náhled|Erb na rodném domě v Kutné Hoře náhled|Mikuláš Dačický z Heslova na české poštovní známce Mikuláš Dačický z Heslova, v dobovém českém pravopisu Daczický z Heslowa (23. prosince 1555 Kutná Hora – 25. září 1626 Kutná Hora) byl český spisovatel a měšťan.

Život vlevo|náhled|Dačického dům v Kutné Hoře Pocházel z rodu erbovních měšťanů Dačických z Heslova. Jeho otcem byl podnikatel a kutnohorský rychtář Ondřej Dačický, někdy zvaný Ondřej Křivoláček podle své první manželky, vdovy A. Křivoláčkové. Mikuláš se narodil ze druhého sňatku s Dorotou z Práchňan. Z 15 dětí přežili jen tři bratři a dvě sestry. Bratr Václav Dačický z Heslova († 1575) založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar.

Ačkoliv pocházel z luteránského prostředí, byl v dětství poslán na výchovu a vzdělání do Kladrubského kláštera k opatu Josefu Wronovi z Dorndorfu, kde se vzdělával např. v latině. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, žil z velkého dědictví Křivoláčků (podílu ze stříbrného dolu po otci). Vedl bouřlivý život, strávil většinu času v krčmách u vína. Kutnohorští měšťané nešetřili stížnostmi na něj. Mikuláš Dačický byl několikrát trestán vězením. I v šatlavě s přáteli hodoval, pil a rušil noční klid. V roce 1582 se v krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat, kterého zabil a následující léta strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů českých.DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš, JANÁČEK, Josef a MIKULEC, Jiří. Paměti. V této edici 1. vyd. Praha: Akropolis, 1996, s. 55. . Dostupné online V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou, dcerou Jiřího Mládka. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života Daczickému docházely peníze, jednak vinou dlouhotrvajícího soudu, a dále i úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře.

Literární dílo Ani při bouřlivém společenském životě nepřestal být vnímavým renesančním humanistou. Příležitostně veršoval a především systematicky navázal na rodovou měšťanskou kroniku, kterou začal sepisovat jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími pokračovateli kroniky byli dědeček Mikuláš z Práchňan a otec Ondřej Daczický. Mikuláš kroniku rozvinul s pozoruhodnou vážností, filozofickým a historickým nadhledem a faktografickou přesností. Zápisy svých předků zredigoval, upravil a vtiskl celé kronice svůj osobitý vypravěčský styl.

Jako spisovatel zaznamenal mj. informace o mysliveckých poměrech ve své době.

Postava Mikuláše Dačického se jeví dodnes značně rozporuplná. Současníci v něm viděli převážně opilce a rváče, historikové a literární vědci jej oceňují jako znamenitého kronikáře, historiografa, básníka, kritika zlořádů, špatností, českého vlastence a patriota.

Vydané tituly Prostopravda – sbírka pořekadel a básní, většinou satirických, nezřídka přisprostlých. Tragédie Masopusta – báseň ve formě dialogu určená k masopustním hrám Paměti, též Paměti Mikuláše Dačického z Heslova je kronika rodu Dačických a města Kutné Hory let 1297–1571. Obsah tištěné verze: I. Nejstarší paměti z let 1297–1516 II. Starší paměti a paměti Mikuláše z Práchňan z let 1516–1517 III. Paměti Bartoše z Práchňan z let 1454–1483 IV. Paměti kutnohorské Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508 V. Paměti Mikuláše z Práchňan o kutnohorských mincmistrech z let 1462–1542 VI. Paměti Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508 VII. Paměti Mikuláše a Jana z Práchňan a Ondřeje Dačického z Heslova z let 1533–1572 VIII. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1482–1549 IX. Paměti Mikuláše z Práchňan z let 1509–1530 X. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1510–1528 XI. Paměti Ondřeje Daczického z Heslowa z let 1527–1546 XII. Paměti kutnohorské Ondřeje Daczického z Heslowa z let 1534–1571 XIII. Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa z let 1575–1626 XIV. Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa z let 1577–1626 Dodatky z rukopisu jindřichohradeckého z let 1309–1619 Příloha: Podíl mezi syny Bartošovými o statek

První kapitola až do doby jagellonské má nižší výpovědní hodnotu. Ostatní části kroniky jsou velmi přesným a cenným historickým pramenem k dějinám Kutné Hory i k celé české historii období reformace.

Dačický v umění Jeho život inspiroval literární, hudební a filmová díla: Divadelní hra Zvíkovský rarášek, Ladislav Stroupežnický Zvíkovský rarášek (opera), Vítězslav Novák Divadelní hra Paní mincmistrová, Ladislava Stroupežnického Žena nejsou housle, abys pohrál na stěnu je zavěsil od Ladislava Kadlece Film Cech panen kutnohorských, režiséra Otakara Vávry podle výše citovaných her Ladislava Stroupežnického Román Mikuláš Dačický z Heslova, Jaroslava Humbergra (Praha, Melantrich, 1934) Opera Freje pána z Heslova, Osvalda Chlubny (libreto Ladislav Stroupežnický), 1940

Připomínky Mikuláše Dačického z Heslova náhled|Busta Mikuláše Dačického umístěná v Dačického domě v Kutné Hoře - autor: Jakub Ďoubal, 2016 - objednatel: Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova Odkaz Mikuláše Dačického z Heslova připomíná Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova, založeno 2010 rodinou Daczických Dačického dům, Kutná Hora, Komenského náměstí; pozdně gotická kamenná stavba rodiny Daczických, zrekonstruována pro expozici památek UNESCO a dne 29. 2. 2016 zpřístupněna veřejnosti. Busta Mikuláše Dačického vytvořená sochařem a restaurátorem Jakubem Ďoubalem na základě objednávky Nadačního fondu Mikuláše Dačického z Heslova. Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova tuto bustu následně daroval, na základě darovací smlouvy, městu Kutná Hora. Busta je osazená ve vestibulu Dačického domu. Skupina historického šermu, nesoucí název Přátelé pana Mikuláše Dačického z Heslova, ve svých vystoupeních oživuje některé autorovy příběhy. Pivo s obchodní značkou Dačický se v Kutné Hoře vyrábělo do roku 2009. Roku 2000 si nechala společnost Heineken zapsat slovní ochrannou známku DAČICKÝ pro piva všeho druhu. Stolní víno Dačického pohár Restaurace v Kutné Hoře Restaurace v Praze na Smíchově, U Mikuláše Dačického (Victora Huga 14/2). Od roku 2022 zrušena, nahrazena prodejnou pochutin a specialit Candy Store.

V kultuře V roce 1938 byl hlavní postavou v české historické filmové komedii režiséra Otakara Vávry Cech panen kutnohorských, kde ho ztvárnil Zdeněk Štepánek.

Odkazy

Reference

Literatura

DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš, PETRŮ, Eduard, ed. a PRAŽÁK, Emil, ed. Prostopravda; Paměti. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. 804 s., s. obr. příl. Živá díla minulosti; sv. 9.

DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš a REZEK, Antonín, ed. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. V Praze: Nákladem Matice české, 1878–1880. 2 sv. (lxxi, 367; vi, 354 s.). Památky staré literatury české; č. 5, řada 3.

Související články Humanismus a renesance v české literatuře

Externí odkazy

Česká čítanka – Mikuláš Dačický z Heslova – volně dostupné texty: Paměti, Prostopravda

Mikuláš Dačický z Heslova Kategorie:Erbovní měšťané Kategorie:Čeští spisovatelé 16. století Kategorie:Čeští spisovatelé 17. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Renesanční spisovatelé Kategorie:Česká humanistická historiografie Kategorie:Spisovatelé z Kutné Hory Kategorie:Narození v roce 1555 Kategorie:Narození 23. prosince Kategorie:Narození v Kutné Hoře Kategorie:Úmrtí v roce 1626 Kategorie:Úmrtí 25. září Kategorie:Úmrtí v Kutné Hoře Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách