Ernst Sellin (26. května 1867 Altschwerin – 1. ledna 1946 Epichnellen u Eisenachu) byl luterským profesorem Starého zákona a archeologie. Patřil k průkopníkům integrace poznatků z archeologie do biblických věd.
Absolvoval univerzitní studia v oborech teologie a orientální jazyky. V letech 1897–1908 působil na evangelické teologické fakultě ve Vídni, v letech 1908–1913 na univerzitě v Rostocku, v letech 1913–1921 v Kielu a v letech 1921–1935 v Berlíně.
Podílel se na archeologických vykopávkách v Palestině (např. v Jerichu a Taanachu). Byl ve vědeckých stycích s Bedřichem Hrozným. Jako starozákoník se zabýval zejména postavou Mojžíše, koncepcí Deutero-Izajáše, terminologií Božích jmen a významem sousloví „služebník Hospodinův“ (Ebed-Jahve). Promýšlel i teologické využití myšlenek S. Freuda.
Mezi jeho žáky patřili Leonhard Rost (1896–1979) a Slavomil Ctibor Daněk (1885–1946).
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí teologové Kategorie:Luteránští teologové Kategorie:Němečtí archeologové Kategorie:Starozákoníci Kategorie:Narození 26. května Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Úmrtí 1. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí v Durynsku Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Lipské univerzity Kategorie:Pedagogové na Vídeňské univerzitě Kategorie:Pedagogové na Humboldtově univerzitě Kategorie:Pedagogové na Univerzitě v Kielu Kategorie:Archeologové 19. století Kategorie:Archeologové 20. století