Vesečtí z Vesce jsou starým českým šlechtickým rodem. Zatímco ve třináctém století je nacházíme na pomezí mezi nižší a vyšší šlechtou, v dalších staletích klesli mezi rytíře, svobodníky a někteří také do poddanství. Hlavní větev získala potvrzení svého rytířského titulu na žádost Františka Xavera Veseckého v roce 1905. Od roku 1949 užívá hlavní větev alianční příjmení Stejskal–Vesecký z Vesce.
Původ Vesečtí z Vesce pocházeli z Vestce u Zvěstova ležícího asi 2, 5 km západně od Louňovic pod Blaníkem.
Erb Kolčí štít s modrým terčem se třemi pahrbky, ze kterých vyrůstají tři červené jahody se zelenými listy, které jsou zároveň klenotem. Heraldickými barvami byly (od vrcholu žerdě) červená, zelená, modrá a heraldická koruna s pěti perlami.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 19.
Tvrz Vestec Tvrz ve Vestci stála na skalnatém návrší nad potokem východně od Vesteckého rybníka. Byla zřejmě chráněna příkopem, který se snad dal z rybníka napouštět vodou.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 14. Až do závěru 20. století se v novějších budovách zachovalo původní přízemí a sklepení tvrze datované k přelomu 12. a 13. století. Budova byla ale zbořenaD. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 347. a z tvrze se v současnosti zachovaly nepatrné zbytky, zejména ve svahu.pohradech.cz
Historie
1223–1318 Nejstarším známým členem rodu je Purchart z Vesce (lat. Purchart de Wescie), který 1. října 1223 svědčil Sezimovi z Kostomlat.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 22. Purchartovým synem byl zřejmě Ratibor z Vesce, který byl dvořanem Markéty Babenberské, první manželky Přemysla Otakara II. Jako takový se účastnil bitvy u Kressenbrunnu (12. července 1260). Poté, co se Přemysl s Markétou rozvedli, ji Ratibor doprovázel na její statky v Dolních Rakousích (1261) nacházející se zejména v Křemži a na hradě Krumau am Kamp. Nejpozději po Markétině úmrtí (28. října 1267) se vrací do Čech. Další zprávou o jeho osobě je až 1. květen 1279, kdy se svými syny, starším Konrádem a mladším Boleslavem, svědčí Kristianovi, opatovi břevnovského kláštera.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 25–26. Boleslav (Bolesud) přibližně v roce 1318 úspěšně přepadl spolu s Adlochem a Jaroslavem z Nosákova a Zmyhradem ze Šlapánova tvrz a ves Kondrac patřící Hynkovi z Vlašimě. Stalo se tak v rámci boje mezi Janem Lucemburským (straník Hynek z Vlašimě) a šlechtou vedenou Jindřichem z Lipé (jeho straníky byli Boleslav, Adloch, Jaroslav a Zmyhrad).D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 27.
1318–1406 Podle D. Stejskala byl Boleslavovým synem Adam z Vesce, který byl v roce 1380 relátorem (objednavatelem) několika zádušních mší.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 29. Adam měl tři známé potomky: Oneše, Víta a dceru (Vítovu sestru). Nejstarší syn Oneš z Vesce byl ve službách rytíře Zdeňka Bečkovce. Jeho sídlo bylo ve Střezimíři, kam se zřejmě přiženil. Jeho život je zachycen v letech 1383 a 1386.D. Steskal, Vesečtí z Vesce, s. 29–30. Vít z Vesce zemřel spolu se svojí sestrou někdy před 5. lednem 1406. Vít vlastnil tvrz ve Vestci jako oddělený majetek. Protože nezanechal mužské potomky, byla králem Václavem IV. na tento majetek prohlášena odúmrť a tvrz ve Vestci se dostala do rukou Hanuše z Kobylníka a Václava z Oněklas. Proti této transakci vznesli 5. ledna 1406 odpor bratři Protiva z Dědic a Petr z Vesce, synové Oneše, ale neuspěli. Tvrz na dalších sto let patřila nepůvodním majitelům.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 30–31.
