Tato stránka popisuje tvoření a použití trpného rodu v češtině

Trpný rod sloves (pasivum) patří mezi tzv. deagentní větné struktury. Používá se ve větách, kde původce děje (agens) není shodný s podmětem. V češtině existují dva způsoby tvoření: opisné pasivum (tvar složený) – např. auta jsou vyráběna; zvratné pasivum (tvar zvratný) – např. auta se vyrábějí.

Oba způsoby se liší různým stylovým využitím a nejsou vždy plně zaměnitelné.

Opisné pasivum Tvoření Opisné (složené, analytické) pasivum se tvoří tvary pomocného slovesa být a příčestí trpného.

Pomocné sloveso být může nabývat tvarů všech osob, časů i způsobů včetně infinitivu: být chválen; jsem chválen, je chválen; byl chválen; bude chválen; byl by chválen; buď chválen atd.

Pomocné sloveso slouží k vyjádření výše uvedených mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob). Vlastním nositelem děje je však příčestí trpné. Tvoří se od plnovýznamových sloves sufixem -n nebo -t a rodovými koncovkami:

JednotnéčísloMnožnéčísloMužský rodŽenský rodStřední rodMužský rodživotnýMužský rodneživotný& ženský rodStřední rodbitdělánbitadělánabitodělánobitidělánibitydělánybitadělána

Příčestí se musí vždy shodovat v rodě a čísle s podmětem (viz též Mluvnická shoda): dům je stavěn, budova je stavěna, dítě bylo pochváleno; žáci byli potrestáni, hradby budou zbourány, města byla zakládána

Zápor Záporka ne- se připojuje k pomocnému slovesu být a příčestí zůstává v kladném tvaru: nebyl nalezen, nebude schváleno, nejsme chváleni

Zcela výjimečně, má-li k tomu mluvčí zvláštní stylový důvod, může být záporka připojena k příčestí: Byla jsem neobsazována, přeobsazována, alternována.

Použití Opisné pasivum v češtině může být vnímáno jako poněkud knižní (zejména má-li příčestí spisovnou podobu), někdy až neosobní (bylo mi řečeno). Časté bývá v úřední řeči: bylo rozhodnuto, bude vyhověno.

Využívá se často v situacích, kdy není kladen důraz na původce děje: zloděj byl dopaden (vs. policie dopadla zloděje), byl zvolen prezidentem (vs. lidé ho zvolili prezidentem).

Opisné pasivum bývá zpravidla jediným přiměřeným prostředkem k vyjádření, že konatelem (původcem) je neurčitá přírodní, sociální či duševní síla: Zdálo se mi, že mé vnitřnosti jsou trhány na kusy. Sociálně slabí občané jsou vytlačováni na okraj společnosti. Někteří lidé jsou neustále puzeni ke lhaní.

Opisné pasivum se tvoří především od sloves, která mají v aktivu přímý předmět (v akuzativu, 4. pádě), který se převedením do pasiva stává podmětem: Auto (podm.) bylo vyrobeno v Mladé Boleslavi. (pas.) = Auto (předm.) vyrobili v Mladé Boleslavi. (akt.)

U sloves, která přímý předmět nemají, se opisné pasivum tvoří výjimečně: Na schůzi o tom bylo diskutováno. = Na schůzi o tom diskutovali.

Opisné pasivum se netvoří od zvratných sloves (dívat se, sednout si atd.). Výjimkou jsou slovesa obávat se, tázat se a dotazovat se. Zvratné zájmeno se při převedení do pasiva vypouští: Byl jsem tázán, zda s tím souhlasím. = Tázali se mě, zda s tím souhlasím.

Například větu „ptali se mě“ nelze do pasiva převést.

Vyjádření původce Věty s trpným rodem často neobsahují původce děje, obvykle protože není důležitý nebo není znám: Hrad byl postaven ve 14. století.

V opisném pasivu však lze původce vyjádřit, a to nejčastěji jménem v instrumentálu (7. pádu): Hrad byl založen Karlem IV. (Čtvrtým) = Karel IV. založil (tento) hrad. (činný rod) Požár byl založen neznámým žhářem. = Požár založil neznámý žhář. (činný rod)

V současné době méně častý způsob, který převládal v písemných dokumentech z 15.–19. století, je pomocí předložky od s genitivem (2. pádem): Čeští policisté byli informováni od svých německých kolegů. (= svými německými kolegy)

Zvratné pasivum Zvratné pasivum, někdy též reflexivní deagentiv, se tvoří přidáním zvratného zájmena se k činnému (aktivnímu) tvaru slovesa: dům se staví, auta se vyrábějí, říká se.

Zvratné pasivum má stejné tvary jako zvratná slovesa, která však vyjadřují činný rod: posadil se, přestěhovali se.

Některá slovesa ve spojení se zvratným se vyjadřují podle okolností činný i trpný rod: Dveře se samy otevírají ve chvíli, kdy se k nim někdo přiblíží. (činný rod) Hlavní vchod školy se otevírá (= je otevírán) čtvrt hodiny před začátkem vyučování. (trpný rod)

Ve větách se zvratným pasivem nelze vyjádřit původce děje. Pokud obsahují jméno v instrumentálu, označuje prostředek k vykonání děje: Břemeno se zvedá jeřábem. (= pomocí jeřábu)

Ve větě s opisným pasivem (břemeno je zvedáno jeřábem) může být jeřáb chápán podle okolností jako prostředek (břemeno je zvedáno pomocí jeřábu) i jako původce (jeřáb zvedá břemeno).

Zvratné pasivum se používá téměř výhradně ve 3. osobě: odsuzuje se, neříká se, postavilo se. Jen zcela výjimečně lze použít i jiných osobách: Odsuzujete se na deset let do vězení.

Zvratné pasivum je v mnoha případech synonymní s opisným pasivem. V těchto případech je obvykle vnímáno jako méně knižní: Na okraji města se staví mnoho nových domů. = Na okraji města je stavěno mnoho nových domů.

Zvratné pasivum zcela převládá nad opisným pasivem nebo se výlučně používá: v bezpodmětných větách: říká se, to se nedělá; v návodech: přidají se kvasnice a těsto se nechá kynout.

Rezultativum Rezultativum je pasivní konstrukce, která vyjadřuje výsledek (rezultát) nějakého děje. Tvoří se opisně pomocným slovesem být a příčestím trpným nebo – častěji – odvozeným přídavným jménem (adjektivem). Tvar s příčestím je homonymní (shodný) s opisným pasivem a je pociťován jako knižní. Tvoří se výhradně od dokonavých sloves. Příklady: Dopis je napsaný / napsán. = Už ho někdo napsal. Obora byla ještě před deseti lety oplocená, ale dnes už není po plotu ani stopa.

Rozlišení pasiva a rezultativa Zatímco pasivum (trpný rod) vyjadřuje děj, který je podmětu vykonáván, rezultativum vyjadřuje stav, který je výsledkem takového děje. Proto některé mluvnice označují trpný rod jako dějové pasivum a rezultativum jako stavové pasivum.

Zatímco rezultativum obvykle používá tvar přídavného jména, současná spisovná norma češtiny vyžaduje při tvoření opisného pasiva příčestí trpné. Srovnej: Dům byl zbourán v roce 1950. = Zbourali ten dům v roce 1950. (děj) Na dobových fotografiích vidíme, že v roce 1950 dům ještě stál, ale o deset let později už byl zbouraný. (stav; nehovoří se o tom, v kterém roce demolice proběhla)

Při tvoření opisného pasiva se ve spisovným projevech často chybuje tím, že se příčestí trpné nahrazuje přídavným jménem: Dům byl zbouraný v roce 1950. (Namísto náležitého byl zbourán.) Příčinou je pravděpodobně fakt, že v nářečních útvarech je příčestí trpné vnímáno jako silně knižní tvar a použití adjektivního tvaru je běžnou normou, například v obecné češtině: byl zbouranej. (I ve spisovné slovenštině má příčestí trpné shodný tvar jako přídavné jméno. Rezultativum a opisné pasivum se tvarově neliší.)

Zatímco trpný rod se tvoří od dokonavých i nedokonavých sloves, rezultativum se tvoří jen od sloves dokonavých – jde o výsledek ukončeného děje.

Literatura

Kategorie:Česká slovesa