Vila Löw-Beer je vila v Půlpecnu (čp. 14) v okrese Svitavy. Postavena byla v letech 1912–1913 jako letní sídlo Arnolda Löw-Beera, majitele nedaleké textilní továrny v Brněnci a příslušníka židovského podnikatelského rodu Löw-Beerů.
Historie náhled|vlevo|Vila na pohlednici z 10. nebo 20. let 20. století Vilu nechal vybudovat Arnold Löw-Beer (1852–1922), který vlastnil nedaleké textilní továrny v sousedním Brněnci. Původně se svou rodinou bydlel ve vile přímo v továrním areálu. Pro stavbu nové vily pořídil pozemek jižně od jižního továrního areálu, již v katastrálním území obce Chrastavec. První architektonický návrh od neznámého autora vznikl v roce 1910 a ačkoliv realizace budovy získala povolení, k její stavbě nedošlo. Pravděpodobně tak bylo z důvodu nespokojenosti Löw-Beera s menší velikostí a nedostatečnou reprezentativností navrhované vily. O dva roky později byl povolen jiný návrh a v letech 1912–1913 byla vila postavena. Realizoval ji brněnský stavitel Johann (Hans) Weisz, který patrně byl i autorem uskutečněného architektonického návrhu.
V 10. letech 20. století trvale bydlel Arnold Löw-Beer se svou rodinou asi v brněnských Pisárkách, v domě v ulici Hlinky,Hanák, s. 70–71. a novou vilu v Půlpecnu využíval jako letní byt a zázemí pro pracovní návštěvy v továrně v Brněnci.Hanák, s. 36–37.
Po smrti Arnolda Löw-Beera v roce 1922 zdědil vilu jeho nejstarší syn Felix (1879–1932), který se sem s rodinou přestěhoval z brněnecké vily. Poté ji využívali Felixovi bratři August (1883–1942) a Walter (1889–1954), kteří ji vlastnili s Felixovými nezletilými dětmi. Po německé okupaci v roce 1939 ji nacisté společně se vším dalším rodinným majetkem zabavili. Její využití během druhé světové války není známo. Po skončení války v roce 1945 byla vila znárodněna se zdůvodněním německé národnosti původních vlastníků stavby. V 50. letech byla upravena na dům se sedmi bytovými jednotkami, kvůli čemuž probíhaly v budově stavební úpravy. Po sametové revoluci v roce 1989 se vlastníkem objektu stala obec Chrastavec, která vilu nadále využívá jako bytový dům.
V roce 2006 byla vila prohlášena kulturní památkou, neboť má zachovaný exteriér a přes stavební úpravy druhé poloviny 20. století (například příčky v jednotlivých bytech) i dochovanou základní dispozici interiéru, ve kterém se nachází poměrně velké množství originálních prvků a detailů. Po roce 2010 proběhla obnova fasády vily, která byla dokončena v roce 2012. Během této rekonstrukce bylo upraveno a vydlážděno předpolí budovy a vybudováno venkovní boční přístupové schodiště podél vily. Díky dalším dotacím se podařilo opravit i okna a střechu.
Popis náhled|Půdorys suterénu vily Osamoceně stojící vila se nachází severně od vsi Půlpecen, na úpatí prudkého, severovýchodně orientovaného svahu (v době stavby nezalesněného), nad silnicí z Brněnce do Půlpecnu a řekou Svitavou. Obklopena byla rozsáhlou zahradou parkového charakteru se vzácnými stromy a keři. Ve svahu nad vilou bylo umístěno kachličkami obložené koupaliště oválného tvaru s výhledem a tenisové kurty.Hanák, s. 32.
Interiér stavby je ovlivněn secesí, exteriér pozdním historismem a modernou. Třípodlažní vila obdélného půdorysu s mansardovou střechou je umístěna zčásti na uměle vytvořené terase v prudkém svahu. Na terasu vedlo od silnice dvouramenné kamenné schodiště,Hanák, s. 29. odstraněné v 70. letech 20. století během stavby II. březovského vodovodu (nahradila jej opěrná betonová zeď). Hlavnímu vstupu v úrovni suterénu předchází půlkruhový portikus, který nese stejně tvarovaný arkýř zimní zahrady, na levé straně je druhý arkýř méně výrazný a nad ním se nachází otevřená lodžie. Za originálně zdobenými vstupními dveřmi se nalézal foyer obložený mramorovými deskami, z něj bylo možné se dostat schodištěm, které se projevuje dalším arkýřem na boční straně stavby, do dvoupatrové centrální dvorany. V interiéru jinak dominovalo dřevěné obložení a látkové tapety s rostlinnými motivy, podle pamětníků byly ve vstupní hale také ze stropu zavěšeny barevné skleněné arkády s osvětlením. Na svou dobu byl dům také moderně vybaven, např. elektrickým jídelním výtahem. Podle plánů se v suterénu mělo nacházet technické zázemí, včetně hlavního vstupu. Obytná byla první dvě podlaží: v přízemí měla být šatna, kuchyně, spíž, veranda a čtyři obytné místnosti, zatímco v prvním patře pět obytných místností, koupelna, veranda a terasa. Druhé patro mělo obsahovat prádelnu, žehlírnu a komoru, půda se pravděpodobně měla využívat jako sušárna.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Vila Löw-Beer, slavnevily.cz Vila Arnolda Löw-Beera, low-beerovy-vily.webnode.cz
Löw-Beer Kategorie:Chrastavec Kategorie:Kulturní památky v okrese Svitavy Kategorie:Stavby v okrese Svitavy Kategorie:Löw-Beerové