Marie Petzoldová-Sittová (30. ledna 1852 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském – 7. ledna 1907 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze ) byla operní pěvkyně. Patřila mezi významné členy Národního divadla v Praze. Zpívala sopránové party. Jejím manželem byl Václav Petzold, hoteliér a majitel Kaiserštejnského paláce na Malostranském náměstí. Svým uměním oslovovala nejen široký okruh posluchačů, ale i hudebních skladatelů.
Život Marie Petzoldová-Sittová se narodila 30. ledna 1852 v Praze. Otec byl pražský mistr houslař Antonín Sitt. Byla žačkou regenschoriho V. Horáka a F. Pivody. Začínala jako koloraturní sopranistka. Bedřich Smetana jí doporučil, aby zpívala v letech 1869 a 1870 v Prozatímním divadle.
Divadlo Debutovala zde v roli Gildy («Rigoletto»). Průpravu na divadelních scénách získala v Německu a v Brně. Od roku 1873 získala angažmá v Prozatímním divadle. Celý soubor přešel v roce 1881 do Národního divadla, kde zpívala sopránové party. Patřila k předním členům ND v Praze.Dlouholetým členem v divadle byla koloraturní pěvkyně Eleonora z Ehrenberku; dramatickou pěvkyní byla Věkoslava Blažková-Ressová (nar. 1841 v Praze, která zemřela 1873 Hostovala v mnoha evropských městech.Zpívala ve Vídni, Varšavě, Salcburku, v Brně (od roku 1870) a ve Štýrském Hradci Začínala jako koloraturní sopranistka, ale brzy počala střídat party dramatické, lyrické i subretní. Po sňatku s Václavem PetzoldemV. Petzold hoteliér, získal od Radeckých na Malostranském náměstí Kaiserštejnský palác a zřídil tam restauraci. od roku 1888 vystupovala pod jménem Marie Petzoldová-Sittová. Pěvkyně dávala přednost tragickým a hrdinným úlohám. Pro tyto dramatické party si vytvořila sošné postoje. K nejlepším výkonům patřily role mozartovské, kde se jí v koloratuře nemohl nikdo v ND rovnat. Bedřich Smetana si vážil jejího talentuMarie Petzoldová-Sittová zpívala Libuši při otevření Národního divadla v Praze v letech 1881 a 1883, ale dával najevo, že plně neodpovídá jeho ideálu pěvkyně–herečky. Její pěvecký projev se vyznačoval velkou citovostí. Herecký projev Marie byl však nevalný. Přesto se stala ideální tzv. "smetanovskou pěvkyní".
Smetanovy opery náhled|Marie Petzoldová-Sittová jako Vendulka ve Smetanově Hubičce (Národní divadlo) Ze Smetanových oper vystupovala na příklad jako Katuška (Čertova stěna), Milada (Dalibor), Mařenka (Prodaná nevěsta), Karolina i Anežka (Dvě vdovy) a Vendulka (Hubička). Byla první Libuší při otevření Národního divadla v roce 1881 i při jeho znovuotevření v roce 1883.
Světový operní repertoár Ze světového repertoáru ztvárnila např. Donnu Annu (Don Giovanni), Konstanci (Únos ze serailu), Královnu noci (Kouzelná flétna), Filinu (Mignon), Normu, Aidu, Alžbětu (Tannhäuser), Leonoru (Trubadúr), Valentinu (Hugenoti), Markétku (Faust), Elsu (Lohengrin a další. Marie Petzoldová-Sittová byla členkou souboru ND až do roku 1898.
Koncertní činnost Marie Petzoldová-Sittová se věnovala bohaté koncertní činnosti. Zúčastňovala se večírků Umělecké besedy a Akademie pořádané spolkem českých žurnalistů. Na programu byly například scény z opery Černohorci od Karla Bendla, kantáta Meluzina od Zdeňka Fibicha. Často měla na programu díla Bedřicha Smetany. Mezi nejzajímavější koncertní vystoupení se řadí provedení recitativu a árie Fulvie z Myslivečkovy zpěvohry Euzio.Josef Mysliveček ( Il Boeme) zpěvohru Euzio složil na slova Metastaziova roku 1775 pro Neapol Některé duety zpívala s tenoristou Antonínem Vávrou, basový part zpíval Karel Čech. Někdy s ní vystupoval barytonista Josef Lev. Velkou oslavou L. van Beethovena bylo v roce 1883 provedení jeho jediné opery Fidelio. Někteří hudební skladatelé pěvkyni věnovali svá díla. Bedřich Smetana přímo pro Marii Sittovou napsal roli Vendulky v opeře «Hubička».
Charitativní koncerty Nezapomínala na potřebné a některé charitativní koncerty pořádala ve prospěch sirotků atd. Vystoupila na koncertě uspořádaném 20. dubna 1879 ve prospěch dostavění katedrály sv. Víta na Hradčanech. Zde poprvé předvedla dva výjevy z připravované opery B. Smetany Libuše.
Neshody mezi vedením německého divadla a hudebníky při vystoupení české sopranistky Za pozornost stojí, že vstupné na velké kantátové koncerty nejen pokrylo vynaložené náklady, nýbrž stačilo ještě dotovat jiný druh besedních akcí, totiž besedy s konverzační hudbou. V roce 1878 se výbor v Brně jednou rozhodl na naléhavé přání některých vlastenců od koncertu upustiti a zaříditi besedu se zpěvy a konverzační hudbou. Ředitel Leoš Janáček pro sopránové sólo získal sólistku pražského Národního divadla Petzoldovou-Sittovou. Očekávanou velkou hudební událost se vedení německého divadla snažilo zmařit a v poslední chvíli odvolalo členům svého orchestru svolení k účinkování a jen po zakročení vlivných osobností a po zaplacení 100 zl do divadelní pokladny byl zákaz účinkování orchestru zrušen.
Marie Petzoldová-Sittová zřejmě uchvacovala svým uměním natolik posluchače, že jí prominuli herecké nedostatky. Je pochována na Olšanských hřbitovech.
Odkazy
Reference
Literatura Češka 1908 vydal Ústřední spolek českých žen – zmínka
Externí odkazy
Marie Petzoldová-Sittová v archivu Langhans
Marie Sittová – operní zpěváci Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Petzold, Wenzl (manžel Marie Petzoldová-Sittová)
Kategorie:Ženy Kategorie:České operní pěvkyně Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 30. ledna Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Úmrtí v roce 1907 Kategorie:Úmrtí 7. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech