Stanislav Nikolau (5. června 1878 HumpolecMatrika narozených, Humpolec 9, snímek 123 – 4. června 1950 Praha) byl český geograf a novinář. Byl vedoucí osobností zeměpisného časopisu Širým světem, který mj. ilustroval Zdeněk Burian.
Život Stanislav Nikolau se narodil v Humpolci. Otec Jan Nikolau byl kupec, matka Anna (rozená Říhová) zemřela,Humpolec, matrika zemřelých 1895–1918, snímek 45, 7. 8. 1897 když mu bylo 20 let. Otec se již neoženil a v roce 1903 se se syny Stanislavem a Zdeňkem odstěhoval do Prahy.Policejní konskripce Praha 1850–1914
Stanislav Nikolau vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy obor zeměpis–dějepis.Martínek: Kdo byl kdo - naši cestovatelé a geografové, s. 313 Učil nejprve jako suplent na reálce v Ječné ulici, později jako středoškolský profesor na reálce v Karlíně.Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství 1850–1914 Některé zdroje uvádějí, že byl profesorem na středních školách ve středočeském kraji. Tento údaj se však nepodařilo potvrdit. Jako středoškolský profesor psal zeměpisné učebnice.
Stanislav Nikolau v mládí cestoval po Evropě a Přední Asii. Jeho osobnost geografa je spojena s předchůdci dnešní České geografické společnosti. V letech 1920–1931 byl jejím předsedou (tehdejší název Československá společnost zeměpisná); byl předsedou i protektorátní České společnosti zeměpisné (v letech 1939–1945).Historie České geografické společnosti
Politicky se angažoval v hnutí Vlajka, které sdružovalo československá fašistická uskupení; k přímé spolupráci s nacistickým Německem se ale nepropůjčil. Byl dlouholetým redaktorem deníku Národní politika. Jeho politické názory byly antisovětské, antigermánské, antisemitské a patriotické, což se projevovalo v jeho novinářské činnosti. Z aktivní politiky se stáhnul po vzniku Protektorátu.
V roce 1947 byl odsouzen pro šíření letáků. Zemřel v Praze.
Nejvýznamnější práce Časopis Širým světem, vydávaný po dobu dvaceti let, je nejvýznamnějším odkazem Stanislava Nikolaua.
Politické postoje – spolupráce s Vlajkou Stanislav Nikolau se v období první republiky angažoval v hnutí Vlajka. Vlajka zastávala ideologii antisemitismu, antiněmectví a antikomunismu; 21. října 1932 se Stanislav Nikolau stal jejím předsedou.Vlajka, 11/1932, s. 2 (dostupné online v NK ČR) Antisemitismus Vlajky jako jeden z jejích programových bodů se projevil již v programovém prohlášení Vlajky vyhlášeném při zvolení S. Nikolaua předsedou; v bodu 7 se požaduje „odstranění nadvlády německého resp. židovského kapitálu…“Vlajka, 11/1932, č. 7, s.2 (dostupné online v NK ČR) Dokud stál Stanislav Nikolau v čele Vlajky, odkazovali Vlajkaři k Rašínovi, Palackému či Jiráskovi. Po vzniku Protektorátu již myšlenka slovanství mizí a Vlajka přebírá prvky nacistické ideologie. V roce 1934 odstoupil Stanislav Nikolau z předsednictví Vlajky,Vlajka 6/1934, s. 4 (dostupné online v NK ČR) v roce 1940 z Vlajky vystoupil.Exilový časopis Čechoslovák, 17. 1. 1941, s. 5 (dostupné online v NK ČR)
Politické postoje Stanislava Nikolaua odpovídaly ideologii Vlajky v období První republiky.
