Kostel svatého Jakuba je původně farní římskokatolický kostel ve městě Žatci, po roce 1945 byl předán pravoslavné církvi. Je umístěn v bývalém Horním předměstí nazývaném též Pražské. Poprvé je písemně doložený v polovině 14. století, kdy byl farním kostelem. V 16. století byl centrem městské čtvrti s vlastní samosprávou a jeho hřbitov byl hlavním městským pohřebištěm.
Historie První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1359. Na seznamu majetku děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Žatci se Svatý Jakub vyskytuje v místním určení jednoho z pivovarů. (dále jen Schlesinger) Je však pravděpodobné, že je podstatně starší. Roku 1368 totiž prodal šlechtic Jindřich z Bezděkova se sídlem v Deštnici Albrechtovi z Kolovrat své poddané, kteří bydleli v okrsku kostela sv. Jakuba a spadali pod jurisdikci faráře Jodoka. Tito lidé museli robotovat 30 dní v roce na Kolovratově statku v Klučku, listina však výslovně konstatuje, že soudní pravomoc nad nimi zůstává v kompetenci faráře.Schlesinger, s. 35. Nutno konstatovat, že Schlesinger odkazuje na Borového edici Libri erectionum I, s. 150. V tomto svazku se však uvedená listina nevyskytuje, kniha má navíc jen 123 stran. Není tedy jasné, odkud Schlesinger listinu přepsal. Kolovratové se jako patroni Svatého Jakuba uvádějí ještě v letech 1397 a 1401.Schlesinger, s. 104, 119
Není zcela běžné, aby na předměstí královského města žili šlechtičtí poddaní, navíc spadající pod soudní pravomoc faráře. Tato situace zřejmě odráží starší poměry, např. existenci předlokační osady v šlechtickém majetku, která byla po založení Žatce zahrnuta do předměstských hradeb. Určitou autonomii si svatojakubská farnost udržela i v předbělohorském období. V žateckých městských knihách se často objevuje termín "osada svatojakubská" či dokonce "svatojakubské předměstí", osada měla své vlastní hejtmany a dokonce si vedla svou vlastní řadu úředních knih, kam se zapisovaly testamenty. (dále jen Holodňák) Podobné postavení – ovšem bez písemně doložených samostatných úředních knih – zastávala v 16. století jiná žatecké předměstská osada: Brandejs s kostelem sv. Michala. (dále jen Roedl)
Přes toto specifické postavení figuruje ve 14. století kostel sv. Jakuba vždy společně s ostatními předměstskými kostely jako předmět zbožných darů a odkazů žateckých měšťanů. V 16.–18. století byl hřbitov okolo kostela hlavním městským pohřebištěm. Kromě měšťanů se zde nechávali pohřbívat příslušníci šlechty, např. Sekerkové ze Sedčic. (dále jen Seifert) V kostele byla pohřbena i Kateřina Eliščinová, první manželka primátora Maxmiliána Hošťálka. Její epitaf se v interiéru dochoval.Roedl, s. 262 Poslední předbělohorskou úpravou kostela bylo zřízení nové makovice na střeše v roce 1606. Nabarvil ji místní malíř Andreas Torner.
náhled|180px|vlevo|Na Willenbergově vedutě Žatce z roku 1611 je Sv. Jakub označen číslem 26 náhled|160px|Jižní fasáda kostela se zazděným portálem Na rozdíl od jiných žateckých předměstských kostelů – zřejmě i s ohledem ke svému významu – třicetiletou válku Svatý Jakub přestál. Ve 2. polovině 17. století byl vybaven novým mobiliářem a zvony. Po roce 1649 byl z nadace Matěje Vodičky založen menší špitál, jehož kostelem se stal Svatý Jakub. Když v roce 1675 přišli do Žatce kapucíni, používali kostel sv. Jakuba do doby, než si o osm let později dostavěli kostel vlastní.Holodňák, s. 260, 261, 267 V roce 1752 byla ke kostelu postavena předsíň,Seifert, s. 548 v letech 1829 a 1904 prošel rekonstrukcí. U kostela se přestalo pohřbívat v roce 1866.
Po roce 1945 byl – vzhledem k početné komunitě volyňských Čechů – předán pravoslavné církvi. Věřící si z Volyně přivezli ikonostas, který je v kostele umístěný.
Bohoslužby Kostel je sídlem Pravoslavné církevní obce v Žatci, která v něm koná bohoslužby každou neděli a státní svátek od 10,00 hod.
Duchovním správcem je Miloslav Zdeněk Veselý.
Architektura Kostel sv. Jakuba je jednolodní stavba s předsíní, trojboce uzavřeným presbytářem bez opěráků a sakristií přiléhající k severní straně. Z presbytáře se do ní vstupuje okoseným lomeným portálem. Sakristie je zaklenutá valenou klenbou. Plochostropá loď je na jižní i severní straně osvětlena dvěma lomenými okny. V jejím severním zdivu vystupuje zazděný, profilovaný gotický portál zakončený lomeným obloukem. V interiéru kostela je několik renesančních náhrobků.
Stavební vývoj dnešní podoby kostela není jasný. Nesporný je pouze barokní původ předsíně. Zdivo lodi, presbytáře a sakristie může pocházet ze 14. století, ale také z pohusitského období.Holodňák, s. 196–197;
Odkazy
Reference
Související články Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Externí odkazy
Dějiny kostela na stránkách žateckého muzea Popis kostela na stránkách hrady.cz Základní informace
Jakuba Žatec Žatec Jakuba Žatec Jakuba Žatec Kategorie:Kulturní památky v Žatci Kategorie:Hřbitovy v Žatci Kategorie:Zaniklé hřbitovy v Ústeckém kraji