Stará Boleslav () je bývalé město a historicky významné místo. Nachází se v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji a od roku 1960 tvoří jednu z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Boleslav se stala také nejstarším poutním místem v českých zemích spojeným se svatováclavskou (Národní svatováclavská pouť) tradicí i mariánským kultem.
Historie Středověk náhled|vlevo|upright|Historický znak města Stará Boleslav vlevo|náhled|Mariánské náměstí s radnicí a sochou svatého Václava. V pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Přemyslovské hradiště v těchto místech vzniklo na počátku 10. století, snad v době vlády Spytihněva I. (895–915) jako jeden ze strážních hradů původní Přemyslovské středočeské domény. Bylo založené na mírné pískovcové vyvýšenině v nivě poblíž soutoku řek Labe a Jizery.
S přemyslovským hradištěm v Levém Hradci je spojovala cesta zvaná Boleslavka. Leželo také na trase staré zemské stezky, později zvané Žitavská, v místech jejího významného brodu. Ze tří stran bylo chráněno srázem, rameny obou řek a bažinami a jediný přístup byl ze severovýchodu. Prostor hradiště se dělil na akropoli a předhradí a byl obehnán mohutnou hradbou s příkopem. Ta byla v průběhu 10. století nahrazena hradbou kamennou zděnou na maltu, nejstarší svého druhu v českých zemích, jejíž zbytky odhalil archeologický výzkum v devadesátých letech 20. století. Takto kvalitní opevnění u Čechách v této době nemělo obdoby. Zástavbu hradiště potom zřejmě tvořilo mimo jiné několik dvorců patřících knížeti a jeho družině. V 10. století tu stál minimálně jeden kostel zasvěcený svatému Kosmovi a Damiánovi. U jeho dveří byl ráno po výroční slavnosti patronů kostela tj. 28. září roku 935 (prameny uvádí též rok 929) svým bratrem Boleslavem zavražděn český svatý Václav. Jeho tělo zde potom několik let (legendy uvádějí tři roky) odpočívalo, než bylo přeneseno do pražské katedrály, kde se ve svatováclavské kapli nachází dodnes.
náhled|upright|Pohled z brány na baziliku svatého Václava a kostel svatého Klementa. Zaniklý kostel neznámého zasvěcení je za bránou vlevo, jeho poloha je vyznačena ve dlažbě náměstí.
Po roce 1039 založil kníže Břetislav I. nad místem mučednické smrti svého předka románskou baziliku svatého Václava a při ní kolegiátní kapitulu svatého Kosmy a Damiána, nejstarší instituci svého druhu v českých zemích. Jejím úkolem bylo od počátku pečovat o poutní místo spojené s mučednickou smrti svatého Václava a šířit úctu k tomuto přednímu patronu českého národa. Později se stala také ochráncem milostného mariánského obrazu, uctívaného ve staroboleslavském chrámu Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného Palladia země české. K založení kapituly se váže také listina připisovaná Břetislavu I. Ta je ovšem až pozdějšího data, vznikla na konci 12. nebo až v průběhu 13. století. Přesto může alespoň částečně odrážet poměry v době vzniku kapituly. Ta v ní od českého knížete obdržela řadu příjmů z vesnic nejen v okolí Boleslavi, ale také na Moravě. Zajímavá je mimo jiné i nejstarší zmínka o zpracování vína v Čechách – konkrétně o vinném lisu v obci Dřísy nedaleko Boleslavi. Od této doby klesal význam Boleslavi coby správního centra, rostl ovšem její význam kulturně-duchovní.
Nejpozději na konci 11. století vznikají na hradišti další dva kostely. Jeden z nich, neznámého zasvěcení (možná Panny Marie), byl objeven archeology na dnešním Václavském náměstí, kde je jeho půdorys vyznačen v dlažbě. Jednalo se o zděnou stavbu, která zanikla v období vrcholného středověku. Dalším je dodnes stojící kostel sv. Klementa, který měl možná staršího dřevěného předchůdce. Na jeho západní straně se nacházela původně tribuna spojená s významným objektem, palácem hradního správce či přímo knížete.
