Chu-nan () je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Chu-nan má rozlohu 211 836 km² a populaci přesahující 66 milionů obyvatel, což z něj činí 10. největší a 7. nejlidnatější provincii v Číně. Hlavním a zároveň největším městem provincie je Čchang-ša.
Historie Oblasti Chu-nanu byly nejprve obývány předky současných národů Miao, Tchu-ťia, Tung a Jao. Součástí psané čínské historie se provincie stala roku 350 př. n. l., kdy se v období válčících států na sklonku dynastie Čou Chu-nan stal nejjižnější částí království Čchu. Následně se mezi lety 221 př. n. l. a 207 př. n. l. území provincie stalo součástí sjednocené Číny pod dynastií Čchin. V tomto období byl Chu-nan pouze řídce osídlen, většinu území zabíraly neprostupné pralesy. Obyvatelé se kromě lovu a rybolovu živili také kopaničářským cyklickým zemědělstvím, přičemž půda byla získávána žďářením. Probíhala těžba mědi a cínu.
Následně za dynastie Chan byl Chu-nan vystaven několika vlnám migrace etnických Číňanů, Chanů, přičemž domorodé obyvatelstvo se uchýlilo do hornatých oblastí na jihu a jihozápadě provincie. Koncem dynastie Západní Ťin (počátek 4. století n. l.) již byly oblasti na severu provincie v okolí jezera Tung-tching a na východě kolem řeky Siang poměrně výrazně osídleny. Chanská migrace ze severu pokračovala i v dalších stoletích, zejména v dobách mongolské invaze ve 13. století (říše Jüan) a později také mandžuské invaze v 17. století (dynastie Čching).
Během povstání Tchaj-pchingů na počátku druhé poloviny 19. století sehrál významnou roli chunanský rodák, generál a učenec Ceng Kuo-fan. Právě v Chu-nanu se v té době šířily protikřesťanské nálady a leckdy eskalovaly v násilí jak proti západním misionářům, tak proti křesťanským tchaj-pchingům. V těchto podmínkách Ceng Kuo-fan vybudoval tzv. chunanskou armádu, která výrazně přispěla k potlačení povstání. Zahraničnímu obchodu byl Chu-nan zpřístupněn až v roce 1904. Zejména britské a japonské firmy působily ve městě Čchang-ša.
V roce 1910 v provincii vypuklo povstání proti čchingské vládě a Chu-nan se stal jedním z center revolučních aktivit. Po Sinchajské revoluci v roce 1911 v sousední Chu-peji, pádu císařství a následném vzniku Čínské republiky v roce 1912 zůstal Chu-nan dlouhodobě politicky nestabilní. V roce 1927 se provincie stala dějištěm tzv. Povstání podzimní sklizně, série neúspěšných rolnických povstání organizovaných Mao Ce-tungem a Komunistickou stranou Číny. Na Chu-nan také v roce 1927 udeřilo nebývalé sucho a následně opět v roce 1929. Následnému hladomoru v roce 1929 v Chu-nanu podlehly až dva miliony lidí.
Během druhé světové války, resp. druhé čínsko-japonské války, byl Chu-nan v letech 1939 až 1941 jedním z míst střetu japonských a čínských (kuomintangských) vojsk. I přes to, že byl poté Chu-nan dobyt japonskými jednotkami, město Čchang-ša pod velením generála Süe Jüe odolávalo až do dobytí v roce 1944. Po konci druhé světové války a následném znovuobnovení čínské občanské války utrpěl Chu-nan během bojů mezi komunisty a Kuomintangem relativně malé škody (poškozena byla zejména infrastruktura, mosty).
Geografie
Poloha Provincie Chu-nan se nachází v čínském vnitrozemí, na jižním břehu středního toku Jang-c’-ťiang. Regionálně spadá do středojižní Číny. Na západě hraniční s provincií Kuej-čou a přímo spravovaným městem Čchung-čching, na severu s provincií Chu-pej, na východě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung a autonomní oblastí Kuang-si.
Povrch Chu-nan je z východu, jihu a západu obklopen horami; terén provincie se od hornatého jihu postupně svažuje k nížinatému severu. Na severozápadě Chu-nanu se rozkládá horské pásmo Wu-ling, v západní části provincie pohoří Süe-feng. Na jihu Chu-nanu se táhne pohoří Nan, tvořící přirozenou hranici s Kuang-tungem a Kuang-si. Východu provincie dominuje systém pohoří Luo-siao. Nejvyšším bodem Chu-nanu je vrchol Šen-nung (神农峰), dříve známý jako vrchol Ling (酃峰), dosahující výšky 2115 m n. m.
