Nyírbátor (výslovnost , ) je město ve východním Maďarsku v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg. Je centrem stejnojmenného okresu. Nachází se na samotném východě země, v blízkosti hranic Rumunska. Žije zde obyvatel.

Historie

První písemný záznam týkající se osady pochází z roku 1279. Jméno osady je odvozeno od tureckého slova „batir“, což je označení pro kladného hrdinu. Král Karel I. Robert udělil roku 1330 osadě trhové právo.

Panstvo a okolní území tehdy vlastnil rod Gutkeled, jehož členové přišli ze Švábska kolem roku 1040. Přišli sem také Františkáni, kteří zde postavili v roce 1480 klášter v gotickém stylu. V této době vznikla také řada dalších významných staveb, které připomínají bohatou minulost města; jedná se např. o reformovaný kostel, který vznikal v letech 1488 až 1511 a má renesanční věž. Během turecké okupace Uher byl zničen místní minoritní kostel. Po osvobození byl obnoven v barokním stylu.

Osadu následně získali Báthoryové, kteří také patří do rodu Gutkeled. Báthoryové, za jejichž vlády se z osady stalo město, administrativní centrum a významné pohřebiště, vlastnili Nyírbátor až do smrti prince Gabriela Báthoryho v roce 1613.

V roce 1549 zde bylo rozhodnuto o připojení Sedmihradska k Uhrám. To nicméně vyvolalo spory o vlastnictví města, neboť místní šlechta byla více ochotná spíše přihlížet k zájmům sedmihradských knížat, než těch uherských. Roku 1560 se ve městě narodila uherská hraběnka Alžběta Báthoryová. Dnes se zde také nachází hrob Štěpána Báthoryho.

V 18. století se stalo kdysi provinční město nepříliš rozvinutou obcí. Mapy prvního vojenského (josefinského) mapování z konce 18. století jej zobrazují jako vesnici s několika ulicemi obklopenou zahradami a vinicemi. Poblíž vsi se nacházel močál.

Během správní reformy v roce 1872 přišel Nyírbátor o statut města, který obdržel až v roce 1973. Na mapách vojenského mapování třetího byl patrný již i parní mlýn v severní části města. Později byla do jeho blízkosti zavedena (nejspíše v počátku 20. století) i železniční trať, která uspíšila rozvoj města, výstavbu nové uliční sítě a nových domů. Podle posledního rakousko-uherského sčítání lidu zde byla zjištěna velmi rozmanitá náboženská struktura obyvatelstva, nicméně nejvíce byl zastoupen protestantský prvek.

Kultura

Ve městě se nachází muzeum Štěpána Báthoryho, a to v části kláštera. Nachází se v něm etnografická sbírka. V jeho blízkosti se nachází také dřevěná zvonice z roku 1640, jedna z nejstarší na území současného Maďarska. Má dva zvony.

V Nyírbátoru stojí také lázně.

Každý srpen se zde pravidelně koná festival s názvem Dny hudby, a to již od roku 1967. V roce 1992 zde byl poprvé uspořádán mezinárodní festival pouličního divadla.

Doprava

Do Nyírbátoru nevedou žádné významnější silnice ani dálnice. Město je nicméně železniční křižovatkou. Z jeho nádraží směřují tratě do několika směrů, včetně vlečky do místních průmyslových závodů.

Sport

Ve městě sídlí fotbalový klub Nyírbátori FC.

Osobnosti

Alžběta Báthoryová (1560–1614), přezdívaná Čachtická paní Meshulam Gross (1863–1947), maďarsko-americký podnikatel Lajos Molnár (13. 10. 1946 – 23. 3. 2015), lékař a bývalý maďarský ministr zdravotnictví

Galerie

Partnerská města Carei, Rumunsko Grodno, Bělorusko Rawa Mazowiecka, Polsko Şimleu Silvaniei, Rumunsko Vynohradiv, Ukrajina

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky města

Kategorie:Obce v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg Kategorie:Města v Maďarsku Kategorie:Okres Nyírbátor