Ve 13. století zabírá kapitula svatého Kosmy a Damiána většinu původní hradní akropole, v prostoru předhradí, v okolí dnešního Mariánského náměstí, pak vzniká nevelké město. To vlastnil panovník, který jej roku 1262 zastavil pánům z Michalovic, pozdějším zakladatelům Brandýské tvrze.
V průběhu 14. století prošla gotickou přestavbou bazilika svatého Václava. V tomto období zaniká také kostel neznámého zasvěcení na akropoli. Jeho funkci možná přebral kostel Panny Marie na předhradí, předchůdce dnešního mariánského chrámu. Císař Karel IV., který Boleslav osobně několikrát navštívil, nechal postavit nové opevnění. To nahradilo dosud funkční hradbu z 10. století. Součástí fortifikace byly i dvě brány, z nichž jedna se dochovala v přestavěné podobě až dodnes.
náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí
25. května 1420 navštívil ještě Boleslav císař Zikmund s chotí, avšak již o rok později kapitula uprchla do Žitavy a Boleslav je následně (1421) obsazena a zpustošena Husity. Ani ukončení bojů nepřinesl městu prosperitu. Kapitula se obnovovala jen velmi pomalu a památky chátraly. Po vymření rodu pánů z Michalovic v 15. století přešlo panství již se sídlem v Brandýse přes Tovačovské z Cimburka na Krajíře z Krajku, kteří je vlastnili až do císařské konfiskace roku 1547. Ti patřili k největším přívržencům Jednoty bratrské. Z druhé poloviny 16. století pochází také nejstarší zmínky o mariánských poutích, které podporovali jezuité. Vzhledem k stále většímu počtu katolických poutníků a růstu významu zdejšího reliéfu, který se roku 1609 stává celonárodní záštitou – Palladiem, došlo na počátku 17. století (nejpozději roku 1613) za podpory panovníka ke stavbě nového Mariánského kostela již v raně barokním duchu.
Novověk Za třicetileté války prošla městem opakovaně nepřátelská vojska a téměř ho zničila. Nejdříve obsadilo Boleslav saské vojsko během svého vpádu do Čech v roce 1632. Tehdy bylo odcizeno spolu s chrámovým pokladem také Palladium. To muselo být následně draze a náročně vykoupeno českou šlechtou a jeho slavnostního návratu v září roku 1638 se zúčastnil sám císař Ferdinand III. Již o rok později muselo být ovšem znovu ukryto do bezpečí, protože město obsadila švédská vojska, která ho zcela vydrancovala. Při jejich ústupu v lednu 1640 navíc vypukl požár, při němž se zřítila severní věž kostela svatého Václava. Po ukončení války mohl být definitivně navrácen také Mariánský reliéf.
Ze škod třicetileté války se město nevzpamatovala do poloviny 18. století, ještě v roce 1757 mělo pouhých 37 domů. Velký podíl přitom tvořily stavby církevní. Na druhou stranu se Boleslav stala českým nejvýznamnějším poutním místem, o které pečovali kromě kapituly také jezuité, kteří zde roku 1656 zřídili svou rezidenci. Tu užívali až do svého zrušení v roce 1773, kdy se z ní stala kasárna. Ke staroboleslavskému milostnému obrazu přicházeli nejen desítky tisíc poutníků z celých Čech, ale také Habsburští panovníci, počínaje Ferdinandem II. až po Marii Terezii. Nejčastěji navštěvoval paladium Leopold I. Císař Josef II. sice omezil působnost kapituly a poutě dočasně zakázal, po jeho smrti byly ovšem znovu obnoveny. Boje se městu nevyhnuly ani za války o rakouské dědictví. Jedna z menších bitev roku 1757 se odehrála přímo vedle kostela Panny Marie.
