Jens Gerhard Lehmann (*10. listopadu 1969 v Essenu) je bývalý německý fotbalový brankář a reprezentant. Mimo Německo působil na klubové úrovni v Itálii a Anglii. V prosinci 1997 se stal v dresu FC Schalke 04 prvním brankářem v historii německé Bundesligy, kterému se podařilo vstřelit gól ze hry (bylo to proti Borusii Dortmund, kdy v závěru zápasu vyrovnal po rohovém kopu hlavou na konečných 2:2).Brankár Augsburgu dal gól v nadstavenom čase, zariadil remízu, SME.sk, cit. 22. 2. 2015 Tomáš Petr: Když brankář nejen chytá, ale i střílí , Eurosport, Profutbal.sk, cit. 21. 2. 2015 V německé Bundeslize vstřelil celkem 2 góly.

Klubová kariéra Jeho kariéra začala v roce 1989 v týmu Schalke 04, jehož barvy hájil téměř deset let. Jeho začátky byly plné úskalí. Největší krizi zažil v roce 1993 v zápase proti Bayeru Leverkusen, kdy byl hanebně o poločase vystřídán po svých třech hrubkách, po kterých padly góly. Proto raději tehdy opustil stadion dřív než zápas skončil a místo klubovým autobusem se dopravil domů sám vlakem. Postupem času se však stal silným brankářem vyhlášeným pro svou nezlomnou povahu.

Hrdinou se stal v roce 1997, kdy ve finále Poháru UEFA zvládl penaltový rozstřel proti Interu Milán a zneškodnil pokus Ivána Zamorana. Díky tomu jeho tým vyhrál.Inter – Schalke: odveta finále, UEFA.com, cit. 1. 4. 2015

Ze Schalke odešel v roce 1998 do AC Milán, ale nehrál dobře a nastoupil jen v pěti zápasech. Proto se rozhodl raději vrátit do Německa, kde začal nastupovat za Borussii Dortmund s níž vyhrál Bundesligu v sezóně 2001/2002.

K Arsenalu Londýn se Lehmann připojil 25. června 2003. V jeho první sezóně odchytal za Arsenal všechny zápasy a dopomohl mu tak k vítězství v Premier League bez jediné prohry. Často se mluví o jeho temperamentu a nepřiměřených gestech, kterými reaguje na spoluhráče, aniž by jeho tým byl podroben tlaku utkání. Nejvíce se diskutovalo o jeho nesmyslném vyloučení v zápase proti Tottenhamu Hotspur nebo jeho čím dál častějších minelách a agresivních projevech. To mimo jiné způsobilo, že už nebyl tak jasnou jedničkou v polovině sezóny 2004/2005 a o místo musel bojovat se Španělem Manuelem Almuniou, který si začal budovat post jedničky Arsenalu. Nicméně Almunia začal dělat spoustu chyb a tak mu „dovolil“ získat post jedničky zpět.

V další sezóně, ačkoli Arsenal znovu nedosáhl na titul, se mohl pyšnit svou spolehlivostí a stal se tak jedním z nejlepších brankářů působících v Anglii. Ironicky byly jeho úspěchy v této sezóně uťaty až v nejdůležitějším zápase, a to v zápase o titul Ligy mistrů, kde obdržel červenou kartu za zákrok mimo pokutové území.

V roce 2008 odešel do německého klubu VfB Stuttgart, ve kterém působil až do léta 2010, kdy oznámil konec své bohaté kariéry.

Avšak již v březnu 2011 se vrátil k fotbalu, podepsal totiž krátkodobý kontrakt s Arsenalem, který měl nedostatek gólmanů, během jedné chvíle se mu totiž zranili hned 3 brankáři.

Reprezentační kariéra Svůj debut v A-mužstvu Německa zaznamenal 18. 2. 1998 v přátelském zápase v Maskatu proti reprezentaci Ománu (výhra 2:0). Celkem odehrál v letech 1998–2008 v německém národním týmu 61 zápasů.Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info

Největší pozornosti v reprezentaci se těšil hlavně díky souboji o místo brankářské jedničky s hráčem Bayernu Mnichov Oliverem Kahnem. Ačkoli byl Kahn mnohem zkušenější v reprezentačních zápasech, už v dubnu 2006 někdejší trenér německé reprezentace prohlásil Lehmanna jasnou jedničkou pro světový šampionát odehrávající se v Německu. Rivalita mezi ním a Kahnem byla obrovská. Úspěšnější z dvojice Kahn dával během šampionátu jasně a hlasitě najevo, že se mu pozice brankářské dvojky vůbec nelíbí. Přesto ve čtvrtfinále, které Německo sehrálo proti Anglii, zašel za ním a před penaltovým rozstřelem mu popřál mnoho štěstí. Toto gesto napomohlo Lehmannovi, aby přátelsky nabídl Kahnovi místo v základní sestavě v zápase o 3. místo, ve kterém Německo zvítězilo.

Přestupy z FC Schalke 04 do AC Milan za 4 300 000 eur z AC Milan do Borussia Dortmund za 4 000 000 eur z Borussia Dortmund do FC Arsenal za 3 500 000 eur z FC Arsenal do VfB Stuttgart zadarmo

Úspěchy

Klubové 1× vítěz italské ligy (1998/99) 1× vítěz německé ligy (2001/02) 1× vítěz anglické ligy (2003/04) 1× vítěz anglického poháru (2004/05) 1× vítěz anglického superpoháru (2004) 1× vítěz Poháru UEFA (1996/97)

Reprezentační 3× na MS (1998, 2002 – stříbro, 2006 – bronz) 3× na ME (2000, 2004, 2008 – stříbro) 2× na Konfederačním poháru (1999, 2005 – bronz)

Individuální 2× nejlepší brankář UEFA (1997, 2006) All Stars Team MS (2006)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Profil hráče na National Football Teams.com Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info Profil hráče na Arsenal.com

Kategorie:Němečtí fotbalisté Kategorie:Fotbaloví brankáři Kategorie:Fotbalisté Schalke 04 Kategorie:Fotbalisté AC Milán Kategorie:Fotbalisté Borussie Dortmund Kategorie:Fotbalisté Arsenal FC Kategorie:Fotbalisté VfB Stuttgart Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození v roce 1969 Kategorie:Muži Kategorie:Vítězové Poháru UEFA Kategorie:Fotbaloví brankáři, kteří vstřelili gól Kategorie:Narození 10. listopadu Kategorie:Narození v Essenu Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2006 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2002 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2000 Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1998