 710 m Kis-Szóplák, 686 m Vaskapu, 651 m Nagy-Kevély Kis-Kevély Oszoly
Západní okraj pohoří tvoří vrchol Kis-Strázsa-hegy, který je patrný z Dunaje a i ze slovenského území.
Vodstvo Pohoří je vzhledem k vápencovému podloží relativně chudé na vodní toky. S výjimkou již uvedených zde mnohé další netečou, nenachází se zde ani žádná jezera.
Geologie
Pohoří vzniklo přibližně před 225 miliony let a tvoří jej hlavně již zmíněný vápenec a dolomit. Na některých místech vystupují skalní stěny na povrch a tvoří dobře rozpoznatelné prvky určitých lokalit, jako např. v Oszoly. Známá je také Železná brána nebo Velbloudí skála ).
Obyvatelstvo Vrcholky Pilišských vrchů jsou pokryty listnatým lesem. Nachází se zde ale i několik vesnic, např. Piliszentkerest (), Pilisszántó, Csobánka nebo Kesztölc (). Nejbližšími městy jsou na severozápadním okraji Ostřihom a na jihovýchodním potom Pomáz a Szentendre těsně před Budapeští.
Obyvatelstvo vesnic je národnostně smíšené, maďarsko-slovenské. Na jihovýchodním okraji bylo dlouhodobě (od tureckých výbojů) obyvatelstvo i slovanské-pravoslavné, resp. srbské, jak dokládají některé místní názvy.
Historie Ve středověku byly hluboké lesy místního pohoří oblíbeným místem pro budínský dvůr jako místo pro lov zvěře. Doloženo je to z vlády krále Matyáše Korvína.
Žili zde také paulánští mniši. V pohoří se nachází pozůstatky a rozvaliny několika zaniklých klášterů.Profil vesnice Mlynky na stránkách Slovenské kultury Maďarska
V minulosti byla část pohoří odlesněna a tak se na některých místech vyskytuje poměrně chudá náletová vegetace. Obyvatelstvo se dlouhodobě věnovalo právě těžbě dřeva, případně také těžbě uhlí. Na několika málo potocích stály i mlýny.
Od konce 19. století se začalar rozšiřovat turistika. Vznikly zde turistické stezky a řada restaurací a letovisek. Došlo také k pomaďarštění některých místních názvů, především vrcholů, které ještě na konci 19. století měly slovanskou podobu, např. Bielá skála, Drenek, Kovačina apod.
Ochrana přírody Pohoří je součástí národního parku Dunaj-Ipeľ (). Části území pohoří jsou evidovány jako přísné přírodní rezervace (), kam je vstup bez povolení zakázán.
Ekonomika V pohoří se na několika místech těží vápenec (např. v Pilisszántó nebo severně od Kesztöce). Obhospodařovávány jsou místní lesy a značnou úlohu dnes hraje turistika. Na vrcholu Pilis je provozován paragliding. Navštěvované je také údolí potoka Dera a replika egerského hradu.
Doprava Do pohoří je možný přístup prostřednictvím příměstské sítě veřejné dopravy Budapešti; spoje víceméně gravitují k nádraží u Arpádova mostu.
Jeskyně Následuje seznam delších jeskyní v uvedeném pohoří:
Ajándék-barlang, Klastrompuszta Sátorkőpusztai-barlang, Ostřihom Legénybarlang, Pilisszentlélek Leánybarlang, Pilisszentlélek Kőfülkék a Pilis-hegyen, Pilisszántó Ziribár-barlang, Pilisszántó Szent Özséb-barlang, Kétbükkfa-nyereg Ördöglyuk, Kétbükkfa-nyereg Vacska-barlang, Klastrompuszta Fehér-szirt, Kesztölc
Jeskyně, které se zde vyskytují, se do značné míry podobají těm v Budínských vrších.
Reference
Externí odkazy
Pilišské vrchy – informace o pohoří, včetně fotografií
Kategorie:Pohoří v Maďarsku Kategorie:Komárom-Esztergom Kategorie:Pest