Podnebí Chu-nan má vlhké subtropické podnebí (dle Köppenovy klasifikace typ Cfa) ovlivněné sezónními monzuny. Střídají se čtyři roční období. Počasí je mírné, průměrná roční teplota je 16–18 °C. Na jaře bývá počasí proměnlivé a deštivé. Léta bývají horká a deštivá, průměrná teplota dosahuje 26–29 °C. Podzim bývá chladnější a charakteristická je nižší vlhkost. Zimy bývají mírnější než na severu Číny; sněží a mrzne pouze občasně. Nejchladnější bývá leden, nicméně i tehdy průměrná teplota přesahuje 4 °C. Většinou nemrzne více než 10 dní v roce. V horských oblastech na jihu a západě provincie je teplota relativně nižší v zavilosti na rostoucí nadmořské výšce. Průměrný roční úhrn srážek je 1215 mm.
Vodstvo Největší řekou Chu-nanu je Siang-ťiang, pramenící na jihu v pohoří Nan, tekoucí severně ve východní části Chu-nanu. Mezi nejvýznamnější řeky odvodňující západní část Chu-nanu patří Jüan-ťiang, C’-šuej a Li-šuej. Všechny tyto řeky a tedy téměř celý říční systém Chu-nanu se vlévá do jezera Tung-tching a z něj dále do řeky Jang-c’, s níž je spojen několika rameny. Jezero Tung-tching, nacházející se na samém severu provincie, je největší jezero v Chu-nanu a druhé největší sladkovodní jezero v celé Číně. Jeho úroveň je závislá na toku Jang-c’-ťiang. V letních měsících se hladina jezera zvedá až o 15 metrů a zaplavená oblast může vzrůst až o 20 tisíc km². Mezi další významná jezera v Chu-nanu patří například Wan-c'-chu, Ta-lien-chu, Ta-tchung-chu či Cheng-ling-chu, přičemž všechna se obdobně nachází na severu provincie v rovinaté oblasti mezi městy Čchang-ša, Čchang-te a Jüe-jang.
Administrativní členění
+ Členění provincie Chu-nan Mapa provincie Název (čínsky)Sídelní městský obvod(Ťi-šou je městský okres)český přepisznakypchin-jinMěstské prefekturyČchang-ša长沙市Chángshā shìJüe-luČchang-te常德市Chángdé shìWu-lingČchen-čou郴州市Chénzhōu shìPej-chuCheng-jang衡阳市Héngyáng shìJen-fengChuaj-chua怀化市Huáihuà shìChe-čchengLou-ti娄底市Lóudǐ shìLou-singŠao-jang邵阳市Shàoyáng shìŠuang-čchingSiang-tchan湘潭市Xiāngtán shìJüe-tchangI-jang益阳市Yìyáng shìChe-šanJung-čou永州市Yǒngzhōu shìLeng-šuej-tchanJüe-jang岳阳市Yuèyáng shìJüe-jang-louČang-ťia-ťie张家界市Zhāngjiājiè shìJung-tingČu-čou株洲市Zhūzhōu shìTchien-jüanAutonomní krajTchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si湘西土家族苗族自治州Xiāngxī Tǔjiāzú Miáozú ZìzhìzhōuŤi-šou
Obyvatelstvo Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Chu-nanu žilo 66 444 864 obyvatel, což představuje 4,71 % celkové populace Číny a z Chu-nanu činí 7. nejlidnatější provincii (resp. administrativní celek na provinční úrovni). 51,16 % populace provincie tvořili muži, zatímco ženy představovaly pouze 48,14 %. Poměrně tak připadá 104,77 mužů na 100 žen. Lidé ve věku 0–14 let tvořili 19,52 % obyvatelstva, lidé ve věku 15–59 let představovali 60,6 % obyvatelstva a lidé nad 60 let 19,88 % obyvatelstva provincie (z toho nad 65 let bylo 14,81 % celkové populace Chu-nanu). Podíl dětí a mladistvých do 14 let a také lidí nad 60 let v Chu-nanu je tedy mírně vyšší než je průměrný podíl v celé Číně (tj. 17,95 % celkové populace do 14 let věku a 18,70 % celkové populace nad 60 let věku). +Historický vývojRokPopulace191227 617 000192831 501 0001936–193728 294 000194725 558 000195433 226 954196437 182 286198254 008 851199060 659 754200063 274 173201065 683 722202066 844 864
Národnostní složení náhled|Oblasti Chu-nanu obývané národnostními menšinami. Tchuťiaové jsou znázorněni hnědou barvou, Miaové tmavě modrou, Tungové růžovou a Jaové světle modrou. Chu-nan je multietnická provincie, kde kromě Chanů (tedy etnických Číňanů) žije také dalších 55 etnických skupin. V roce 2000 tvořili Chanové 89,9 % populace Chu-nanu, přičemž necelých 6,5 milionů příslušníků národnostních menšin tvořilo 10,1 % obyvatelstva. K nejpočetnějším menšinám v Chu-nanu patří Tchuťiaové (2,64 miliony), Miaové (1,92 milionu), Tungové (842 100), Jaové (704 600), a dále Chuejové, Pajové, Čuangové a Ujgurové.
V oblastech s vyšším podílem národnostních menšin jsou v Chu-nanu ustaveny zvláštní územně-správní celky, jeden na prefekturní úrovni, 7 na okresní úrovni a 100 na obecní úrovni. Na prefekturní úrovni se jedná o Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si, na okresní úrovni to jsou Miaoský autonomní okres Čcheng-pu, Miaoský autonomní okres Ma-jang, Tungský autonomní okres Sin-chuang, Tungský autonomní okres Č'-ťiang, Tungský autonomní okres Tchung-tao, Miaoský a tungský autonomní okres Ťing-čou a Jaoský autonomní okres Ťiang-chua.
Náboženství Přibližně 6,4 milionů obyvatel Chu-nanu se hlásí k víře, církvi či náboženskému učení. Z toho je přibližně 4,1 milionu budhistů, 1,75 milionu taoistů, 160 tisíc muslimů, 50 tisíc katolíků a 330 tisíc dalších nespecifikovaných křesťanů. V Chu-nanu působí v náboženských komunitách přibližně 11 000 kněží.
Ekonomika V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt Chu-nanu 4,178 biliony jüanů (~14,7 bilionů CZK) a oproti roku 2019 zaznamenal růst 3,8 %. Podle sektorového hlediska se na tvorbě HDP Chu-nanu podílel primární sektor 10,2 %, sekundární sektor 38,1 % a terciární sektor 51,7 %. Přidaná hodnota průmyslu tvořila 29,6 % provinčního HDP, high-tech a new-tech odvětví tvořila 23,5 % HDP. Co se týče podílů jednotlivých regionů, oblast Čchang-ša – Ču-čou – Siang-tchan tvořila 1,7 bilionu jüanů z celkového objemu HDP, jižní Chu-nan 811 mld. jüanů, západní Chu-nan 688 mld. jüanů a oblasti kolem jezera Tung-tching představovaly 960 mld. jüanů. +Historický vývoj HDP Chu-nanuRokHrubý domácí produkt(mld. RMB)Meziroční růst(%)20204 178 3,820193 9897,620183 6337,820173 3838,020163 0858,020152 8548,5
Doprava
Silniční K roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno celkem 6 802 km dálnic. Do půl hodiny je možné se napojit na dálniční systém ze všech 122 okresů (resp. administrativních celků okresní úrovně) v Chu-nanu. V severojižním směru provincii protíná 20x20pixelů Dálnice G4 Peking – Hongkong a Macao, táhnoucí se východními částmi Chu-nanu (Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou, Čchen-čou), a 25x25pixelů Dálnice G55 Eren chot – Kanton, která prochází centrálními oblastmi provincie (Čchang-te, Šao-jang a Jung-čou). Chu-nanem dále také prochází 25x25pixelů Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li, 25x25pixelů Dálnice G59 Chöch chot – Pej-chaj, 25x25pixelů Dálnice G60 Šanghaj – Kchun-ming, 25x25pixelů Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming, 25x25pixelů Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning, 25x25pixelů Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu, 34x34pixelů Dálnice G0401 Okruh Čchang-ša, 34x34pixelů Dálnice G0421 Sü-čchang – Kanton a 34x34pixelů Dálnice G5513 Čchang-ša – Čang-ťia-ťie.
Letecká náhled|280x280pixelů|Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-hua Nejvytíženějším letištěm v Chu-nanu je Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua, obsluhující zejména hlavní město provincie a také města Ču-čou a Siang-tchan. V roce 2016 odbavilo více než 20 milionů cestujících a bylo tak 13. nejvytíženější letiště v Číně. dalšími významnými letišti jsou Mezinárodní letiště Čang-ťia-ťie Che-chua nacházející se na severozápadu Chu-nanu a Letiště Čchang-te Tchao-chua-jüan, které je od prosince 2019 třetím mezinárodním letištěm v Chu-nanu. Od roku 2014 je v provozu také Letiště Cheng-jang Nan-jüe, a dále od roku 2018 Letiště Jüe-jang San-che, páté nejvytíženější letiště v provincii. Od roku 2004 je v provozu také Letiště Chuaj-chua Č'-ťiang, které původně sloužilo jako letecká základna. Dále jsou v Chu-nanu v provozu Letiště Šao-jang Wu-kang a Letiště Jung-čou Ling-ling.
Ve výstavbě jsou také Letiště Čchen-čou Pej-chu na jihovýchodě Chu-nanu a Letiště Ťi-šou Siang-si, které bude obsluhovat autonomní kraj Siang-si na severozápadě provincie. Spuštění provozu obou letišť je plánováno v lednu 2022.
V letech 1955 a 1988-1995 bylo v provozu také Letiště Cheng-jang Pa-ťia-ling, původně vojenské letiště, které sehrálo významnou roli za druhé světové války. Oblast hlavního města v letech 1957–1989 obsluhovalo také Letiště Čchang-ša Ta-tchuo-pchu, které nadále výhradně slouží jako vojenská letecká základna.
Železniční