České Meziříčí (dříve také Meříč, Mezřič atd., ) je obec v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Leží v nadmořské výšce 254 metrů v katastrálním území s rozlohou 2 191 hektarů a žije zde obyvatel. V obci je mateřská škola, základní škola a pošta.
Název obce pochází od její geografické polohy mezi řekami Labem, Metují a Orlicí. Sama obec leží na Zlatém potoku, který níže po proudu nese jméno Dědina.
Historie Oblast byla osídlena již v pravěku, ale k založení současné obce došlo patrně koncem 13. století saskými kolonisty u brodu na obchodní stezce z Prahy do Kladska. První písemné zmínky o obci pocházejí ze 14. století. V roce 1352 je doloženo české pojmenování lokality jako Mezrziecz a z téhož roku je prvně doložena místní katolická duchovní správa. Ta se později stala utrakvistickou, v pobělohorském období byla navrácena katolíkům. V roce 1624 je doložena místní škola (stávala v místě pozdější budovy obecního úřadu).
V roce 1871 byl v Českém Meziříčí založen cukrovar, který vznikl z iniciativy místních zemědělců.Tereos TTD: Kompletní historie cukrovaru České Meziříčí. Dostupné online. Ti jej ale nedokázali efektivně spravovat, a v roce 1885 byl odprodán vídeňské firmě Nathan Hellmann.
Exulanti Z opočenského panství prchaly z náboženských důvodů celé rodiny – a to během slezských válek pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. V roce 1742 z Českého Meziříčí prokazatelně uprchli do Münsterbergu v pruském Slezsku tyto rodiny: Jan Franc, chalupník. V roce 1734 byl odsouzen k nuceným pracím na dobu neurčitou. V roce 1742 byl osvobozen pruským vojskem a emigroval do Münsterbergu.Josef Volf: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, Praha 1910. Patří mezi zakladatele české osady Husinec. Václav Glanc (* 1699), zatčen v roce 1732Ivo Kořán: Opočenská rebélie roku 1732. In: ACTA MUSEI REGINAEHRADECCENSIS, S.B. XII - 1970. S. 93-137 a vyslýchán v roce 1740.Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, protokoly o zasedání konzistoře, kniha č. 18, zpráva o provedeném výslechu z 25.8.1740. V roce 1746 se nacházel v Münsterbergu, rovněž patří mezi zakladatele Husince. Jiřík Glanc (* 1716) byl 21. srpna 1753 starším v Husinci. Patří mezi zakladatele Husince, emigroval ale později a neprošel Münsterbergem. Jan Hubáček (* 1700). Bratr rychtáře, jeden z vůdců opočenského povstání, v roce 1734 odsouzen k nuceným pracím na dobu neurčitou. V roce 1742 osvobozen vojskem emigroval. V Münsterbergu byl starším (ve vedení) českého sboru. Patří mezi zakladatele Husince, i tam byl starším sboru. Josef Šindelář – emigroval s rodinou do Münsterbergu, patří mezi zakladatele Husince. Vít Švorc (* 1678). V roce 1733 byl v Dobrušce vězněn jako kacíř a majitel zakázaných knih. Bohumil Lukavský z Řeneč: Martyrologium čili utrpení církve boží v zajetí babylonském zůstávající. I.P. 1732–36. In: Bratrské Listy, 1904. V roce 1740 byl znovu vyslýchán. emigroval s rodinou do Münsterbergu, patří mezi zakladatele Husince. Jan Valášek, emigroval sám, 29. ledna 1743 se v Münsterbergu oženil, ale k zakladatelům Husince patří jen vdova Dorota. V roce 1742 dále emigrovali: Jan Brouček, Čechovský Matěj, Jan Frýzl, Jan a Jiřík Glanc, Marek Standera, Václav Standera, Jan Žilka, ne všechny osudy jsou zmapovány. V roce 1708 prokazatelně žili v české čtvrti Berlína exulanti Jakub Boháček a Mikuláš Vondráček, kteří lobbovali za trpící české nekatolíky.Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Pro o.s. Exulant vydal Kalich v r. 2005. Všichni tito lidé pocházeli z Č. Meziříčí.
Obyvatelstvo
Obecní správa Části obce České Meziříčí Skršice Tošov
V letech 1960–1990 k obci patřily i Rohenice a od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 také Jílovice a Vysoký Újezd.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. března 2000.
Pamětihodnosti
Dominantou obce je barokní kostel svaté Kateřiny z roku 1748 postavený hrabětem Rudolfem Colloredo na místě původní dřevěné stavby. Před kostelem stojí socha Panny Marie od Františka Pacáka, žáka Matyáše Bernarda Brauna. Místní cukrovar. Hrnčířův mlýn čp. 94 Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, datován nápisem k roku 1864.Maxová Ivana, Nejedlý Vratislav a Zahradník Pavel: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 18, ISBN 80-86234-04-5 Do katastrálního území České Meziříčí zasahuje část přírodní rezervace Zbytka.
Významní rodáci Jakub Němeček, odbojný sedlák, literárně ztvárněný jako titulní postava ve hře Františka Adolfa Šuberta Jan Výrava Karel Otčenášek, 23. královéhradecký biskup Aleš Zavoral, český podnikatel, zakladatel internetového obchodu Alza.cz
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Obce v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Region Novoměstsko Kategorie:Sídla v Orlické tabuli Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem