Mistr Týnské Kalvárie, také Mistr Týnského Ukřižování byl anonymní řezbář působící v Praze přibližně v období 1390-1420, který vyšel z parléřovského sochařství. Jeho dílo tvoří paralelní větev české plastiky, která není přímo závislá na krásném slohu.Jaromír Homolka, K problematice české plastiky 1350-1450, Umění XI, 1963, s. 436 Dochované sochy tohoto řezbáře patří k vrcholným dílům českého gotického umění.Chlíbec J, 1990, s. 5
Život Mistr Týnské Kalvárie je totožný s tzv. Mistrem Dumlosů nebo Mistrem Dumlosovského ukřižování Ericha Wiese Erich Wiese, Schlesische Plastik vom Beginn des XIV. Jahrhunderts bis zur Mitte des XV. Jahhrhunderts, Leipzig 1923, s. 39, který ho tak označil podle Ukřižování v kapli Dumlosů ve vratislavském kostele sv. Alžběty a jeho dílnu situoval do Vratislavi. Pozdější badatelé přinesli doklady, že sochař působil v Praze a vratislavské sochy jsou importy.Kutal A, 1972, s. 125 Jan Chlíbec uvádí, že byl činný od devadesátých let 14. století do počátku husitských válek na konci 20. let 15. století a pak doklady o jeho činnosti mizí. Formální znaky jeho umění lze nalézt v dílech následovníků a žáků, např. tzv. Mistra z Eriskirchu, který působil ve švábské oblastiChlíbec J, 1990, s. 6 Pečírka se domníval, že do Eriskirchu se před husitskými válkami uchýlil samotný Mistr Týnské Kalvárie.Jaromír Pečírka, Středověké sochařství v Čechách, Umění VI, 1933, s. 199
Němečtí badatelé Wiesse, Pinder a Opitz ve 20. letech 20. stoletíBartuňková K, 2017, s. 11-12 a později také Milena Bartlová datovali jeho díla až po husitských válkách, které by znamenalo zařazení soch do zcela jiných společenských souvislostí. Jejich tvrzení je založeno na zprávě z období baroka, která udává vložení ostatků do hlavy Ukřižovaného Krista z Týnského chrámu v roce 1439. Podle Bartlové se Mistr Týnské Kalvárie vyučil až v prvních desetiletích patnáctého století v Praze, další zkušenosti nabral v zahraničí, mimo jiné v Budíně, a do Prahy se opět vrátil po skončení husitských válek. Zakázky získával v Praze a Vratislavi. Jeho díla lze podle ní datovat do let 1407-1420 a 1436-1450.Bartlová A, 2004
Albert Kutal tuto pozdní dataci již dříve odmítl a poukázal na to, že vznik takové slohově čisté a kvalitní práce v roce 1439 by byl v Praze anachronismem a navíc vnější poměry nepřály podobné monumentální objednávce.Kutal A, 1970, s. 172 Kutal seřadil díla do časové řady a upozornil i na souvislost s tehdejší deskovou malbou (Roudnický oltář, 1410-1420, Kapucínský cyklus, kolem 1420). Na základě dochovaných dobových listin předpokládal, že Mistr Týnské Kalvárie by mohl být totožný s mistrem Mikulášem, který byl zároveň malířem a je zmíněn roku 1413, kdy pracoval pro Novoměstskou radnici a polychromoval blíže neurčenou sochu, pravděpodobně Bolestného Krista.
Mistr Týnské Kalvárie byl současníkem Mistra z Großlobmingu a severského řezbáře, působícího v severní Itálii (Hans z Judenbergu ?), který ve 20. letech 15. století vytvořil expresivní a monumentální Ukřižování pro benátský kostel S. Giorgio Maggiore a patrně též pro S. Lorenzo ve Florencii a dóm v Imole. V jeho dílně působil další významný řezbář, autor Krucifixu Martelli a dalších tří Ukřižování pro kostely v Bologni (S. Michele in Bosco, S. Petronio) a Římě (S. Agostino). Panna Marie z kostela S. Marco, jejímž autorem je patrně Mistr z Großlobmingu, má řasení drapérie podobné Panně Marii z dumlosovského Ukřižování. Také další sochy v tomto kostele dokládají vliv českého krásného slohu.Chlíbec J, 1990, s. 46
Větší počet sochařských děl, která ovlivnil Mistr Týnské Kalvárie, se nachází zejména v Polsku (Ukřižovaný z Kalvárie v Hnězdně, Kristus a Jan Evangelista ze skupiny Kalvárie v kostele sv. Alžběty a kostele Corpus Christi ve Wroclawi) nebo v Košicích (dóm sv. Alžběty). Přímo z dílny Mistra Týnské Kalvárie pravděpodobně pochází tzv. Mistr z Eriskirchu (pokud to nebyl samotný Mistr Týnské Kalvárie po emigraci z husitských Čech), jehož dílna ve druhém desetiletí 15. století působila ve Švábsku. Ten, spolu s dalšími českými umělci, působícími v Ulmu, ovlivnil i díla Hanse Multschera z konce 20. let (Bolestný Kristus ze západního portálu ulmské katedrály, 1429). Zprostředkovaný vliv děl Mistra Týnské Kalvárie lze nalézt i ve svatoštěpánském dómu ve Vídni, v Norimberku (Germanisches Nationalmuseum) a dómu ve Wismaru nebo v díle Mistra Ukřižování ze sv. Bartoloměje, který působil po roce 1450 v Plzni. Směr vytyčený Mistrem Týnské Kalvárie reprezentuje v deskové malbě Mistr Rajhradského oltáře.Jaromír Homolka, Madona ze Svojšína, Umění X, 1962, s. 444
Dílo Dílo Mistra Týnské Kalvárie navazuje na parléřovskou stavební a sochařskou huť a má kořeny v okruhu horizontálních piet. Je v něm patrný odklon od krásného slohu, představovaného zejména opukovými líbeznými postavami Madon s dítětem a bezprostředně souvisí spíše s řezbářskou tvorbou parléřovské huti,Jaromír Homolka, Příspěvek k poznání pražského parléřovského řezbářství, in: Acta Universitatis Carolinae philosophica et historica. Příspěvky k dějinám umění 1, Praha 1987, s. 15–45 do jejíhož okruhu jsou řazena díla jako Madona z Kladska, torzo sv. Prokopa ze Strakonic, Sv. Kunhuta ze Stanětic, Světice z Dolní Vltavice, Sv. Mikuláš z Vyššího Brodu nebo reliéfy z rámu Madony svatovítské. Plasticky cítěnou formu, realismus a monumentalitu jeho děl badatelé odvozují od sochařské výzdoby Staroměstské mostecké věže, zejména sochy sv. Vojtěcha. Blízké analogie v typice tváří lze nalézt v dobové deskové malbě (Církvická deska – Mistr Třeboňského oltáře, Roudnický oltář, Kapucínský cyklus) nebo tzv. Ambraském náčrtníku.