1406–1500 Oneš z Vesce měl s jistotou pět synů: nejstaršího Václava z Vesce, Protivu z Dědic, Petra z Vesce, Ctibora Veseckého z Vesce a Jana z Vesce. Jan z Vesce byl zřejmě dvořanem Václava IV., od kterého jako vyšehradské manství v letech 1406–1407 získal ves Mrtník.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 43. Václav z Vesce žil v roce 1400 ve Střezimíři.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 33. Protiva z Dědic seděl v Dědicích jihozápadně od Mladé Vožice, žil ještě v roce 1414.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 33–34. Petr z Vesce žil na odděleném majetku (dvoře) ve Vestci. Se svým bratrem Ctiborem podepsal 2. září 1415 stížný list proti upálení Mistra Jana Husa. V roce 1415 na faru v Kondraci odešel Mikuláš Biskupec z Pelhřimova, pozdější významný táborský husita, na jehož kázání Petr z Vesce se svými příbuznými patrně docházel. Další zprávou o Petrovi je vyhlášení války (opověď) pražským městům a Hynku Krušinovi z Lichtenburka 24. dubna 1420. Spolu se svým synem a dalšími příbuznými se později přidává na stranu Jiřího z Poděbrad a se svým synem Vaňkem z Vesce 3. září 1448 obsazuje Prahu.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 34–42. Dalším Petrovým synem byl Jan z Vesce. Poprvé se s ním s určitostí setkáváme 19. září 1476. Tehdy spolu se svojí manželkou Kateřinou z Březí získal odúmrť po své tchyni Markétě z Březí, vdově po Jindřichu, řečeném Škorně z Kralovic (otec Kateřiny). Odúmrť se vztahovala na tvrz a ves Čím a vsi Korkyně a Chotilsko. 4. prosince 1476 ale král rozhodl jinak a odúmrť získal bratr zesnulé Markéty Nedamír Netvorský z Březí se synem Alešem. K 7. květnu 1500 byl Jan již mrtev. Se svou ženou Kateřinou měl syny Jana, Woldřicha, Mikuláše a Jiříka. S výjimkou Oldřicha založili nové rodové větve.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 44–46.
Rodové větve
Větev královéhradecká Jan Vesecký z Vesce se nejpozději v roce 1537 usídlil na Vesci u Hradce Králové, kde žil ještě v roce 1556. Měl dcery Annu a Kateřinu a syna Václava.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 49–50. Prvním manželem dcery Anny byl Jeroným z Donína, se kterým měla dvě děti. Podruhé se provdala za Jakuba Lhotu ze Šobína († 1594). Anna žila ještě roku 1598.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 50–52. Kateřina byla již roku 1592 provdána za Bedřicha Huberka z Hernsdorfu, se kterým měla zřejmě syny Petra, Viléma a Jana.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 53. Václav Vesecký z Vesce prodal Vesec v roce 1592 švagrovi Bedřichovi Huberkovi z Hernsdorfu. Poté žil s manželkou Marianou Dobřenskou z Dobřenic a dětmi Janem, Vilémem, Fridrichem a Eliškou v blízkém Zderaze, kde zemřel roku 1595.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 52. Jan Vesecký z Vesce si zřejmě krátce před rokem 1625 vzal Annu Strakovou z Nedabilic.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 54. Vilém Vesecký z Vesce se připomíná roku 1595 (podobně jako jeho sestra Eliška)D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 60. a nejspíše krátce poté zemřel bez potomků.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 56. Fridrich Vesecký z Vesce se narodil roku 1592. V roce 1619 byl hejtmanem na hradě Zásadka patřícímu Václavu Budovcovi z Budova. V dubnu 1619 byl praporečníkem pod hejtmanem Karlem ze Svárova velícímu 500 mužů (celkem bylo v tomto oddíle 1250 vojáků) stavovské armády. Účastnil se obležení Vídně (1619) a porážky stavů v Rakousích u Sinzendorfu (13. dubna 1620) a ústupu, který skončil bitvou na Bílé Hoře (8. listopadu 1620). Fridrich poté emigroval do Pirny, ale brzy poté byl už ve službách Albrechta z Valdštejna. Nejprve jako hejtman hradu Zvířetice (1623). V roce 1634 ho spolu s dalšími lidmi Valdštejn krátce před svou smrtí pověřil transferem peněz z Jičína do Pirny (v hodnotě 117 463 a ½ rýnských zlatých). Po zavraždění Albrechta z Valdštejna Fridrich odchází s krátkou přestávkou do exilu, do Riksdorfu u Berlína, se svojí ženou Ludmilou Vlkovou z Kvítkova.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 56–59. Jeho potomci v Německu žili ještě ve dvacátém století.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 324.
