náhled|Oznámení velitele SS a policie ve Varšavském distriktu z 5. září 1942 o hrozbě trestu smrti hrozící za udělení jakékoliv pomoci Židům náhled|Veřejná poprava Michała Kruka a jiných Polaků v Přemyšli jako trest za pomoc Židům, 1943 náhled|Oznámení úřadů Generálního gouvernementu ze září 1942, připomínající trest smrti za ukrývání Židů a poskytování obživy náhled|Oznámení velitelů SS a policie v Krakovském distriktu oznamující odsouzení k smrti 73 Poláků, z nichž čtyři byli odsouzeni za pomáhání Židům. 1944 náhled|"The Mass Extermination of Jews in German Occupied Poland", takzvaná Raczyńského nóta, brožura publikovaná v prosinci 1942 na základě zpráv karského Poláci jsou nejpočetnější skupinou lidí oceněnou izraelským nejvyšším civilním vyznamenáním pro ne-Židy, medailí Spravedlivý mezi národy, udělovaným Institutem paměti mučedníků a hrdinů holokaustu Jad Vašem.
Polští Spravedliví mezi národy „Panuje u nás pohled, že se antisemitismus značně vzmohl v průběhu války, že se Poláci těší z neštěstí, které potkalo Židy v městech a městečkách Polska a tak podobně. Opatrný čtenář našich materiálů ale najde stovky dokumentů svědčících o něčem naprosto opačném. V nejednom hlášení si přečte, jak srdečně se polský lid k židovským uprchlíkům choval. Dozvíte se o stovkách případů, kdy venkované po několik dlouhých měsíců ukrývali a dobře krmili židovské uprchlíky z okolních městeček.”. – „Zápisky z ghetta” Emanuel Ringelblum, Varšava 1943.
Vyznamenáním Spravedlivý mezi národy je do tohoto okamžiku vyznamenáno 6454 Poláků; tedy okolo 26 % všech vyznamenaných. Poláci jsou na prvním místě vyznamenaných Izraelem, co se pomoci Židům za 2. světové války týče.
Část historiků odhaduje, že množství Poláků pomáhajících Židům je ještě mnohem větší.; a Historik Hans G. Furth odhaduje počet pomáhajících Poláků na více než jeden milion. Kanadský historik Gunnar S. Paulsson poznamenal, že je pravděpodobné, že medaili Spravedlivý mezi národy si zaslouží až sto tisíc Poláků, další stovky tisíc pomáhaly v menší míře a většina polské společnosti byla minimálně „pozitivně neutrální” (tedy nebyla aktivně zapojená do pomoci Židům, ale ani nekolaborovala s okupačními silami). Židům pomáhali jednotlivci, celé rodiny i vesnice, část odboje, ale i speciální organizace vytvořené pouze pro tento účel, jakými byla Żegota.
Stav během okupace Okupační podmínky byly pro ty, kteří Židům pomáhali, velice nepříznivé. Lidé odhodlaní jim pomáhat museli počítat s mnoha překážkami, represemi a dokonce ztrátou vlastního života nebo života své rodiny. V okupovaných územích ve Velkoněmecké říši nebo v Generálním gouvernementu hrozil za pomoc Židům trest smrti a to i pro všechny osoby nacházející se v bytě, ve kterém německá policie nalezla Židy. Tento trest je mnohem přísnější v porovnání s jinými okupovanými zeměmi. Za pomoc bylo považováno nejen poskytnutí úkrytu, ale i jídla. Trestán byl i obchod s Židy. Nelegální bylo prodávání nebo kupování od nich jakýchkoliv výrobků a často i samotný kontakt s nimi, jelikož nacistická propaganda rozšiřovala informace, že Židé přenášejí tyfus.
Další hrozbou byla činnost takzvaných szmalcowníků, tedy osob, které výměnou za materiální zisk, nebo z ideologických pohnutek donášeli na Poláky, kteří buďto Židy ukrývali, nebo s nimi byli v kontaktu. Tato udání měla za následek represi okupačních úřadů jak proti Židům ukrývajícím se mimo ghetto, tak i proti jim pomáhajícím Polákům. Na 704 polských Spravedlivých bylo vyznamenaných posmrtně, protože byli pro své činy popraveni. Historici odhadují, že na těchto základech byly popraveny tisíce Poláků.
Charakteristika polských Spravedlivých mezi národy Výzkumná pracovnice Ella Linde z institutu Jad vašem analizovala motivy, které vedly nežidovské obyvatelstvo k pomoci Židům za Druhé světové války na skupině 4119 Poláků oceněných medailí Spravedlivý mezi národy a rozdělila je na několik skupin. Největší skupina – celých 49 % – se s ukrývanými Židy před válkou dlouhodobě přátelila. Na druhém místě, s 43 %, byly spontánní humanitární motivy vycházející z nesouhlasu s nelidským zacházením s Židy nacisty. Mezi zbylé skupiny patří: politcko-ideologická 5,75 %, náboženská 2,1 % z toho 0,7 % mniši. Ve skupině vyznamenaných se nalezli i antisemiti, pod názvem zachraňující antisemité, kterých bylo 0,17 %. Tento výzkum byl publikován ve dvojdílné "Encyklopedii spravedlivých mezi národy" (anglicky: The Encykopedia of the Righteos Among the Nations) vydané v Jeruzalémě v roce 2004.
Skupina polských Spravedlivých je velice rozmanitá co se týče vzdělání, majetkového statusu, živnosti, světopohledu a politických preferencí. Značně Židům pomáhala Katolická církev.Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "Księża ratujący Żydów", "Echo katolickie". Kněží, mniši i jeptišky ukrývali Židy po klášterech a na farách. Byli také angažováni v poskytování humanitární pomoci a vystavování falešných křestních a rodných listů, jelikož dle konkordátu z roku 1925 plnili katolické farnosti funkce dnešních matrik. V rámci projektu „Księża dla Żydów” (česky: Kněz pro Židy) byl nashromážděn materiál vypovídající o šesti stovkách kněží zapojených do záchrany Židů v okupovaném Polsku. Historikové se rovněž shodují na tom, že Židé byli ukrýváni ve více než sedmdesáti různých polských klášterech.Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "O Księżach ratujących Polskich Żydów", Katolický týdeník "Niedziela" 2013-12-28. Za tuto aktivitu bylo vyznamenáno medailí spravedlivých mezi národy několik desítek kněží: Bruno Boguszewski, Stanisław Falkowski, Mikołaj Ferenc, Władysław Głowacki, Marceli Godlewski, Józef Gorajek, Antoni Kania, Michał Kubacki, Albin Małysiak, Stanisław Mazak, Aleksander Osiecki, Andrzej Osikowicz, Jan Patrzyk, Jan Pawlicki, Jan Poddębniak, Jan Raczkowski, Jan Sielewicz, Adam Skałbania, Franciszek Smorczewski, Witold Stolarczyk, Adam Sztark, Witold Szymczukiewicz, Ludwik Wolski, Ludwik Wrodarczyk, Mieczysław Zawadzki, Jan Zawrzycki, Ignacy Życzyński."Antysemici czy sprawiedliwi?" - katolicki portal "Idziemy"
Vyznamenány byly i jeptišky z řádu Františkánek rodiny Mariiny, které spolupracovaly s Żegotou v zachraňování Židů a především dětí z ghetta. Díky rozhodnutí matky představené Matyldy Getter, která souhlasila s přijetím každého dítěte, které se k nim z ghetta dostalo, získalo okolo pěti set dětí úkryt v katolických sirotčincích.Siostry Rodziny Maryi z pomocą dzieciom polskim i żydowskim w Międzylesiu i Aninie, Biblioteka Wawerska, Warszawa 2006.Za cenę życia, „Ład” 17/1983 (24 kwietnia 1983)
Velkou skupinu vyznamenaných tvoří členové a spolupracovníci Żegoty, jediné organizace svého typu v okupované Evropě, která byla vytvořena za účelem pomáhání Židům přežít. Skupina byla tvořená nejen Židy, ale i členy katolických organizací jako Front Odrodzenia Polski reprezentované Zofií Kossak-Szczuckou, členy Polské socialistické strany a lidskoprávních aktivistů. Medaili získali také lídři a členové Żegoty jako byla vedoucí dětské sekce Żegoty – Irena Sendler, zakladatelé organizace – Zofia Kossak, Witold Bieńkowski, Ferdynand Arczyński, a mnoho jiných členů a dobrovolníků obstarávajících a nosících Židům jídlo v okupovaném Polsku.Andrzej Krzysztof Kunert, Andrzej Friszke (red.): „Żegota” Rada Pomocy Żydom 1942–1945, 2002 .Teresa Prekerowa: Konspiracyjna Rada Pomocy Żydom w Warszawie 1942-1945, Warszawa 1982, wyd. Państwowy Instytut Wydawniczy,
Medailemi byli oceněni i lidé, kteří se na pomoci nepodíleli bezprostředně, nýbrž informováním Západní veřejnosti o holokaustu a organizováním pomoci. Nejznámější oceněnou osobou je kurýr polského odboje a autor takzvaných "Karského zpráv" – Jan Karski.
Velkou skupinou vyznamenaných tvoří i Poláci zavraždění nacisty pro ukrývání nebo pomoc Židům v průběhu okupace. Jsou to nejčastěji jedinci, ale byly i situace, ve kterých byla jako trest za ukrytí Židů spálena celá ves. Proti vískám, kde byli nalezeni Židé, Němci používali zásadu kolektivní zodpovědnosti, trestajíc i ty, kteří se jakékoli pomoci Židům neúčastnili a provinili se pouze možnou vědomostí o jejich ukrývání se. Často tedy pro odsouzení k smrti stačila pouhá přítomnost ve vsi v čase objevení Židů. Nejznámější vsi s takovýmto osudem jsou Ciepielów Stary a Rekówka.
Vyznamenaní náhled|75px|Grobelny náhled|75px|Godlewski náhled|75px|Kamiński náhled|75px|Kotarba náhled|75px|Kossak náhled|75px|Karski Józef Adamowicz – umlácen k smrti strážníky v Krakovském ghettu za poskytování jídla doktoru Julianu Aleksandrowiczovi Irena Adamowicz – kurýrka mezi několika polskými ghetty Wincenty Antonowicz se ženou Jadwigou a dcerou Lucynou poskytoval jídlo a transport Židům Ferdynand Arczyński – staral se o čtyři tisíce Židů skrývajících se mimo ghetto (pokladník Żegoty)Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 20 Wincenty Baranek se ženou Łucjou – zastřelení spolu s jimi ukrývanými Židy ve vsi Siedliska pod Miechowem Władysław Bartoszewski – pomoc Židům, Witold Bieńkowski – spoluzakladatel ŻegotyPolacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 21, Anna Borkowska – zachránila 17 mladých sionistů, ukrývajíc je v sirotčinci Franciszek Banasiewicz se ženou Magdalenou a dětmi ukrýval 15 osob v bunkru v okolí Přemyšli Szczepan Bradło – spolu s rodinou zachránil 16 osob po úkrytech Władysława Choms – pomoc v útěcích a ukrývání Židů ze Lvovského ghetta Zofia Czerwińska – zatčena Gestapem za ukrývání dvou Židů z ghetta a deportovaná do koncentračního tábora Auschwitz, kde zemřela.Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22 Krystyna Dańko – ukrývala čtyřčlennou židovskou rodinu Jan Dobraczyński – umisťoval židovské děti do katolických sirotčinců Maria Fedecka – zachránila dvanáctičlennou rodinu ukrývajíc jí ve Vilně Mieczysław Fogg – ukrýval ve svém bytě své židovské přátele a židovskou rodinuKsięga Sprawiedliwych, op.cit., s. 233, Andrzej Garbuliński – zavražděný spolu se synem za ukrývání rodiny Apfelbeinů Antoni Gawryłkiewicz – zachránil tři židovské rodiny (celkem 16 osob) Matylda Getter – řeholnice, která ukrývala 550 židovských dětí z getta warszawskiego v katolických sirotčincích Marceli Godlewski – katolický kněz, který ukrýval okolo sta Židů a falšoval pro ně křestní listy Julian Grobelny se ženou Halinou zachránil velkou skupinu židovských dětí (vedoucí Żegoty)Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23 Irena Gut – zachránila 16 Židů Antoni Imiołek spolu se ženou Czesławou ukrývali přes celou válku dva Židy, Henryk Iwański, dodávání zbraní a vojenské podpory při povstání ve Varšavském ghettu Jarosław Iwaszkiewicz spolu se ženou Annou – ukrývali Židy na svém statku v Podkowie Leśnej, Stefan Jagodziński- zachránila tříčlennou rodinu dr. Tenenwurzela, Stanisław Jasiński a dcera Emilia Słodkowska – ukrývala Židy prchající v době masakrů Poláků na Volyni, Jerzy Latoszyński spolu se ženou Eugenií adoptovali židovské dítě Artura Citryna Aleksander Kamiński – pomoc v organizaci židovského odboje v ghettu Maria Kann – spolupracovnice Żegoty, podávala do zahraničí informace o holokaustuPolacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 24, Jan Karski – publikoval první oficiální zprávy o holokaustu Loda Komarnicka – obstarávání padělaných dokumentů, jídla a informací Židům z ghetta Zofia Kossak-Szczucka – pomoc stovkám Židů, především dětem (spoluzakladatelka Żegoty)Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25 Maria Kotarba – nazývaná Andělem z Auschwitz dodávala jídlo a léky Židovkám v tábořenáhled|75px|Sendler náhled|75px|Newerly náhled|75px|Lerski náhled|75px|Korboński náhled|75px|Woliński Adam Kowalski spolu se ženou Bronisławou a pěti dětmi zavražděni pro ukrývání Židů v Ciepielowě Władysław Kowalski – ukrýval 50 Židů v okolí Varšavy Stefan Korboński – podával informace Londýnské exilové vládě a BBC o vyhlazování Židů, Wanda Krahelska – ukrývala vdovu po židovském historikovi Szymonu Aszkenazym Jerzy Krępeć se ženou Irenou – zachránili více než 30 Židů ve svých nemovitostech nedaleko Płocku Zygmunt Kuriata i s rodičemi – popraveni za ukrývání dvou židovských dětí ve WoronówkaPolacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 26