Josef Hais Týnecký (2. března 1885 Klatovy – 24. dubna 1964 Praha) byl český spisovatel a novinář.

Život Josef Hais byl syn řezníka v Klatovech Jaroslava Haise a Gabriely, rozené Tiché. Matka pocházela z Týnce. U babičky v Týnci také od roku 1888, po rozchodu rodičů, vyrůstal (odtud jeho přijaté druhé příjmení Týnecký).

Studium na reálném gymnáziu v Plzni nedokončil; od roku pracoval v knihkupectví a v roce 1905 se přestěhoval do Prahy. V Praze se živil jako novinář, v letech 1924–1945 byl redaktorem Národní politiky. V roce 1919 vystoupil z církve; některá jeho díla bývala označována jako protikatolická.Štít, 20. 3. 1930, s. 4 nebo 1. 12. 1932, s. 3 (dostupné online v NK ČR) V roce 1919 se též oženil (civilní sňatek).Katolický Štít z 24. 7. 1919 ironicky dodal: "Redaktor Lidového deníku Josef Hajs Týnecký uzevřel se slečnou Pomovou civilní sňatek na hejtmanství vinohradském. To proto, že je také dobrý katolík. Agrární listy moudře o tom mlčí." V letech 1920–1927 se angažoval ve Spolku českých spisovatelů belletristů Máj, kde byl členem výboru.

V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty.Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8. 12. 1934, s. 3

Po 2. světové válce se již jeho příspěvky do denního tisku neobjevují, vycházejí však stále jeho knihy, ať už nové nebo reedice.

Zemřel v Praze, je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově.

Posmrtné uznání Rodné Klatovy pojmenovaly po Josefu Haisovi Týneckém ulici Ulice Haise Týneckého je též v obci Mlázovice u JičínaJosef Hais Týnecký trávil v Mlázovicích dovolenou a místní ochotníci sehráli premiéry některých jeho her. Viz Národní politika 24. 8. 1940, s. 6 náhled|Pamětní deska v TýnciJosef Hais Týnecký je čestným občanem obce Týnec; na domku, kde vyrůstal, je jeho pamětní deska. náhled|Týnec – dům, kde vyrůstal Josef Hais Týnecký

Literární dílo Josef Hais Týnecký byl neobyčejně plodný prozaik. Databáze Národní knihovny ČR uvádí 179 jeho děl vydaných tiskem (včetně reedic a divadelních her). K tomu je třeba připočíst stovky drobných příspěvků do denního tisku. Jeho básně z mládí jsou okrajové. Níže jsou uvedeny důležitější příklady jeho prozaické činnosti.

Novinářská činnost Již při pobytu v Plzni přispíval regionálního tisku – do Plzeňských listůPlzeňské listy, 20. 8. 1904, s. 9 (dostupné online v NK ČR) a Našich snah. V Praze, před dlouhodobým zaměstnáním v Národní politice, byl redaktorem např. Hlasu národa (1917). Do časopisů přispíval svými povídkami.Např. Zlatá Praha 27. 7. 1922: Zločin nebo Malý čtenář 1931–1932, Dobrodružství malé vydry Pravidelně uveřejňoval sloupky na nejrůznější témata v Národní politice. Zde také řídil beletristickou část nedělní přílohy.

Za druhé světové války používal pseudonym Tomáš Tichý (dle rodného jména matky)Národní politika 1942–1945, dostupné online v NK ČR a zkratku TT.

Divadelní hry Hry Josefa Haise Týneckého (nejčastěji uváděny jako "hry se zpěvy") měly v repertoáru především soubory ochotnické, ale i profesionální (Akropolis, Tylovo v Nuslích).Národní politika, 26. 10. 1929, s. 7 a 19. 5. 1927, s. 9

Příklady: Vězeň na Křivoklátě (historická hra se zpěvy, 1908) Zlatá studně (opereta na hudbu Rudolfa Vašaty, 1913) Na horské faře (1926) Batalion (1930)

Knižní tvorba (příklady) Témata knih Josefa Haise Týneckého byla rozmanitá, historické romány, sociální, kroniky z Pošumaví či tvorba pro děti.

Raná tvorba Karlovské povídky (1913, vydal Jan Kotík, Praha) Batalion: třetí kniha Karlovských povídek (1922, Československé podniky tiskařské a vydavatelské (ČPTV), Praha)

Historické venkovské kroniky Jedná se o volný cyklus, popisující rodné Klatovsko v 19. století. Romány jsou po stránce formy inspirovány Jiráskovým U nás, s akcenty patriotickými a antiklerikálními: Zvony I. a II. (il. František Vrobel, vydala Česká grafická unie 1940 a 1942; druhý díl se věnuje studiím Jaroslava Vrchlického v Klatovech) Osení I. a II. (il. František Vrobel, vydala Česká grafická unie 1941 a 1942; inspirováno příběhy vlastních předků) Manželé Lukovi (Román, vydáno jako Románová příloha "Národní Politiky" 1926, 664 str.)

Tvorba pro děti

Série knih z různých prostředí vycházela většinou s podtitulem "Pravdivé vypsání mnoha příběhů ze života hmyzu, rostlin, ptáků, ryb a zvířat" nebo podobným: Bratři mravenci (il. Otakar Štáfl, ČPTV, Praha, 1919) Na pasece (il. Otakar Štáfl, ČPTV, Praha, 1920) Les (il. Otakar Štáfl, ČPTV, Praha, 1923–1924) Potok (il. Otakar Štáfl, ČPTV, Praha, 1923) Hory (il. Otakar Štáfl, ČPTV, Praha, 1924) Moře (il. Otakar Štáfl, ČPTV, Praha, 1925) Vrabec tulák: Pravdivé vypsání ze života ptáků (il. Otakar Zejbrlík, Melantrich, 1926) Bělouš: Historie koně (il. Otakar Zejbrlík, Melantrich 1926) Dobrodružství včelky Aly (ČPTV, Praha, 1928) Komár dělá vědu (il. Otakar Štáfl, ČPTV, Praha, 1929)

Pozdní tvorba Antikrist (Naše vojsko, 1958; třídílný prolog k husitské epopeji: Psi Páně, Před bouří, Bouře)

Filmografie

Náměty k filmům Batalion (němý film, režie Přemysl Pražský, 1927, hlavní role Karel Hašler) Písničkář (zvukový film, režie Svatopluk Innemann, 1932, hlavní role Karel Hašler) Batalion (zvukový film, režie Miroslav Cikán, 1937, hlavní role František Smolík)

Batalion Téma kořalny Batalion a doktora Františka Uhra patří k nejvýznamnější části odkazu Josefa Haise Týneckého, především dvojím filmovým zpracováním jeho námětu. Příběhu doktora Františka Uhra se Josef Hais Týnecký podrobně věnoval ve 20. a 30. letech; přitom zjistil některé do té doby neznámé údaje. V němé verzi hrál roli doktora Uhra Karel Hašler. Ve zvukovém filmu hrál hlavní roli František Smolík.

Stejný námět zpracoval Josef Hais Týnecký již v roce 1922 jako povídku a v roce 1930 jako divadelní hru.Národní politika, 2. 3. 1930, s. 8, Batalion Divadelní hra byla upravena na zpěvohru s hudbou Rudolfa Piskáčka.O úspěchu Batalionu svědčí, že v roce 1930 byl v Praze hrán současně jako činohra (divadlo Akropolis) a zpěvohra (Vinohradská zpěvohra), viz Národní politika 26. 2. 1930, s. 7

Zajímavost Na sklonku I. světové války informoval denní tisk o spisovatelově zatčení na pražském policejním ředitelství, "poněvadž zastal se deputace pražských žen, která žádala za domovní prohlídku u jistého haličského obchodníka." Ale "na zakročení novinářských kruhů byl propuštěn."

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články František Uher Seznam osobností pohřbených na Vyšehradě

Externí odkazy

Lebrová: Josef Hais Týnecký, novinář, beletrista, básník a dramatik, web. Pozitivní noviny

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Narození v roce 1885 Kategorie:Narození 2. března Kategorie:Narození v Klatovech Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži