Coburg, česky též Koburk, je městský okres v bavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg. Město je administrativně členěno do dvanácti městských částí.
Dějiny Sídlo je poprvé písemně zmíněno jako Coburg roku 1056, kdy je ovdovělá polská královna v exilu Richenza Lotrinská darovala kolínskému arcibiskupovi Annonovi II. Tehdy a ještě po následující století se však tímto názvem označoval pouze nový zeměpanský hrad na vrchu nad starší osadou, jež byla nazývána Trufalistat; teprve postupem doby přešlo jméno hradu i na osídlení v podhradí (budoucí město).
Císař Ludvík Bavor roku 1331 udělil dosavadní tržní vsi městské a soudní právo. Roku 1430 se ve znaku města objevila hlava Maura, symbolizující patrona hlavního městského chrámu i města sv. Mořice (Mauritia).
Roku 1532 tu začaly čarodějnické procesy.
Od přelomu 16. a 17. století do roku 1918 bylo město rezidencí vévodů sasko-kobursko-gothajských; první kníže Jan Kazimír Sasko-Koburský (1564–1633) se zasloužil o renesanční výstavbu města, stavbu prvního gymnasia, razil vlastní mince, ale proslul také neblaze zintenzivněním procesů s čarodějnicemi, kterých se uskutečnilo nejméně 228.MELVILLE Gert (ed.): Herzog Johann Casimir von Sachsen-Coburg (1564-1633): Einblicke in eine Epoche des Wandels. Edice Schriftenreihe der Historischen Gesellschaft Coburg, svazek 27, Coburg 2016
náhled|vlevo|Svobodný stát Coburg (1918–1920) Od poloviny 19. do konce 20. století zde sídlila vojenská posádka.
Ve zmatečné době po zhroucení monarchie v Německu v listopadu 1918 se jižní část Sasko-kobursko-gothajského vévodství stala Svobodným státem Coburg (Freistaat Coburg), vklíněným mezi Bavorsko a Durynsko. Bylo jen otázkou času, ke kterému ze sousedů se malé území připojí. V referendu, konaném roku 1919, nakonec více než 85 % obyvatel Koburku hlasovalo pro připojení k Bavorsku, což se 1. července 1920 také stalo.
náhled|vlevo|150px|Městský znak v letech 1934–45 Už od počátku 20. let získávali ve městě a okolí velmi silné pozice národní socialisté (nacisté) a Koburk se postupně stal baštou tohoto hnutí. V červnu 1929 pak nacisté získali ve volbách absolutní většinu v městské radě, což zůstalo až do konce druhé světové války. Jako výraz oddanosti nacistickým ideálům byl mj. i změněn mestský znak. Ze spojeneckého kobercového bombardování v závěrečné etapě války vyšlo město poškozeno jen málo: zničena či pobořena byla jen 4 % městské zástavby.
Při poválečném rozdělení Německa zůstalo město součástí Bavorska a tudíž i Německé spolkové republiky, nicméně, leželo jen několik kilometrů od Železné opony, která město obtáčela ze tří stran a izolovala jej od jeho historicky a hospodářsky přirozeného zázemí na severu, v Durynsku (součásti Německé demokratické republiky). Nevýhodná hraniční poloha města mezi Západem a Východem byla překonána až znovusjednocením Německa (1990).
Od roku 1971 je Coburg sídlem vysoké školy technické. Při slučování obcí v roce 1934 a poté v letech 1972 až 1977 se území města rozšířilo na čtyřnásobek původní rozlohy.
Od roku 2005 je Koburk nositelem titulu Evropské město.
Památky
Koburská pevnost (Veste Coburg) nad městem, jeden z největších hradních komplexů Německa; založen roku 1225 jako strážní hrad na hranicích mezi Horními Frankami a Durynskem; za Třicetileté války roku 1635 byl obehnán trojí hradbou s kasematami a proměněn v pevnost. V současnosti je sídlem uměleckých sbírek (Kunstsammlungen). Zámek Ehrenburg (Schloss Ehrenburg) – novogoticko-empírová stavba v centru města, druhá rezidence vévodů koburských; přebudoval ji v letech 1810–40 vévoda Arnošt I. (1826–44), projektoval architekt Karl Fridrich Schinkel. V průběhu 19. století místo častých návštěv a pobytů členů různých evropských panovnických dvorů, nyní tu sídlí Zemská knihovna a Zemské muzeum. Kostel sv. Mořice – goticko-renesanční bazilika, založená roku 1320 a přestavěná do roku 1586; hlavní městský chrám Kostelík sv. Mikuláše (St.-Nikolaus-Kapelle) – gotická stavba, přestavěná ze židovské synagogy Kostel sv. Kříže (Heiligenkreuzkirche) – pozdně gotická halová stavba Radnice – renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945 Městský dům – renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945 Pomník prince Alberta – manžela britské královny Viktorie Dům mincmistra – hrázděná renesanční stavba Gymnasium Casimirianum – renesanční stavba z roku 1605, se sochou zakladatele vévody Jana Kazimíra ve výklenku nároží Zemské divadlo – klasicistní budova založená roku 1840 Palais Edinburg Lichtensteinská věž – novogotický zámeček s věží Židovský most (Judenbrücke) – kamenný most z roku 1783, jeden z 22 mostů přes řeku Itz
Politika náhled|Městské obvody Již roku 1929 zde volby vyhráli národní socialisté, město se pak honosilo titulem „První německé město NSDAP“ a roku 1932 jmenovalo Adolfa Hitlera svým čestným občanem.
Starostové a vrchní starostové 1846–1865: Leopold Oberländer 1865–1896: Rudolf Muther 1897–1924: Gustav Hirschfeld 1924–1931: Erich Unverfähr, bezpartijní 1931–1934: Franz Schwede, NSDAP 1934–1937: Otto Schmidt, NSDAP 1937–1938: Wilhelm Rehlein, NSDAP 1938–1945: August Greim, NSDAP 1945, komisařsky: Alfred Sauerteig 1945, komisařsky: Eugen Bornhauser 1945–1948: Ludwig Meyer, SPD 1948–1970: Walter Langer, FDP 1970–1978: Wolfgang Stammberger, SPD 1978–1990: Karl-Heinz Höhn, bezpartijní (podporován CSU) 1990–2014: Norbert Kastner, SPD od 1. května 2014: Norbert Tessmer, SPD
Slavní rodáci Cornelius Pleier (* 1595 Coburg, † 1646/49 Praha), lékař a učenec bojující proti čarodějnickým procesům, profesor medicíny na univerzitě v Praze Arnošt Popp (1819–1883) – sochař, naturalizovaný v Praze Wilhelm Popp (1828–1903) – flétnista a hudební skladatel, autor asi 600 skladeb Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871) – rakouský politik Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (1819–1861) – britský princ a manžel královny Viktorie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
https://www.coburg.de/startseite/950Jahre/Spaziergang-durch-Coburg/Coburg-und-seine-Denkmaeler.aspx https://www.schloesser.bayern.de/deutsch/schloss/objekte/co_veste.htm
Kategorie:Města v Bavorsku Kategorie:Zaniklé státy Německa