Hasanaginica je opera o třech dějstvích bosenského skladatele Asima Horoziće na libreto Nijaze Alispahiće, vzniklé na námět známé stejnojmenné lidové balady ze 17. století. Premiéra Hasanaginici se konala 18. března 2000 v sarajevském Národním divadle. Jedná se o první bosenskou operu.

Charakteristika a inscenační historie Bosenský skladatel Asim Horozić (*1958) ke svému dílu řekl: „I když je opera již zastaralou formou hudebně scénického díla, balada Hasanaginica ospravedlňuje tento záměr i úsilí. Opera musela být protkána sevdahem, opírá se o hercegovský kámen, ilahiju [muslimská nábožná píseň] a saz v orchestru. Nakolik bude úspěšná a kolika představení dosáhne, to ukáže budoucnost. V každém případě je vhodné upozornit, že to je první pravá bosňácká opera.“

Uvedení opery bylo poznamenáno finančními i uměleckými spory mezi skladatelem a divadelním týmem, zejména režisérem a ředitelem Národního divadla Sulejmanem Kupusovićem. Přesto měla opera po svém uvedení značný úspěch, za prvních pět let se hrála asi čtyřicetkrát a byla představena i v zahraničí (Rakousko, Chorvatsko, Turecko). Podle Ivici Šariće, ministra kultury Bosny a Hercegoviny a představitele Hasanagy v opeře, se „všude, kde byla provedena, setkala se sympatiemi a pozitivní kritikou“.

V roce 2013 byla Hasanaginica nastudována a poprvé uvedena Istanbulským státním divadlem opery a baletu, kritiky byly spíše nepříznivé.

Hudební jazyk opery je v zásadě tonální s prvky minimalismu a četnými orientalismy; skladatel se hlásí výslovně k „národnímu romantismu“ a skladatelům jako Antonín Dvořák nebo Fryderyk Chopin.

Osoby a první obsazení Osoba hlasový obor světová premiéra (18. 3. 2000) Hasanaginica soprán Amila Bakšić Aga-Hasanaga, její manžel bas Ivica ŠarićImotský kádí tenor Krunoslav Cigoj Beg Pintorović bas Ivica Čikeš Hasanagova matka mezzosoprán Margit Tomik Sultanija soprán Lejla Jusić Hráč na saz bas Denis IsakovićMuezzin tenor Eldin HuseinbegovićStarosvat baryton Mirza AlagićTři děti dětské soprány Romana Čizmić, Jana Kupusović, Amer Dubravić Vojáci, ženy, svatební hosté Dirigent: Miroslav Homen Režie: Sulejman Kupusović Choreografie: Edina Papo Výprava: Radovan Marušić Kostýmy: Vanja Popović

Děj opery Odehrává se v oblasti Biokova v polovině 17. století. 1. dějství V bojích na bosenských hranicích byl raněn bohatý bosenskomuslimský předák Hasanaga Arapović. Leží raněn na Biokovské planině a obkládá si rány bylinami. Přicházejí za ním jeho matka a sestra, Hasanaga však očekává svou ženu Hasanaginicu. Ale ta se rozhodla zůstat doma, kde se musí starat o děti; podle starého zvyku ostatně nemá manžela následovat do boje. Ale Hasanaga je rozhořčen nad tím, co si vysvětluje jako nedostatek lásky a úcty od své ženy, a na ponoukání své matky posílá do svého domu posla se zprávou: zapuzuje Hasanaginicu a vykazuje ji ze svého domu i od své rodiny.

O tomto poselství se dozví i beg Pintorović, Hasanaginičin bratr. Má za to, že Hasanagovo chování je urážkou jejich rodinné cti, a přichází odvést svou sestru zpět do domu Pintorovićů. U Hasanagova domu se setká s vracejícím se švagrem a dává se s ním do hádky, která překročí až v pěstní souboj. Beg Pintorović ve zlém odvádí svou sestru. Ta netruchlí nad ztrátou manžela – její sňatek stejně jako zapuzení nebyly věcí její vůle, neboť nad jejím osudem vždy vládnou muží. O to žalostněji se loučí se svými milovanými pěti dětmi, které musí v Hasanagově domě zanechat.

2. dějství Hasanaginica je v domě Pintorovićů a beg Pintorović snová pomstu bývalému švagrovi. Chystá se provdat Hasanaginicu za imotského kadiho, bohatého a váženého muže, který byl již od mládí do jeho sestry zamilován. Kadi přichází na námluvy. Jeho setkání s Hasanaginicou je tragické a absurdní zároveň: žena lpí ve svých myšlenkách na svém bývalém muži a zejména dětech a nedokáže myslet na nový sňatek. Kadi její obavy chápe, je to dobrý a ušlechtilý člověk, ale sní o tom, že učiní Hasanaginicu šťastnou. Ta se jako vždy podvolí bratrovu příkazu a přijímá od kadiho zásnubní prsten. Vymůže si však na bratrovi, aby svatební průvod vedoucí nevěstu do ženichova obydlí zastavil u Hasanagova domu, aby se naposledy mohla rozloučit se svými dětmi a předat jim dárky.

Když bratr a nový ženich odejdou, přikrade se k Hasanaginici její nejstarší dcera Sultana, jíž se podařilo potají vyhledat matku. Dozvídá se od ní o nadcházející svatbě Hasanaginici s imotským kadim.

3. dějství Ve svém domově se mezitím Hasanaga trápí výčitkami svědomí. Uvědomuje si, že se ke své manželce zachoval nespravedlivě. V hádce se svou matkou svaluje vinu na ni. Vydává se do stáje, aby dal osedlat koně a vydal se k Pintorovićovi, aby Hasanaginicu odvezl zpátky do svého domu a ke svým dětem. V této chvíli se však dozvídá, že je již pozdě. Hasanaginica je už zaslíbena jinému a její svatební průvod je právě na cestě k Hasanagovu domu.

Netrvá dlouho a svatebčané jsou na místě. Vchází Hasanaginica, celá v bílém a s tváří zakrytou závojem, a dojemně dává sbohem svým dětem. Hasanagovo vysvětlování a výzvy, aby se vrátila k němu, neposlouchá. Rozzlobený Hasanaga jí dětí odnímá a vyčítá jí, že je „matkou s kamenným srdcem“. Tato nespravedlivá výčitka zasáhne již tak krvácející Hasanaginicino srdce a ta se skácí mrtva k zemi. Opera končí žalostným nářkem děti nad matčiným tělem.

Nahrávka 2005 (BOSNATON SARAJEVO CDBT 013) Zpívají: (Hasanaginica) Amila Bakšić, (Hasanaga) Ivica Šarić, (imotský kadi) Hrid Matić, (beg Pintorović / hráč na saz) Denis Isaković, (Hasanagova matka) Margit Tomik, (Sultanija) Lejla Jusić, (muezzin) Eldin Huseinbegović, (starosvat) Dragan Pavlović. Orchestr Sarajevské filharmonie a Sbor Opery Národního divadla Sarajevo řídí Miroslav Homen.

Reference

Kategorie:Opery Asima Horoziće Kategorie:Opery v bosenštině Kategorie:Opery z roku 2000 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Sarajevu