náhled|upright|Pomník padlým v první světové válce
Rozvoj Boleslavi nastal díky Tereziánským reformám podle tzv. raabizace. Neúrodná písčitá, ale před vodou dobře chráněná území na východní straně města byla určena k nové výstavbě. Do roku 1833 vzniklo v nové obci zvané Písek (sloučen s Boleslaví roku 1930) již 71 nových domů a rozvoj dále pokračoval také směrem od centra podél hlavních silnic. V roce 1820 byl v okolí města objeven pramen s minerální vodou, který se stal základem lázní Houšťka. Dnes je tato oblast relaxačně sportovním centrem s atletickým střediskem. Roku 1841 byla nově upravena a vydlážděna veřejná prostranství a hlavní komunikace. Od roku 1873 prochází městem železnice na Ústí nad Labem. Dne 4. prosince 1848 obnovil císař František Josef I. obci právo čtyř výročních trhů a pravidelné páteční trhy, roku 1899 ji povýšil na město a roku 1910 byla na Mariánském náměstí nákladem obce postavena nová secesní radnice. Jejího otevření se osobně zúčastnil i pozdější následník trůnu a poslední český král blahoslavený Karel I., který v této době sloužil u místní vojenské posádky. V roce 1929 se ve městě konaly celonárodní oslavy Svatováclavského milénia – výročí 1000 let od jeho zavraždění, s účastí prezidenta Masaryka a biskupa Roncalliho (pozdějšího papeže Jana XXIII.).
náhled|vlevo|Benedikt XVI. při mši svaté ve Staré Boleslavi (28. září 2009)
V roce 1960 došlo ke sloučení města s Brandýsem nad Labem. Na popud místních občanů byl však místní název zahrnut do nového pojmenování obce a vznikl tak nejdelší název města v České republice. V rámci budování inženýrských sítí proběhly v historickém jádru v letech 1988–1997 rozsáhlé archeologické průzkumy. Po nich dostalo centrum svou dnešní podobu. V roce 2003 se každoroční poutní oslavy smrti sv. Václava pod názvem Národní svatováclavská pouť staly největší oficiální oslavou státního svátku 28. září Dne české státnosti. V roce 2009 při této příležitosti navštívil baziliku svatého Václava a následně celebroval bohoslužbu pro více než 50 000 věřících papež Benedikt XVI.
Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I.
Devadesáté výročí "Svatováclavského milénia" a desáté výročí návštěvy Benedikta XVI. připomenul ve své homilii apoštolský nuncius arcibiskup Charles Daniel Balvo celebrující misii na "Národní svatováclavské pouti" v sobotu 28. září 2019. V předvečer oslav, v pátek 27. září, byla u chrámu svatého Václava odhalena busta papeže Benedikta XVI.
Obyvatelstvo
Pamětihodnosti
náhled|upright|Městská brána, v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie
V místech raně středověké hradní akropole, na Václavském náměstí, se nachází románská bazilika svatého Václava založená po roce 1039 knížetem Břetislavem I. s kryptou svatého Kosmy a Damiána v místech, kde byl podle tradice zavražděn svatého Václav a kde bylo jeho tělo několik let také uloženo. Vedle stojí románský kostel svatého Klementa s výjimečnými románskými malbami ze třetí čtvrtiny 12. století. Jedná se o nejstarší dochovaný cyklus nástěnných maleb v Čechách. Dalším významným poutním chrámem je raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na počátku 17. století podle návrhu G. M. Fillipiho, ve kterém je uchováváno Palladium země české, milostný obraz Madony. Nedaleko Mariánského kostela se nachází kaple Blahoslaveného Podivena, postavená podle návrhu K.I. Dientzenhofera roku 1738 na místě, kde měl být Podiven, sluha (komorník) svatého Václava, umučen.
Městská brána je pozůstatkem středověkého městského opevnění z počátku 10., respektive 2. poloviny 14. století, které je jinak dochováno jen torzálně na severní straně města. Dále se zde nachází řada barokních budov: Jezuitská rezidence z druhé poloviny 17. století, budova proboštství z let 1728–1734 původně podle návrhu K.I. Dientzenhofera, kanovnická rezidence z let 1733–1739 či budova kapitulního děkanství z let 1710–1712. Na Mariánském náměstí se nachází secesní budova radnice z roku 1910. Kostely svatého Václava a Nanebevzetí Panny Marie jsou národními kulturními památkami.
Na Náměstí svatého Václava, nedaleko městské brány, návazně na svatováclavský areál funguje od roku 2015 prostorná zahradní restaurace, nejen pro poutníky, s možností parkování automobilů návštěvníků za barokní vjezdovou branou.
Poutní cesta z Prahy