Kostel Narození Panny Marie v Doksanech je bývalý klášterní kostel premonstrátek s unikátní románskou kryptou, v níž byla pohřbena zakladatelka kláštera, česká kněžna Gertruda Babenberská, manželka Vladislava II. Nachází se v Doksanech v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji a je od roku 1964 chráněn spolu s celým rozlehlým komplexem budov doksanského kláštera jako kulturní památka České republiky.

Historie V klášteře byly vychovávány dcery z významných šlechtických rodů, mezi nimiž byla i sv. Anežka Česká. Svatyně je původně románskou bazilikou z doby kolem roku 1200, která byla v letech 1710–1720 patrně Thomasem Haffeneckerem přestavěna. V roce 1718 se díky novým omítkám změnil vnější vhled kostela, ale také v této době byla vztyčena kupole nad křížením a vystavěna věž ve východním závěru. Při stavbě kupole byl jménem uveden Tomáš Haffenecker. Doplňkovou štukovou dekoraci provedl roku 1720 Rochus Bayer a fresky na starozákonní témata namaloval v letech 1720–1732 Jan Hiebel. V roce 1774 doplnil kostel oltářní architekturou mramorář František Lauermann, který zhotovil i další oltáře roku 1777, kdy Ludvík Kohl současně dodal do kostela obrazy.

Program záchrany architektonického dědictví V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 6 700 000 Kč. +Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)rok1996199719981999částka1 8001 1002 8001 000

Architektura Exteriér Jedná se o trojlodní baziliku s příčnou lodí s přilehlými kaplemi. V západním průčelí jsou dvě čtyřboké věže, které byly zvýšené v roce 1729. Při závěru obdélného presbytáře se nachází další věž z roku 1718. V západní části stavby pod terénem je románská krypta. Nad křížením hlavní a příčné lodi je barokní kupole. V čelech příčné lodi jsou románské apsidy. Mezi příčnou lodí a presbytářem jsou malé kaple s dalšími apsidami.náhled|Půdorys kostela a krypty|vlevo|248x248pixelůV románské kryptě z počátku 13. století, která byla renovována v roce 1889, jsou čtyři řady románských sloupků a pilířků s válcovitými, polygonálními i zdvojenými dříky a hlavicemi různých tvarů, dva svazkové pilíře, původní křížové klenby mezi kamenným půlkruhovými pásy a schodiště v síle zdi. Nad kryptou je umístěn kůr, původně empora konventu premonstrátek, která je přístupná právě schodištěm v tloušťce zdiva. Tak jako to bylo i v jiných klášterech, i doksanské sestry se musely usilovně bránit kontaktu s laickým světem, což se jim v běžném dni umožňovalo pouze separovanou tribunou. Kostel si zachoval románskou dispozici. Uvnitř mezi hlavní a jižní lodí je románský pilíř, zevně a jižní apsidě příčné lodi je románské okénko. Na severní apsidě zbytek románských vysokých slepých arkád a vedle do severní boční lodi románský portál s akantovým ornamentem v profilované archivoltě a se zbytky sloupků v ústupkovém ostění. Naproti do jižní lodi vede barokní kamenný portál bohatých tvarů s oválným oknem v supraportě. V jižní kapli u kruchty je dvouramenné barokní schodiště s balustrovým zábradlím. Na klenbě je fresková malba ze 16. století.

Interiér Vnitřek kostela je barokně upraven. Jsou zde vysoké pilastry a četné štukové doplňky od R. Bayera z roku 1720. Na valené klenbě s lunetami mezi pásy jsou štukové rámy s freskami J. Hiebela z období kolem roku 1721–1722. V presbytáři a v lodi se nacházejí postavy a výjevy ze Starého zákona, jako je např. Ruth s klasem, David a kmen Jesse, nebo Šalomoun s chrámem Páně. V kupoli je vymalovaný výjev Zvěstování sv. Jáchymovi a sv. Anně Bohem Otcem s anděly. Ve výsečích hlavní lodi jsou výjevy z Mariánské legendy. V příčné lodi jsou vymalovány perspektivní pohledy do iluzívních kupolí. V kaplích při presbytáři je vymalována oslava sv. Jukunda a sv. Jukundy. V severní boční lodi je zobrazena Loď na moři s Ježíškem a v jižní boční lodi je vymalována Panna Maria v oblacích. V kaplích při kruchtě je Oslava sv. Jana Nepomuckého a Oslava Panny Marie. Kruchta a empory v chóru i v příčné lodi mají zvlněné poprsníky se štukovými ornamenty a dřevěné mříže velmi bohatě řezané s plastickými doplňky.

Vybavení V čele presbytáře stojí barokní hlavní oltář se sochařskou výzdobou od Františka Preisse z roku 1703. Jde o mohutnou portálovou architekturu o třech etážích a třech osách. Po stranách má dva boční průchody. Portál je flankovaný dvěma trojicemi korintských sloupů, před nimi stojí bíle štafírované sochy sv. Víta, sv. Augustina, sv. Norberta a sv. Václava. Mezi nimi je vsazen titulní obraz Narození Panny Marie a v nástavci oválný obraz Nanebevzetí Panny Marie, nesený dvěma sochami adolescentních andělů. Oba obrazy jsou dílem Petra Brandla a podle diáře probošta Bruna Matyáše Kunovského byly dodány v srpnu roku 1703.Libor ŠTURC–Hedvika KUCHAŘOVÁ, Tomáš HLADÍK (editor): František Preiss (kolem 1660–1712), Restaurované sochy z klášterního kostela Narození P. Marie v Doksanech. Národní galerie v Praze 2005, ISBN 80-7035-303-1, s. 83 Po stranách oltáře jsou dva barokní dřevěné reliéfy Nesení kříže a Ukřižovaný pocházející ze 17. století. Nad reliéfy se nacházejí další dva Brandlovy obrazy z roku 1707: Obláčka sv. Norberta a Sv. Norbert dostává od sv. Augustina řádová pravidla.

Na konvexně prohnuté a profilované římse se dvěma volutami jsou stojící sochy sv. Vojtěcha a sv. Bruna. Nad nimi jsou plastiky Nejsvětější Trojice: vlevo rozkročený Ježíš Kristus držící mohutný kříž, uprostřed holubice Ducha svatého ve svatozáři nad zlatou zemskou sférou a vpravo poklekající a žehnající Bůh Otec s žezlem v levici, netradičně oděný v pluviálu se sponou na prsou, pod nimi na akantových haluzích spočívají dvě plastiky andílků. K oltáři se dochovalo modeletto ve sbírkách Národní galerie.ŠTURC–KUCHAŘOVÁ–HLADÍK: František Preiss... NG 2005, s. 79, obr. 14 V kaplích pod emporami na bocích kněžiště jsou dva oltáře s obrazy sv. Augustina, sv. Vojtěcha, sv. Norberta a sv. Prokopa, které namaloval Jan Kryštof Liška roku 1702. Pontifikální barokní křeslo s řezanými nohami pochází z období kolem roku 1720–1730. Šest chórových lavic, z toho dvě třísedadlové a čtyři dvousedadlové, jsou barokní s letopočtem 1723. Jsou bohatě řezané s pilastry, vázami, anděly a ornamentem akantu s pentlí. Barokní tepané mříže z 1. poloviny 18. století jsou opatřené akantovým ornamentem s páskou. V hlavní lodi je barokní kazatelna z období kolem roku 1720–1730. Řečniště s tordovanými sloupky je doplněno plastikami andílků a řezbami akantového ornamentu s pentlí. Křtitelnice je kamenná s profilovaným balustrovým dříkem a mušlovitou nádrží. Na dřevěném víku je zdobena festony, volutami, původně stála uprostřed plastika sv. Jana Křtitele. Cínová mísa křtitelnice nese letopočet 1788.náhled|Vstup do románské krypty V příčné lodi při triumfálním oblouku stojí dva pozdně barokní oltáře z roku 1774, zasvěcené sv. Vavřinci a sv. Josefovi od F. Lauermanna. Oba jsou portikového typu se dvěma sloupky a čtyřmi pilastry. U každého jsou dvě dvojice zlacených řezeb od sochaře z okruhu Jana A. Quitainera: sv. Gertruda a bl. Bronislava, a sv. Heřman Josef a sv. Bohumír. Oba titulní obrazy: Upálení sv. Vavřince a Sen sv. Josefa jsou dílem L. Kohla z let 1773 a 1771. Původně se na oltářích nacházely obrazy Petra Brandla, přemístěné do obrazárny Strahovského kláštera. Na oltáři sv. Josefa dole se nachází ještě malý obraz Madony na dřevěné destičce z roku 1711. V apsidách příčné lodi jsou dva oltáře zasvěcené sv. Norbertu a sv. Augustinovi. Jsou pozdně barokní z roku 1777, a jsou dílem Františka Martina Lauermanna. Oba oltáře jsou portikového typu, stejně jako předešlé, se zlacenými sochami sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Markéty a sv. Ludmily, a s plastikami andělů. Nad titulními obrazy z roku 1708 od Jana Kryštofa Lišky jsou v nástavcích ještě další obrazy sv. Mikuláše a sv. Vojtěcha.

