náhled|Hrob Edwarda Stachury Edward Jerzy Stachura (18. srpna 1937 Charvieu-Chavagneux, Francie – 24. července 1979 Varšava) byl polský spisovatel, překladatel, písničkář. Je autorem básní, písní, povídek, dvou románů, několika žánrově nezařaditelných textů, obsáhlé korespondence, deníkových záznamů a zápisků z cest.
Život Narodil se v departementu Isère v rodině polských emigrantů. Když mu bylo 11 let, vrátila se rodina do Polska. Stachura chodil do školy v Alexandrowě Kujawském. Se svou nezkrotnou povahou často utíkal z domova, poté se usadil u bratra v Gdyni. V roce 1957– 1958 se zapsal ke studiu romanistiky na Katolické univerzitě v Lublinu (KUL), avšak zdejší studium nejednou přerušil. V květnu roku 1960 přešel na univerzitu do Varšavy, tamější studium romanistiky již ukončil v roce 1965 magisterským titulem. Tehdy také začal publikovat texty a skládat písně, které zpíval za doprovodu kytary. V letech 1962–1972 žil v manželství se Zytou Bartkowskou, jež vystupovala pod literárním pseudonymem Zyta Oryszyn.
Cesty Značnou část Stachurova života vyplnilo cestování, které je také jedním z hlavních témat jeho děl. V letech 1969–1970 pobýval na vládním stipendiu na největší mexické univerzitě UNAM. Jeho cesty měly charakter několikaměsíčních putování. Procestoval Jugoslávii, Blízký Východ (1972), Norsko, Švýcarsko, Francii, v roce 1975 podnikl další cestu do Mexika a do USA a Kanady. Vedle toho neustále cestoval po všech regionech Polska – pěšky, stopem, vlakem či autobusem.
Závěrečné období a smrt V letech 1977–1979 Stachura prožíval „mystické období“, během něhož usiloval o oproštění od veškerých identit, vymezení a omezení. Rozdal veškerý majetek, spálil své dopisy a fotografie. V dubnu 1979 se patrně pokusil o sebevraždu skokem pod vlak. Přišel o čtyři prsty na pravé ruce; pomalu se učil znovu psát, ale nedokázal začít nový život. Před sebevraždou napsal báseň „Dopis pozůstalým“:
Dílo Jeden dzień (povídky), 1962 Dużo ognia (básně), 1963 Falując na wietrze (povídky), 1966 Przystępuję do ciebie („Přistupuji k tobě“, poéma), 1968 Po ogrodzie niech hula szarańcza (poéma), 1968 Cała jaskrawość („všechen třpyt“, román), 1969 Siekierezada albo Zima leśnych ludzi („Sekerezáda aneb zima lesních lidí“, román), 1971 Piosenki, 1973/1974 Kropka nad ypsylonem („Tečka nad ypsilonem“, poéma), 1975 Się („Se“, soubor próz), 1977 Missa pagana (poéma-mše), 1978 Fabula rasa', 1979 Oto („Hle“), 1979
Souborné vydání Poezja i proza. 5 svazků. Warszawa: Czytelnik 1982.
Knižní vydání v češtině Sekerezáda aneb zima lesních lidí, přel. Helena Stachová, Odeon 1980. Smířit se se světem (výbor), sest. a přel. H. Stachová, Torst 1996. Cestou na Yucatán (výbor), sest. a přel. I. Krasnická, Votobia 1996. Člověk-nikdo (výbor z pozdního období), sest. a přel. D. Zelinka, Malvern 2014.
Překlady Mezi autory, které Stachura překládal, patří Henri Michaux, Michel Deguy, Gabriel García Márquez nebo Jorge Luis Borges.
Odkaz Stachura byl ve své době nesmírně populární zejména u nonkonformní polské mládeže a po jeho smrti se konala a dosud konají četná setkání zvaná "Stachuriády". Tuto módu kritizovali někteří publicisté, například Ziemowit Fedecki, podle něhož pozdní Stachurova díla nedosahovala hodnoty těch dřívějších.Z. Fedecki: Moda na Stachurę Jeho písně dodnes interpretuje řada polských hudebníků a skupin. Jeho Sekerezádu zfilmoval v roce 1985 Witold Leszczyński.
Odkazy
Reference
Související články Seznam polských spisovatelů
Externí odkazy
Povídka Kupředu, nebeští (součást souboru Se'') Stachuriada
Kategorie:Polští romanopisci Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polští překladatelé Kategorie:Romanisté Kategorie:Hispanisté Kategorie:Překladatelé ze španělštiny Kategorie:Překladatelé do polštiny Kategorie:Polští hudebníci Kategorie:Narození v roce 1937 Kategorie:Narození 18. srpna Kategorie:Narození v Auvergne-Rhône-Alpes Kategorie:Úmrtí v roce 1979 Kategorie:Úmrtí 24. července Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Varšavské univerzity Kategorie:Sebevrazi