Ukřižování Ježíše Krista byla poprava ukřižováním Ježíše Nazaretského v 1. století v Judeji, pravděpodobně v roce 30 nebo 33 n. l. Je popsáno ve čtyřech kanonických evangeliích, zmiňují se o něm novozákonní epištoly, dosvědčují ho další starověké prameny a je všeobecně přijímáno jako jedna z nejpravděpodobnějších událostí, k níž došlo za jeho života. „...pokud je nějaká skutečnost z Ježíšova života prokázána všeobecným konsensem, pak je to skutečnost Ježíšova ukřižování.“ Mezi historiky nepanuje shoda ohledně podrobností. Ježíšovou smrtí na kříži popisovanou v evangeliích vrcholí pašije – utrpení Kristovo a je spolu s jeho následným zmrtvýchvstáním nejdůležitější událostí křesťanského náboženství. Téma Ukřižování patří k nejčastějším motivům křesťanského výtvarného umění.
Podle kanonických evangelií byl Ježíš zatčen a souzen Sanhedrinem, poté Pilátem Pontským odsouzen k bičování a nakonec Římany ukřižován. Jeho smrt je podle nich chápána jako oběť za hřích.
Ježíš byl svlečen z oděvu a po slovech „žízním“ mu byl nabídnut k pití ocet smíchaný s myrhou nebo žlučí (pravděpodobně posca). Na Golgotě byl pak pověšen mezi dva odsouzené lotry a podle Markova evangelia zemřel v 9. hodinu dne podle starozákonního rozdělování času (což je kolem 15:00 současného času). Během této doby vojáci připevnili na vrchol kříže nápis „Ježíš Nazaretský, král židovský“, který byl podle Janova evangelia – napsán ve třech jazycích (hebrejsky, latinsky a řecky). Poté si podle Janova evangelia rozdělili jeho šaty a losovali o jeho bezešvé roucho. Janovo evangelium také uvádí, že po Ježíšově smrti mu jeden voják (v mimobiblické tradici pojmenovaný jako Longinus) probodl kopím bok, aby se ujistil, že zemřel, a z rány pak vytryskla krev a voda. Bible popisuje sedm výroků, které Ježíš pronesl, když byl na kříži, a také několik nadpřirozených událostí, k nimž došlo.
Ježíšovo utrpení a vykupitelská smrt ukřižováním se souhrnně označují jako utrpení (lat. passio) a jsou ústředními aspekty křesťanské teologie týkající se učení o spáse a vykoupení.
Novozákonní vyprávění
Nejstarší podrobné zprávy o Ježíšově smrti jsou obsaženy ve čtyřech kanonických evangeliích; ; ; . a v novozákonních listech jsou další, spíše implicitní zmínky. V synoptických evangeliích Ježíš předpovídá svou smrt na třech různých místech. Všechna čtyři evangelia končí rozsáhlým vyprávěním o Ježíšově zatčení, počátečním procesu před sanhedrinem a závěrečném procesu před Pilátovým soudem, kde je Ježíš zbičován, odsouzen k smrti, je veden na místo ukřižování, nejprve nese svůj kříž, než římští vojáci přimějí Šimona z Kyrény, aby ho nesl, a poté je Ježíš ukřižován, pohřben a vzkříšen z mrtvých. V každém evangeliu je těchto pět událostí Ježíšova života zpracováno podrobněji než kterákoli jiná část vyprávění daného evangelia. Badatelé si všímají, že čtenář dostává téměř hodinu po hodině popis toho, co se událo.:s.91 náhled|Ukřižování Ježíše Krista, autor Robert Campin Po příchodu na Golgotu bylo Ježíši nabídnuto k pití víno smíchané s myrhou nebo žlučí. Markovo i Matoušovo evangelium uvádějí, že to odmítl. Poté byl ukřižován a pověšen mezi dva odsouzence. Podle některých překladů řeckého originálu mohli být odsouzenci bandité nebo židovští vzbouřenci. Podle Markova evangelia snášel muka ukřižování od třetí hodiny (přibližně mezi devátou hodinou ranní a polednem) až do své smrti v devátou hodinu, což odpovídá přibližně třetí hodině odpolední. Vojáci mu nad hlavu připevnili nápis „Ježíš Nazaretský, král židovský“, který byl podle Janova evangelia ve třech jazycích (hebrejsky, latinsky a řecky), a pak rozdělili jeho šaty a losovali o jeho bezešvé roucho. Podle Janova evangelia římští vojáci Ježíšovi nezlomili nohy, jak to udělali dvěma ukřižovaným odsouzencům (zlomení nohou uspíšilo příchod smrti), protože Ježíš byl již mrtvý. Každé evangelium má vlastní popis Ježíšových posledních slov, celkem sedm výroků. V synoptických evangeliích provázejí ukřižování různé nadpřirozené události, včetně tmy, zemětřesení, roztržení opony svatyně a vzkříšení svatých (v Matoušově evangeliu). Po Ježíšově smrti bylo jeho tělo sejmuto z kříže Josefem z Arimatie a pohřbeno do hrobu vytesaného ve skále za asistence Nikodéma. náhled|upright=0.9|vlevo|Vyobrazení Vztyčení kříže, Sebastiano Mazzoni, 17. století, Ca' Rezzonico
Tři synoptická evangelia také popisují Šimona z Kyrény nesoucího kříž,; ; zástup lidí, kteří se Ježíšovi vysmívali; ; spolu s dalšími dvěma ukřižovanými,; ; tmu od šesté do deváté hodiny; ; a roztržení chrámové opony odshora dolů.; ; Synoptická evangelia také zmiňují několik svědků, včetně setníka; ; a několika žen, které zpovzdálí přihlížely,; ; z nichž dvě byly přítomny pohřbu.; ;
Lukášovo evangelium jako jediné vynechává detail o směsi kyselého vína, která byla Ježíši nabídnuta na rákosu,; ; ; ; zatímco pouze Marek a Jan popisují, že Josef skutečně sňal tělo z kříže.;
Existuje několik detailů, které jsou zmíněny pouze v jednom evangeliu. Například pouze Matoušovo evangelium se zmiňuje o zemětřesení, vzkříšených svatých, kteří šli do města, a o tom, že hrob měli hlídat římští vojáci,; zatímco Marek jako jediný uvádí čas ukřižování (třetí hodina neboli 9 hodin ráno – i když to bylo pravděpodobně až v poledne) a zprávu setníka o Ježíšově smrti.; K jedinečným příspěvkům Lukášova evangelia k vyprávění patří Ježíšova slova k truchlícím ženám, výtka jednoho zločince druhému, reakce zástupů, které odcházely „bijíce se v prsa“, a ženy připravující vonné látky a masti před sobotním odpočinkem.; ; ; Jan také jako jediný zmiňuje žádost o zlámání nohou a následné probodnutí Ježíšova boku vojákem (jako naplnění starozákonního proroctví), stejně jako to, že Nikodém pomáhal Josefovi s pohřbem.;
Podle prvního listu Korintským – vstal Ježíš z mrtvých („třetího dne“, počítáno ode dne ukřižování) a podle kanonických evangelií se před svým nanebevstoupením při různých příležitostech zjevil učedníkům.; ; Zpráva uvedená ve Skutcích apoštolů říká, že Ježíš zůstal s apoštoly 40 dní, zatímco zpráva v Lukášově evangeliu události velikonoční neděle a nanebevstoupení nijak jasně nerozlišuje. Většina biblistů se shoduje, že autor Lukáš napsal také Skutky apoštolů jako navazující svazek na zprávu Lukášova evangelia a obě díla je třeba považovat za celek.
V Markově evangeliu je Ježíš ukřižován spolu se dvěma vzbouřenci a slunce se na tři hodiny zatmí nebo je zastíněno. Ježíš volá k Bohu, pak vydá výkřik a umírá. Chrámová opona se roztrhne vejpůl. Matouš následuje Marka, ale zmiňuje zemětřesení a vzkříšení svatých. Lukáš také následuje Marka, i když popisuje vzbouřence jako obyčejné zločince, z nichž jeden se zastává Ježíše, který mu na oplátku slibuje, že on (Ježíš) a zločinec budou spolu v ráji. Lukáš líčí Ježíše tváří v tvář jeho ukřižování jako bezmocného. Jan obsahuje několik stejných prvků jako Marek, i když jsou zpracovány odlišně.
Srovnání textů Níže uvedené srovnání vychází z Českého ekumenického překladu. Matouš Marek Lukáš Jan Křížová cesta Vojáci přinutili Šimona z Kyrény nést Ježíšův kříž. Vojáci přinutili Šimona z Kyrény nést Ježíšův kříž. Vojáci přinutili Šimona z Kyrény nést Ježíšův kříž. Ježíš řekl plačícím ženám: „Plačte nad sebou a nad svými dětmi“ „Nechali“Ve verších 19,17 a 19,18 je použita pouze třetí osoba množného čísla („oni“), není jasné, zda se jedná o velekněze (οἱ ἀρχιερεῖς), kterým Pilát vydal Ježíše v 19,15-16, nebo o vojáky (οὖν στρατιῶται), kteří Ježíše podle 19,23 ukřižovali. Ježíše nést kříž. Ukřižování Dali mu (Ježíšovi) napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; pak se tam posadili a střežili ho. [Není uveden žádný čas] Dávali mu víno okořeněné myrhou; on je však nepřijal. Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme. Bylo devět hodin, když ho ukřižovali; ráno v den Pesachu., [Žádný nápoj nebyl zmíněn] Vojáci ukřižovali Ježíše a losovali o jeho šaty. Ježíš: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“V některých rukopisech Lukáše jsou tato slova vynechána. Anotace Nieuwe Bijbelvertaling (2004). [Není uveden žádný čas] , [Žádný nápoj nebyl zmíněn] „Ukřižovali“ Ježíše a čtyři vojáci si vzali jeho šaty, rozdělili je na čtyři díly; zbýval ještě spodní šat, o ten losovali (tím se naplnilo proroctví). Stalo se to po poledni v den přípravy před svátky velikonočními., Posměch Nápis: „To je Ježíš, král Židů“. Kolemjdoucí, velekněží, učitelé Zákona, starší a oba vzbouřenci se Ježíšovi posmívali. Nápis: „Král Židů“. Kolemjdoucí, velekněží, učitelé Zákona i oba vzbouřenci se Ježíšovi posmívali. Nápis: „Toto je král Židů.“ Členové rady, i vojáci, kteří chodili k němu a podávali mu ocet, se mu vysmívali; a jeden zločinec se mu rouhal. Druhý zločinec se ho zastal a požádal Ježíše, aby na něj pamatoval. Ježíš: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ , Nápis: „Ježíš Nazaretský, král židovský.“ Židovští velekněží řekli Pilátovi: „Neměls psát ‚židovský král‘, nýbrž ‚vydával se za židovského krále‘.“ Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“ [Žádný posměch není zmíněn] U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ Smrt V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ Jeden, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. Chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly. Hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“ Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly; mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových. Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin. O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut a dával mu pít se slovy: „Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout.“ Ježíš vydal mocný hlas a skonal. Chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. Setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“ Zpovzdálí se dívaly také ženy, mezi nimi i Marie z Magdaly, Marie, matka Jakuba mladšího a Josefa,Na základě dalších biblických veršů se často usuzuje, že tato Marie byla Ježíšova vlastní matka a že Jakub a Jozes/Josef byli jeho bratři, viz Ježíšovi bratři. a Salome. Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce. Chrámová opona se roztrhla vpůli. Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal. Setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“ Ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou. Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly. [Žádná zmínka o tmě, žádný uvedený čas] Aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ „Namočili“ tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal. [Žádná zmínka o reakci přihlížejících nebo účinku na chrámovou oponu]