Sochař směřuje od estetické účinnosti a nádhery k hledání smyslu lidské existence, monumentalitě a naturalistickému zobrazení pašijových scén a Kristova utrpení. Charakteristickými formálními rysy děl Mistra Týnské Kalvárie jsou větší štíhlost a ušlechtilost formy, vyhraněný typ tváře a sugestivní polychromie s plastickým vyobrazením Kristových ran, dávajícím důraz na eucharistii.Turečková H, 2007, s. 13 Řezbář sice také využívá formálního aparátu krásného slohu, ale jeho vztah k světu se vyznačuje novou vážností a hloubku citového života, otřeseného náboženskou krizí.Kutal A, 1962, s. 109
Za nejranější práce Mistra Týnské Kalvárie jsou považovány Ukřižovaný Kristus ze Svatovítského chrámu a Kalvárie z kaple Dumlosů ve Vratislavi. Vrcholnými díly jsou monumentální Týnská Kalvárie v Týnském chrámu v Praze a oba Bolestní Kristové z pražských radničních síní. V jeho dílně vznikla patrně i Pieta z Všeměřic a Madona týnskáHOMOLKA, Jaromír: České umění gotické, Praha 1970, 19–55. V posledním případě jde o dřevořezbu v dubovém dřevě bez polychromie, která dokládá vliv jihoněmeckého sochařství z počátku 15. století. Je možné, že byla zhotovena při příležitosti návštěvy císaře Zikmunda v Praze. Podle Turečkové jsou Týnské madoně nejbližší Madona z Eichstattu a Madona z Tirol, obě z roku 1420.Turečková H, 2007, s. 57
Známá díla 1390-1400 Krucifix, Chrám sv. Víta v Praze před 1400 Kalvárie z kaple rodu Dumlosů, kostel sv. Alžběty ve Vratislavi, nyní Muzeum Narodowe, Varšava před 1400 Sv. biskup, kostel sv. Alžběty ve Vratislavi, nyní Muzeum Narodowe, Vratislav kolem 1400, Madona, kostel sv. Alžběty ve Vratislavi, nyní Muzeum Narodowe, Vratislav kolem 1400 Ukřižovaný z Jílového, kostel sv. Vojtěcha, Jílové 1407 Bolestný Kristus ze Staroměstské radnice v Praze 1413 Bolestný Kristus z Novoměstské radnice v Praze (nyní MHMP) kolem 1410 Ukřižovaný ze sv. Jana pod Skalou, hrad Karlštejn kolem 1410 Sv. Jan Evangelista, Národní galerie v Praze 1410- 1420 Týnská Kalvárie, Týnský chrám v Praze kolem 1415 Pieta z Všeměřic (podle Mikeše rané dílo nebo práce jiného autora z okruhu Hanse Multschera)Jan Mikeš, Pieta z Všeměřic a pieta z Českého Krumlova, K objednavatelské politice na rožmberských panstvích v první polovině 15. století, in: Sborník prací filozofické fakutlty Brněnské univerzity, Brno 2009, s. 29-54. kolem 1415 Oplakávání Krista z Plzně (dílna MTK) po 1415 Pieta z Litoměřic (dílna MTK) kolem 1420 (nebo 1436) Trůnící Madona týnská 1420-1430 Oplakávání Krista z kostela Panny Marie před Týnem (okruh MTK) 1390-1400 Hlava Krista - fragment Piety (okruh MTK), nalezeno v Hradci Králové, nyní Národní galerie v Praze
Související díla po 1400 Ukřižovaný z Třeboně kolem 1400 Ambraský náčrtník kolem 1410 Madona z Nesvačil (Mistr nesvačilských soch) 1410-1415 Pieta z Nesvačil (Mistr nesvačilských soch) kolem 1415 Madona z františkánského kostela v Plzni kolem 1415 Ukřižovaný z Českého Krumlova kolem 1415 Ukřižovaný z kostela sv. Jiljí v Praze 1413-1419 Ostatkové bysty sv. Petra a Pavla, Arcibiskupský palác 1415-1420 Pieta ze Železného Brodu, kostel sv. Jakuba, Železný Brod před 1420 Oplakávání Krista, Národní muzeum v Praze 1420-1430 Ukřižovaný z Chebu po 1430 Oplakávání Krista ze Sobotky kolem 1435 Panna Maria Bolestná z Krupky, Regionální muzeum v Teplicích
Reference
Literatura Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017 Marie Čtvrtníková, Pieta ze Všeměřic v kontextu krásnoslohých piet, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2014 Martina Soušková, Pieta z Všeměřic a oplakávání z Korkusovy Hutě – rozbor děl a proměna ikonografie, bakalářská práce, FF JČU České Budějovice, 2013 Michaela Čadilová, Ikonografické téma Bolestného Krista v českých zemích v době středověku, diplomová práce, FF UP v Olomouci, 2011 Hana Turečková, Trůnící madona z Týnského chrámu, bakalářská práce, UDKU UK Praha 2007 Milena Bartlová, Mistr Týnské kalvárie, Český sochař doby husitské, Academia, Praha 2004, Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990 Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972 Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU Praha 1962
Externí odkazy
Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Čeští řezbáři Kategorie:Anonymní umělci