Na západních stěnách příčné lodi jsou dva barokní epitafy z roku 1729 s obelisky pod baldachýny a s plastikami. V severním křídle je postava biskupa Jindřicha Břetislava s andílkem, v jižním křídle kněžny Gertrudy s poprsím sv. Ludmily. Naproti na východních stěnách příčné lodi jsou barokní štukové kartuše z roku 1721 se znaky probošta a konventu. Po jejich stranách jsou vždy dvě polychromované, zlacené a stříbřené sochy církevních otců. Mřížové dveře v jižním a severním křídle příčné lodi jsou barokní z 1. třetiny 18. století. V apsidách jsou malované mřížové dveře s letopočtem 1777. V bočních kaplích po stranách presbytáře je po dvou barokních oltářích ze 2. čtvrtiny 18. století. V každé kapli je jeden oltář hlavní, který má tordované sloupky s plastickými doplňky, a jeden boční oltář s pilastrovou edikulou. V jižní kapli se nacházejí ostatky sv. Jukunda ve skleněné rakvi s chronogramem 1733 a gotická dřevěná polychromovaná plastika Madony s dítětem z počátku 15. století. Po roce 1711 byla přestěhována do hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla, ale v období přelomu 20. a 21. století se vrátila náhradou za ukradenou Madonu doksanskou. V severní kapli jsou ostatky sedící sv. Jukundy z 18. století. U centrálího oltáře jsou dvě bílé barokní sochy infulovaných světců. Na západních pilířích visí polychromované sochy Krista na kříži a sv. Dismase z 1. poloviny 18. století.

Před sakristií je románský kamenný krakorec s motivem lví hlavy a část románské palmetové hlavice. V sakristii je zčásti vykládaná barokní skříň na liturgická roucha z 18. století. Na klenbě v sakristii je fresková malba sv. Norberta, signovaná „Hiebel pinx. 1732“. Na stěnách lodi, presbytáře i příčné lodi je celkem devět barokních obrazů ze života sv. Norberta z 18. století převážně od Václava J. Noseckého. Dalších 37 obrazů různých námětů a úrovně, většinou barokních ze 17.–18. století, byly přivezeny ze Strahovského kláštera.

Čtyři barokní zpovědnice jsou trojosé. Dvě z nich jsou s plastikami sv. Petra a sv. Marie Magdalény z počátku 18. století. Druhé dvě zpovědnice s letopočtem 1708 jsou s plastikami Ztraceného (marnotratného) syna a podobným kajícím motivem. Na kruchtě jsou barokní varhany z 1. poloviny 18. století s bohatými řezbami a plastickými doplňky. Barokní lavice s oddělenými sedadly pocházejí z 1. poloviny 18. století. Jsou rovněž bohatě řezané.

Galerie

Odkazy

Reference

Související články Klášter Doksany Římskokatolická farnost Doksany Strahovský klášter

Externí odkazy

Pořad bohoslužeb ve farním kostel Narození Panny Marie, Doksany (katalog biskupství litoměřického) Bohoslužby ve farním kostel Narození Panny Marie, Doksany na webu církev.cz/bohoslužby Program NOCI KOSTELŮ – Doksany, kostel Narození Panny Marie Klášter premonstrátek s kostelem Narození Panny Marie, Doksany na webu Hrady.cz Doksany – Chrám na webu Depositum.cz

Narození Panny Marie Doksany Doksany Narození Panny Marie Doksany Kategorie:Kulturní památky v Doksanech