Dílo
Knižní publikace náhled|Titulní list Malého zeměpisného atlasu, Nakladatel Jan Otto, listopad 1910. náhled|Dobrodružné cesty, svazek 12/1921, anonymní obálka Stanislav Nikolau byl znám především jako autor zeměpisných učebnic, které vydával od roku 1909 do roku 1937. Příklady jeho knižního díla jsou:
Ottův slovník naučný (spolupráce na heslech)Zeměpisná hesla jako "Pád", "Padova", ale třeba i "Židé" Ottův malý zeměpisný atlas (vycházel v sešitech od roku 1909, následně knižně; Stanislav Nikolau je uváděn jako redaktor)Inzerce Atlasu, Národní politika 21. 2. 1909, s. 4 Učebnice zeměpisu pro první (druhou, třetí, vyšší) třídu středních škol (vydával Ústřední spolek českých profesorů 1910–1923) Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy škol středních a I. a II. ročník učitelských ústavů (vydalo Profesorské nakladatelství a knihkupectví,1926) různé jazykové mutace zeměpisných učebnic Stanislava Nikolaua (maďarsky, francouzsky, slovensky) Země a lidé (1921–1948), cestopisná knižnice vydávaná Českou grafickou unií, redigoval ji Stanislav NikolauKnižnice Země a lidé vycházela s podtitulem "Poučná a zábavná knihovna zeměpisných prací, cestopisů, vědeckých a dobrodružných cest a povídek z cizích krajů" (např. Bez haléře kolem světa Francka Harrise). Národní knihovna ČR eviduje celkem 107 titulů vydaných do roku 1948 v této knižnici. Řadu z nich ilustroval Zdeněk Burian. Cestou necestou (1935–1941), edice cestopisných knih českých autorů, opět vydávaná Českou grafickou unií a redigovaná Stanislavem Nikolauem NIKOLAU, Stanislav. Příručka zeměpisu všech dílů světa: se zvláštním zřetelem k Československé republice. 1. vyd. Praha: Profesorské nakladatelství a knihkupectví, 1926, 541 s. Překlady HERBERTSON, A a F HERBERTSON. Člověk a jeho dílo: úvod do anthropogeografie. Praha: J. Otto, 1906, S. 154. Podle 2. českého vydání přeložil a pro české vydání upravil St. Nikolau. KOTZE, Stefan von. V australském bushi. V Praze: Česká grafická unie, 1921, 137 s. Upravil a přeložil Stanislav Nikolau.
Kartografické dokumenty
Glóbus vydaný v roztocké dílně Jana Felkla v roce 1921 vyšel pod odborným dohledem Stanislava Nikolaua. Byl nazván Obraz Zeměkoule a měl měřítko 1:58 181 000. Glóbus je barevný, lakovaný papír, na dřevěném stojanu s průměrem 22 cm. Školní mapy Přehledná mapa Československé republiky. Zpracovali ji Jaromír Janka a Karel Kuchař. Měřítko mapy je 1:1 500 000. Byla vydána v Lounech v nakladatelství Edv. Fastra pravděpodobně v letech 1935–1938. Byla schválena jako školní mapa výnosem minist. školství a nár. osvěty ze dne 14. května 1935 č. 38601/35-II. Obsahovala také vedlejší mapky Doprava 1:5 000 000 a Národnost 1:5 000 000.
Časopis Širým světem Zeměpisný časopis Širým světem (podtitul Zeměpisný měsíčník), byl nejdůležitějším redakčním a spoluautorským dílem Stanislava Nikolaua. Vydávala ho Česká grafická unie.Tiskárna a nakladatelství Česká grafická unie vznikla roku 1899 sloučením Ottovy a Vilímkovy tiskárny a reprodukčního ústavu Vilímova. Od roku 1949 vydavatelství Naše vojsko a tiskárna n. p. Polygrafia.
Časopis Širým světem vycházel nepřetržitě dvacet let (1924–1944). V letech 1924–1938 vycházel 10× ročně, v období 1939–1944 se frekvence jeho vydávání zdvojnásobila (20× ročně) a časopis nesl podtitul Zeměpisný čtrnáctideník.Databáze NK ČR, Název: Širým světem Zahrnoval rozmanité příspěvky, od aktuálních informací o jednotlivých zemích, přes informace o exotické floře a fauně, až po dobrodružné povídky a příběhy. Články byly bohatě ilustrovány fotografiemi, kresbami a mapami a jejich výběr přiměřeně reagoval na současnou politickou situaci v jednotlivých zemích.
Výtvarnou kvalitu významně ovlivnila dlouhodobá spolupráce s malířem Zdeňkem Burianem. Od roku 1924 doprovázel povídky svými kvaši a perokresbami; od třetího ročníku se objevují i barevné reprodukce olejomaleb geografického cyklu Země a lidé. Celkem bylo v jedenadvaceti ročnících reprodukováno přibližně 560 ilustrací. Dalších přibližně 270 Burianových ilustrací ilustrovalo 25 knižních titulů České grafické unie, kterou Nikolau redigoval.Aleš Durčák: Burian Zdeněk (životopis)
Činnost v listu Národní politika Národní politika byl deník blízký politické straně Československá národní demokracie, i když jí nebyl řízen.Československá národní demokracie byla prvorepubliková politická strana. Ve 30. letech patřila ke kritikům politiky Hradu, byla antikomunistická a částečně fašizující. Vymezovala se nacionálně, bojovala proti narůstajícímu vlivu Němců. V roce 1934 se sloučila do strany Národní sjednocení. Některé zdroje uvádějí, že Stanislav Nikolau byl poslancem za tuto stranu. Nepodařilo se však dohledat jeho jméno na serverech, které seznamy poslanců uvádějí.
Stanislav Nikolau byl redaktorem Národní politiky a psal do ní pravidelně v letech 1920 až 1940; příspěvky podepisoval vlastním jménem. Během dvaceti let vytvořil Stanislav Nikolau několik set novinářských příspěvků, především úvodníků na prvních stranách listu. Zastával v nich názory antisovětské, vlastenecké a antigermánské; věnuje se i otázkám národohospodářským, politickým, školským a jiným. Jeho antisemitismus se v tisku projevuje spíš okrajově, na intenzitě nabývá v období Druhé republiky. Silnou stránkou Nikolauových příspěvků do tisku byly geografické komentáře aktuální zahraniční politické situace. Obdiv nebo sympatie k německému nacismu se u Stanislava Nikolaua neprojevovaly.
Rozmanitost a vývoj příspěvků Stanislava Nikolaua do Národní politiky ilustrují příklady úvodníků z titulních stránek:
Období 1920–1937 1920 – Principiálně odmítá zastánce diktatury proletariátuNárodní politika, 26. 9. 1920, s. 1, Proti každé reakci 1922 – Ve fejetonu Svět se zplošťuje popisuje proces, který je dnes nazýván globalizaceNárodní politika, 29. 1. 1922, s, 1, Svět se zplošťuje 1925 – Popisuje politicko-vojenskou situaci v MarokuNárodní politika, 7. 5. 1925, s. 1, Staré nebezpečí 1927 – Antisovětský článek k 10. výročí sovětské revoluce (o sporech mezi stalinisty a trockisty)Národní politika, 7. 10. 1927, s. 1, Po deseti letech 1928 – Článek o problémech sovětského hospodářství, zejména zemědělstvíNárodní politika, 5. 6. 1928, s. 1, Sny a skutečnost 1928 – O nesprávnosti hospodářského uzavírání státu a o potřebě snižování vysokých celNárodní politika, 11. 8. 1928, s. 1, Nevábný výhled 1929 – Komentuje vojenskou diktaturu ve Španělsku, naznačuje možné oživení socialistických a komunistických aktivitNárodní politika, 6. 2. 1929, s. 1, Španělská povstání 1930 – Proti dovozu amerických a německých filmůNárodní politika, 5. 3. 1930, s. 1, Braňme se včas! 1931 – Proti volnému výběru předmětů ve školáchNárodní politika, 4. 3. 1931, s.1, O volbě předmětů na škole 1932 – Proti užívání germanismů (a sovětských rusismů) v češtiněNárodní politika, 7. 12. 1932, s.1, Otročit duchem a slovem! 1933 – O slovanské vzájemnosti na příkladu Všeslovanského svazu medikůNárodní politika, 27. 9. 1933, s.1, Praktická vzájemnost slovanská 1934 – Podpora motorizace armády, budoucí vojenský konflikt možný, potřeba být připravenNárodní politika, 11. 4. 1934, s. 1, Na podporu automobilismu 1935 – Vysvětluje geograficky tažení Itálie do HabešeNárodní politika 6. 10. 1935, s. 1, Těžká cesta do Habeše 1936 – O vyzbrojování Hitlerova Německa a varování před nejednotným postupem proti NěmeckuNárodní politika, 3. 7. 1936, s. 1, Činy, nikoliv zaklínání, že chceme mír 1937 – O válce v MandžuskuNárodní politika, 26. 10. 1937, s. 1, Japonské plány a nabídky
Období do 30. září 1938 (do Mnichovské dohody) 26. 3. 1938 – Vyzývá ke zbrojení a spolupráci s ostatními demokratickými státy proti nebezpečí německé či sovětské diktaturyNárodní politika, 23. 6. 1938, s. 1, Nebezpečí pacifismu 30. 3. 1938 – Předvídá expanzní zájem hitlerovského Německa o Rumunsko a Jugoslávii (z důvodu zajištění válečných surovin).Národní politika, 30. 3. 1938, s. 4, Vojsko a suroviny * 5. 7. 1938 – Úvodník při příležitosti červencových svátků je formulován proti německé rozpínavosti v pohraničních oblastech ČSRNárodní politika 5. 7. 1938, s. 1, Dny posily a výstrahy
Období 30. září 1938 do 15. března 1939 (vznik Protektorátu) Příspěvky Stanislava Nikolaua z titulní stránky Národní politiky mizí. Objevují se jeho nejvýraznější antisemitské články uvnitř listu: 20. 11. 1938 – V článku Židovská otázka dosud nejsilněji vystupuje proti Židům. Hovoří o nutnosti arizace českých podniků, kritizuje přijímání židovských uprchlíků.Národní politika, 20. 11. 1938, s. 2, Židovská otázka 1. 3. 1939 – Vystupuje proti přijímání židovských uprchlíků z NěmeckaNárodní politika, 1. 3. 1939, s. 1, Problém židovské emigrace
Období po 15. březnu 1939 Ještě je otištěno několik geograficko-politických příspěvků nebo vzpomínkové texty Stanislava Nikolaua uvnitř listu.