Bohnický ústavní hřbitov, někdy označovaný jako „hřbitov bláznů“, je bývalý hřbitov nacházející se v severní části Prahy, přibližně 700 metrů západně od Psychiatrické nemocnice Bohnice. Rozkládá se na ploše zhruba 2,5 ha a má dvě brány – hlavní, situovanou na východní straně, a vedlejší, která je trvale uzavřená, na západě. Hřbitov má přibližně 4200 hrobů.

Hřbitov je veřejnosti nepřístupný a velmi zchátralý. Většina bývalých hrobů je obrostlá břečťanem a zbylo zde jen malé množství náhrobků. Bývalá kaple spolu s márnicí je v dezolátním stavu. Vzhledem k atmosféře místa a jeho pohnuté historii se zde občas konají noční komentované prohlídky pro zájemce.

Historie Hřbitov byl dokončen a vysvěcen 12. září 1909 jako součást Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Prvním pohřbeným zde byl 24. září 1909 jedenáctiletý pacient František Jankovský, který trpěl hydrocefalem (vodnatelností mozku). Ročně zde bylo pohřbeno přibližně 80 pacientů zemřelých v léčebně. Vedle pacientů zde byli pohřbíváni také ošetřovatelé, řádové sestry, místní dělníci a úředníci. V roce 1916 zde našli místo posledního odpočinku i italští vojáci z nedalekého zajateckého tábora, kteří podlehli epidemii tyfu. Za první světové války byli do léčebny přesunuti pacienti psychiatrické léčebny z Tridentu. Bohnický hřbitov se stal místem posledního odpočinku i pro ty, kteří zde zemřeli. V roce 1951 bylo pohřbívání ukončeno, zároveň byl zrušen kostel a ústavní duchovní správa. Hřbitov byl 1. ledna 1963 předán Pohřební službě hl. m. Prahy, která jej nevyužívala a nechala zpustnout. Během oficiálního provozu hřbitova zde bylo na ploše 2,5 hektaru pohřbeno přibližně 4300 osob. Dominantou hřbitova je kaple s márnicí a mohyla postavená na památku vojákům a obětem první světové války, kteří zemřeli během hospitalizace v ústavu.

V roce 1984 byly ponuré kulisy bohnického hřbitova využity při natáčení scény z filmu Amadeus režiséra Miloše Formana, zachycující ukládání W. A. Mozarta do hromadného hrobu. V roce 1989 kapličku vypálili vandalové, po čemž z ní zůstalo pouze torzo.

Existuje domněnka, že bohnický hřbitov je místem posledního spočinutí mladé prostitutky Otýlie Vranské nebo vraha Gavrila Principa. Podle gestapa, které v roce 1942 rozbilo ilegální odbojovou skupinu působící v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, byl Gavrielo Princip pohřben na „hřbitově bláznů“ 1. května 1918 do neoznačeného hrobu. Hrobník Slavata tehdy vypověděl, že Princip byl v záznamech uveden jako demobilizovaný kaprál Karel Chotěšovský od 28. pěšího pluku, který zemřel v bohnické léčebně na „úbytek mozku“.

Dne 16. října 1932 posvětil pražský arcibiskup, kardinál Karel Kašpar, za přítomnosti italského velvyslance posvěcen druhý památník Italům, kteří byli v roce 1916 evakuováni do Bohnic z ústavu pro choromyslné na Tridentském území. Památník tvořily dvě desky z kararského mramoru zasazené do zdi u vchodu do hřbitovní kaple. Na deskách byly nápisy v italštině a češtině:

Pod deskami byly umístěny měděné skříňky s prstí z Tridentského hřbitova.Psychiatrická nemocnice Bohnice: Historický hřbitov. Jaromír Odrobiňák, 2015. Dostupné z WWW .

V roce 1996 nechala Margaret Thatcherová z tohoto hřbitova exhumovat ostatky, které údajně patřily jednomu z předků jejího manžela Denise Thatchera (1915–2003).

1. listopadu 2014 sloužil P. Jan Kofroň slavnostní requiem za oběti první světové války u příležitosti stého výročí jejího vypuknutí.

Po jednáních zahájených v březnu 2015 schválila rada hlavního města Prahy 8. srpna 2018 bezúplatný převod hřbitova z vlastnictví České republiky na hlavní město Prahu, pod správu městské části Praha 8, na návrh místostarosty Jiřího Vítka. V rámci obnovy mají být stabilizovány obvodové zdi a kaple, přičemž náletové dřeviny budou zredukovány, ale popínavý břečťan bude ponechán kvůli zachování atmosféry. Hřbitov má zůstat uzavřený, městská část však plánuje pořádat komentované prohlídky.Hřbitov bláznů přechází pod správu Prahy 8, bude v něm pořádat prohlídky, idnes.cz, 9. 8. 2018

9. prosince 2025 začala rekonstrukce kaple, která je první etapou plánované revitalizace celého areálu. V kapli vznikne expozice o historii hřbitova a zároveň místo pro pietní a vzdělávací akce.

Místa v okolí V bezprostřední blízkosti hlavní brány se nachází zahrádkářská osada a zvířecí hřbitov (nyní pietní park), směrem dál na východ pak samotný areál nemocnice a Staré Bohnice.

Galerie

Reference

Literatura KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. . S. 291–292. HRUŠKA, Otakar: Pamětní kniha duchovní správy Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích (archív PNB). TICHÝ, Josef: Historie Bohnické psychiatrie. Galén, 2006.

Externí odkazy

Orientační plán Prahy a obcí sousedních: mapový list č. 1. Vydáno v lednu 1912. Měřítko 1 : 5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Článek v měsíčníku Osmička o hřbitově (str. 34) Článek v měsíčníku Osmička o prohlídkách (str. 40) Hřbitov chovanců Ústavu pro choromyslné (článek na webu „Praha neznámá“ ze dne 24. dubna 2014) Tajemství bohnického hřbitova (článek na novinkách.cz ze dne 26. prosince 2019) Hřbitov bláznů přechází pod správu Prahy 8, bude v něm pořádat prohlídky (článek na idnes.cz ze dne 9. srpna 2018) Hřbitov bláznů, Česká televize, Z metropole, ČT1, 6. dubna 2024, iVysílání

Kategorie:Zaniklé hřbitovy v Praze Kategorie:Hřbitovy v Bohnicích Kategorie:Psychiatrická nemocnice Bohnice