Palác, resp. činžovní dům Diamant je kubistická budova z let 1912–1913. Nachází se na adrese Lazarská 82/1, na nároží ulic Spálená, Lazarská a Magdaleny Rettigové na Novém Městě, Praha 1. V domě sídlí galerie Spolku umělců „Mánes“ a některé další instituce.
Dějiny náhled|vlevo|Vstup do paláce ze Spálené náhled|vlevo|Socha sv. Jana Nepomuckého s kubistickým obloukem náhled|vpravo|Detail: skulptury na paláci Autorem kubistického domu na rohu ulic Spálená a Lazarská je Emil Králíček, autor i některých dalších zajímavých kubistických staveb v Praze, např. jediné (známé) kubistické pouliční lampě na světě. (Stojí za zmínku, že autorství "Diamantového domu" zpochybňuje v knize Prahou krok za krokem Emanuel Poche, který ho přisuzuje architektu Skřivánkovi.) V letech 1912–1913 stavbu provedla firma Matěje Blechy (stavitel některých dalších kubistických i secesních staveb v Praze).
Ačkoli původní návrh domu Friedricha Ohmanna počítal s fasádami ve stylu klasicizující secese a v roce 1912 byla skutečně zahájena stavba podle Ohmannova projektu, ještě v létě téhož roku byl projekt přepracován Emilem Králíčkem. Ten vytvořil celkový návrh ve stylu kubismu, společně s ostatními výtvarnými prvky, včetně tehdy kontroverzní edikuly nad barokní sochou sv. Jana Nepomuckého.
Dům nechal postavit jeho vlastník JUDr Adolf Hoffmeister, otec ilustrátora, překladatele, divadelního dramaturga a scenáristy, spisovatele a diplomata Adolfa Hoffmeistra, který zde prožil většinu svého života. Během svého pobytu v Praze zde u něj bydlel např. Vladimir Vladimirovič Majakovskij, zde ho navštívil také Le Corbusier (v r. 1928) nebo Philippe Soupault při jejich návštěvách Prahy.Derek Sayer, Postcards from Absurdistan, Princeton University Press, 2022, s. 242.
Současnost V současné době v domě sídlí pobočka UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. a Galerie Spolku výtvarných umělců (S.V.U.) Mánes – Diamant (obě instituce na adrese Spálená č. 82/4, na rohu ulic Magdaleny Rettigové a Lazarská).
Zajímavosti V interiérech domu, na chodbě a na schodišti k bytům se zachovaly kubistické prvky vybavení, jako lustry, lampy, schodišťová zábradlí, dveře či leptaná okenní skla.
V těsném sousedství Diamantu stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice, jehož autorem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Ke kostelu náleží také barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 (zřejmě dílo Michala Jana Josefa Brokoffa), na samé hranici mezi oběma stavbami, jejíž architektonické včlenění pomocí rámovaného kubistického oblouku z roku 1913, představuje vynikající způsob propojení architektonických stylů obou budov – moderního Diamantu s barokním kostelem, ačkoli toto řešení ve své době vzbudilo odpor Klubu Za starou Prahu.
Literatura
Reference
Externí odkazy
http://www.hrady.cz/?OID=8180 http://praga-magica.blog.cz/1106/dum-diamant
Kategorie:Moderní paláce v Praze Kategorie:Kubistické stavby v Praze Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Postaveno v Česku 1913 Kategorie:Bytové domy v Praze Kategorie:Stavby Emila Králíčka Kategorie:Stavby Matěje Blechy