Usáma bin Ládin (أسامة بن محمد بن عوض بن لادن, Usáma bin Muhammad bin Avad bin Ládin; 10. března 1957 Rijád – 2. května 2011 Abbottábád) byl arabský terorista. Pocházel z prominentní saúdskoarabské rodiny bin Ládinů a patřil k zakladatelům teroristické organizace al-Káida, kterou až do své smrti vedl. Byl hledán pro spojení s útoky na americká velvyslanectví v Dar es Salaamu, a Nairobi ze 7. srpna 1998, při kterých bylo zabito více než 200 lidí, a byl podezírán z podílu na mnoha dalších útocích po celém světě.
Jako mudžáhid bojoval Usáma bin Ládin proti sovětské invazi do Afghánistánu. USA ho obvinily z inspirace a podpory útoků proti americkým občanům, zejména se jedná o teroristické útoky 11. září 2001. V prvním rozhovoru pro pákistánské noviny z 28. září 2001 popřel zapletení do útoků i to, že by o nich věděl, a obvinil americkou vládu z podpory Izraele a útisku Palestinců. Ve své první videonahrávce po 11. září ze 7. října 2001 tvrdil, že „zničením, díky Bohu, nejvěhlasnější budovy byla Amerika zasažena Alláhem v nejzranitelnějším bodě“. Později publikoval nahrávky, na kterých se k útokům přiznává mnohem otevřeněji. Za útoky z 11. září nebyl nikdy právně obviněn. V červenci 2007 vyhlásil senát USA odměnu 25 milionů amerických dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. Od roku 1994 byl bez státní příslušnosti poté, co ho jeho země vyhostila.
Život Usáma se narodil 10. března 1957 v Rijádu v rodině saúdského stavebního magnáta. Jeho otec pocházel z Jemenu a matka byla Syřanka. Během studií ekonomie a managementu na univerzitě v Džiddě se stal členem Muslimského bratrstva. Poté, co sovětská vojska v roce 1979 podnikla invazi do Afghánistánu, se Usáma odebral do Pákistánu, odkud finančně a materiálně podporoval afghánské mudžáhidy bojující proti sovětské okupaci. Při svých aktivitách využíval značného majetku, který zdědil po svém otci.
Se svými 5 manželkami (Najwa Ghanhem, Khadijah Sharif, Khairiah Sabar, Siham Sabar, Amal Ahmed al-Sadah) měl 20 potomků (Abdallah, Saad, Omar, Hamza, Abdul Rahman, Amer, Osman, Mohammed, Fatima, Iman, Laden, Rukhaiya, Nour, Ali, Safiyah, Aisha, Kadhija, Khalid, Miriam, Sumaiya).
V roce 1984 založil Abdalláh Azzam, palestinský muslimský radikál z Jordánska, v pákistánském hraničním městě Péšávaru základnu zvanou Maktabu l-chidamat, kde se soustřeďovali příznivci mudžáhidů. Základna byla z převážné části financována Azzamovým přítelem Usámou bin Ládinem.
Působení v Afghánistánu Ve stejné době bin Ládin s Azzamem odešli do Afghánistánu, na území držené mudžáhidy – v příštích letech se bin Ládin zdržoval převážně právě zde. V roce 1986 bin Ládin založil na afghánském území nedaleko pákistánských hranic výcvikový tábor nazvaný Masadda, tj. „Lví hrad“, kde byli soustředěni a cvičeni muslimští bojovníci z mnoha arabských zemí, především z Jemenu, Egypta, Alžírska a Saúdské Arábie.
V roce 1988 bin Ládin, poprvé nezávisle na Azzamovi, založil v Afghánistánu vlastní centrálu džihádu (svaté války) pod názvem al-Káida, tj. „Základna“. Ta se postupně stala koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa.
Návrat do Saúdské Arábie V roce 1989 se bin Ládin vrátil do rodné Saúdské Arábie, kde začal opět pracovat v rodinném podniku, ve stejném roce byl neznámými útočníky spáchán úspěšný atentát na Abdalláha Azzama. Po přepadení Kuvajtu Irákem v roce 1990 Usáma bin Ládin navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu. Saúdská vláda to však odmítla. Usáma a jeho přívrženci byli údajně šokovaní souhlasem vlády v Rijádu s rozmístěním amerických vojsk v zemi a začali zpochybňovat legitimitu saúdskoarabské královské rodiny jako strážců muslimských svatých měst Mekka a Medina.
V roce 1991 byl bin Ládin ze Saúdské Arábie vypovězen za protivládní činnost. Přesunul se do Súdánu, kde podporoval místní islámskou vládu. V té době za své hlavní nepřátele začal považovat USA a saúdský režim. Jeho organizace al-Káida začala navazovat těsnou spolupráci s řadou uskupení islámských fundamentalistů.
Aktivity před 11. zářím Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se al-Káida zapojila i do těchto bojů, nejprve na straně bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády v Kosovu a Národní osvobozenecké armády v Makedonii.
Al-Káida je podezřelá mimo jiných útoků také z výbuchu bomby v podzemní garáži Světového obchodního centra v New Yorku a rovněž přípravu rozsáhlé teroristické operace Bojinka.
V roce 1996 Usáma bin Ládin vydal krátký manifest, ve kterém vyhlásil válku Spojeným státům. V prohlášení protknutém náboženskou rétorikou vyzývá muslimy, aby bojovali proti "sionisticko-křižácké alianci" Izraele a USA, neboť ta je má dle jeho slov utlačovat všemožnými způsoby. Velkou část prohlášení věnoval dynastii Saúdů, které vyčítal nedodržování práva šaría a přítomnost vojsk USA v Saúdské Arábii.
Teroristickou akcí, která Usámu bin Ládinovi získala nejvíce pozornosti před 11. zářím, byly útoky na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu a Nairobi ze 7. srpna 1998. Tyto útoky si vyžádaly přinejmenším 200 mrtvých a 1000 zraněných. Většina obětí byla z řad místních obyvatel, 12 obětí byli američtí pracovníci ambasád. Útoky proběhly symbolicky v den 8. výročí příjezdu amerických vojsk do Saúdské Arábie. Usáma bin Ládin se tak jako organizátor a zaštiťovatel celé akce dostal na seznam nejhledanějších zločinců vedeného FBI a USA v odpovědi na útoky 20. srpna zaútočily raketami na údajnou základnu al-Káidy v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu, která podle americké administrativy vyráběla chemické zbraně. Vláda v Chartúmu pod americkým tlakem Usámu vypověděla. Usáma nalezl útočiště v Afghánistánu, kde spolupracoval s fundamentalistickým islámským režimem Talibů.
Dne 5. listopadu byl bin Ládin před soudem v New Yorku obžalován z šesti hrdelních zločinů v souvislosti s těmito útoky. Důkazy proti bin Ládinovi obsahovaly soudní svědectví členů Al Káidy a záznamy hovorů ze satelitního telefonu. Tehdejší prezident USA Bill Clinton následně vydal pokyn CIA bin Ládina vypátrat a zatknout, v případě nutnosti i zabít. Afghánský nejvyšší soud, který údajně vedl vlastní vyšetřování, vyzval Spojené státy, aby do 20. listopadu poskytly důkazy, že je bin Ládin skutečně terorista, po tomto datu byl pravděpodobně prohlášen za nevinného.
V roce 1999 vyjádřili američtí představitelé obavy, že bin Ládin pokročil se svými přípravami dalšího útoku proti Spojeným státům. Přestože nevyloučili možnost útoku na americké půdě, předpokládali, že další úder bude opět v Africe či na Blízkém východě.
V roce 2000 došlo v Jemenu k sebevražednému útoku na americký torpédoborec USS Cole. Tento útok vyústil ve smrt 17 námořníků a zranění dalších 47. Z organizování útoku byl obviněn Abd Al-Rahím Al-Našírí, který tak měl činit pod vedením bin Ládina. Al Káida se o rok později k útoku přihlásila v náborovém videu, kde mimo jiné bin Ládin děkuje Bohu za vítězství mudžáhidů nad plavidlem.
Na konci května 2001 padl první rozsudek v souvislosti s bin Ládinovými aktivitami: soud v New Yorku uznal čtveřici jeho stoupenců vinnými z účasti na pumových útocích proti velvyslanectvím. Vojáci USA rozmístění v Bahrajnu a Kuvajtu byli v reakci na to uvedeni do pohotovosti poté, co tajná služba informovala o hrozících útocích protiamerických skupin.
11. září 2001 Po útoku na budovy Světového obchodního centra a na Pentagon 11. září 2001 označila americká vláda bin Ládina za organizátora celé akce. Spojení bin Ládina s útoky z 11. září proběhlo velice rychle: ještě ten samý den hlavní americká média spekulovala o možnosti jeho zapletení; a podle výpovědi předsedy zpravodajského výboru Senátu Davida Borena, tehdejší šéf CIA, George Tenet, v okamžiku, kdy se (v jeho přítomnosti) dověděl, že Světové obchodní středisko bylo „napadeno“, zareagoval slovy: „Víte, toto má všude na sobě otisky bin Ládina“.How Government Officials Reacted to Sept. 11 Attacks, ABC News, 14. září 2002 Colin Powell den po útocích zahájil rozhovory s Pákistánem s perspektivou jej USA předat.Where was Osama bin Laden on 9/11?
V průběhu přelomu září a října 2001 Spojené státy žádaly po Tálibánu vydání bin Ládina z Afghánistánu, ve kterém v tu dobu přebýval. 28. září byl zveřejněn rozhovor s Usámou bin Ládinem, ve kterém prohlásil, že do útoků z 11. září nebyl zapleten. Tálibán chtěl důkazy, které by bin Ládina z útoků z 11. září usvědčovaly, a možnost, aby byl souzen podle práva šaría. Spojené státy nebyly schopny nebo ochotny tyto důkazy dodat. Po neúspěšných jednáních Spojené státy spolu s vojsky tzv. Severní koalice (resp. mezinárodně uznávané afghánské vlády) na Tálibán zaútočily (nejdříve vzdušnými nálety a poté pozemními vojsky). Nálety trvající týden měly na svědomí desítky lidských životů z řad civilistů. Tálibán v té době žádal, aby nálety ustaly a 14. října 2001 změnil své stanovisko a byl ochotný započít jednání o vydání bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl.Bush rejects Taliban offer to hand Bin Laden over, Guardian Severní koalice následně tamní režim Tálibánu vytlačila z hlavního města a většiny území země s výjimkou horských a pohraničních oblastí.
Usáma bin Ládin nebyl do května 2011 dopaden. Jeho místo pobytu bylo neznámé a nebylo ani zcela jisté, zda žije. Předpokládalo se, že by se mohl skrývat v afghánských či pákistánských horách. Od pádu vlády Tálibánu se objevilo několik nahrávek s jeho hlasem, jejichž pravost potvrdili i odborníci (i když zůstává nejasné, kdy byly pořízeny).
Organizace al-Káida se přihlásila k některým dalším teroristickým útokům, například k výbuchům v egyptských hotelech na Sinaji 7. října 2004.
FBI bin Ládina dlouhodobě uváděla na seznamu nejhledanějších osob; na jeho dopadení vypsaly americké úřady odměnu 25 milionů dolarů, která byla v roce 2007 zvýšena na dvojnásobek (další dva miliony dolarů nabízela profesní sdružení pilotů.)Usáma bin Ládin v seznamu nejhledanějších teroristů podle FBI (anglicky)Usáma bin Ládin v seznamu nejhledanějších osob podle FBI (anglicky) Podle oficiálního vyjádření FBI byly důkazy spojující bin Ládina s útoky 11. září jasné a nevyvratitelné.February 6, 2002 Statement for the Record of Dale L. Watson, Executive Assistant Director, Counterterrorism and Counterintelligence, Federal Bureau of Investigation, on The Terrorist Threat Confronting the United States Ke stejnému závěru se přiklonila i britská vláda, která však upozornila, že důkazy získané skrze zpravodajské zdroje jsou kvůli přísným pravidlům předkládání soudních důkazů, stejně jako kvůli zájmu na ochraně zdrojů, stěží uplatnitelné u soudu.http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/+/number10.gov.uk/archive/2003/05/september-11-attacks-culpability-document-3682 Usáma bin Ládin tak na seznamu nejhledanějších osob byl uveden pouze jako pachatel útoků na velvyslanectví.http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/08/27/AR2006082700687.html
Audiovizuální nahrávky s bin Ládinem po 11. září 2001 Od teroristických útoků na New York do odvetného útoku Spojených států v Afghánistánu vydala Al-Káida čtyři oficiální prohlášení pro arabský tisk, ve kterých bin Ládin sděloval, že v 11. září nehrál žádnou roli.
Videonahrávka z 16. září 2001; Usáma bin Ládin odmítá zodpovědnost za útoky z 11. září. Videonahrávka ze 7. října 2001, doručená stanici al-Jazeerahttp://newsvote.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/1585636.stm; Usáma bin Ládin v ní mluví převážně o Západním světě obecně a americké zahraniční politice konkrétně, též o útlaku a bezpráví muslimů (např. v Palestině či Iráku) a tyto dvě kultury srovnává. Teroristické útoky kvitoval jako zadostiučinění: „Spojené státy zasáhl všemocný Bůh na jeho nejzranitelnějším místě. Zničil jeho největší budovy. Bůh budiž pochválen.“ Videonahrávka z 13. prosince 2001; nalezena americkými jednotkami ve městě Džalálábádu, v Afghánistánu. Usáma bin Ládin na ní přijímá zodpovědnost za útoky z 11. září 2001. Audionahrávka z 13. listopadu 2002.