Vedlejší větev vesecká Jiřík Vesecký z Vesce se svým bratrem Mikulášem koupil znovu pro svůj rod tvrz ve Vestci. K roku 1550 je veden jako svobodník.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 64. Jiříkův syn Mikuláš Vesecký z Vesce měl čtyři syny: Jana, Václava, Matěje a Jiříka. Jan a Václav prodali bratru Matějovi před rokem 1571 své díly na Vestci.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 65. Matěj Vesecký tyto tři díly prodal v roce 1571 svému bratrovi Jiříkovi a odstěhoval se do Křtěnovic, kde po něm majetek zdědili jeho příbuzní (Adam Vesecký 1611, bratři Felix a Matěj 1615).D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 66. Čtvrtý syn Jiřík Vesecký z Vesce prodal koncem 16. století všechny získané čtyři díly svého majetku ve Vestci Jindřichovi Veseckému z hlavní větve rodu a koupil nemovitý majetek v blízkém (Kehárově) Sedlečku, kde se dodnes nacházejí zbytky tohoto svobodnického dvora.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 67–68. Jiříkovými syny byli Václav, Matěj (1658–1683)D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 71–72. a Jakub.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 72–73. Nejstarší syn Václav Vesecký z Vesce se oženil s jistou Dorotou, se kterou měl syny Matěje (* 16. června 1655, † toho roku) a Václava. V roce 1682 prodal Sedlečko Matějovi z hlavní větve Veseckých z Vesce. Václavův stejnojmenný syn se 17. února 1688 oženil s Annou Perunovskou z Čechtic († 3. června 1709 jako čtyřicetiletá), se kterou se přestěhoval do Broumovic.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 68–70.
Hlavní větev vesecká Mikuláš Vesecký z Vesce se spolu s bratrem Oldřichem účastnil v létě 1505 zemské hotovosti proti Šlikům. V listopadu 1509 byl Mikuláš v Praze na sněmu. Spolu s bratrem Jiříkem koupili nazpět tvrz ve Vestci. Sám vlastnil také Červený Újezd (1529) a Lounín (1530). Zemřel v roce 1530 ve Vestci. Jeho synové Jiří, Havel, Jan a Petr si pak rozdělili mezi sebe zděděný majetek.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 61–63. Havel Vesecký z Vesce žil ještě v roce 1534 (v rytířském stavu).D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 79. Jan Vesecký z Vesce získal Malovice a k roku 1532 je uváděn v rytířském stavu.
Petr Vesecký z Vesce založil římovickou větev Veseckých z Vesce. Římovice koupil před rokem 1541 za 150 kop míšeňských a kopu míšeňských zlatých. Jeho ženou byla Dorota z Žichovce. Zemřel před rokem 1550, kdy si jeho synové Jan a Václav rozdělili majetek.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 73–77. Jan a Václav Vesečtí z Vesce Římovice ještě roku 1550 prodali Janu Čejkovi z Olbramovic. Jan byl ženatý s blíže neznámou Kateřinou.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 77–78. Václav ještě v roce 1557 přiznal na svém majetku 200 kop a svého jediného poddaného na 10 kop.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 78–79.
Nejmladší Mikulášův syn Jiří mladší Vesecký z Vesce a na Smilovicích byl pokračovatelem hlavní větve Veseckých. Kromě Vestce měl majetek v Louníně. V roce 1534 měl v zástavě Smilovice, 1551 prodal Lounín a 1564 Smilovice. V letech 1567–1570 býval relátorem za nižší šlechtu na zemských sněmech. Jeho dětmi byli Adam (I.), Jindřich a Kateřina.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 80–88. Kateřina Vesecká z Vesce si vzala Jiříka Vlčkovského z Vlčkovic.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 93. Adam Vesecký z Vesce byl v roce 1582 hejtmanem na rožmberském hradě Helfenburku a jako takový sídlil převážně v Bavorově. Roku 1583 mu zemřela první žena Anna Čejková z Olbramovic. V roce 1593 již vlastnil Zvončárov. V 90. letech vedl soudní při s Petrem Boubínským z Újezda pro urážku na cti. Někdy v té době prodal Zvončárov a zakoupil se s druhou ženou Kateřinou Kunešovou z Machovic v Chřenovicích, kde byl pánem nad jedním osedlým. Znal se patrně dobře s Petrem Vokem, protože právě on sepisuje v roce 1611 Petru Vokovi za okolní šlechtice stížnost na činnost Pasovských. Zemřel před rokem 1615.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 88–92. Jindřich Vesecký z Vesce se uvádí v letech 1567–1591. Jeho manželkou byla Eva z Pánkova. Roku 1591 vedli spor s jistou Kateřinou šenkýřkou, která ukradla jejich synovi Matějovi vínek. Kromě Matěje měli syny Adama (II.), Felixe a Jana.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 94–96. Felix Vesecký z Vesce vlastnil s bratrem Janem roku 1588 Vestec napůl. Soustřeďoval se na chov ovcí a prodej vlny do Jindřichova Hradce, kde roku 1588 získal s Janem zástavou dům. Felix žil ještě roku 1615.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 129–130. Jan Vesecký z Vesce a na Malkovicích se roku 1607 oženil s Marianou Bedřichovskou z Lomné. 1615 již vlastnil Malkovice. Jeho jediná dcera Anna Kateřina byla již k roku 1618 provdána za Mikuláše Mědence z Ratibořic. Jan i Mikuláš padli během stavovské rebelie v boji proti Habsburkům.D. Stejskal, Vesečtí z Vesce, s. 121–129.