Albánské království (latinsky Regnum Albaniae, albánsky Mbretëria e Arbërisë) bylo založeno roku 1272 králem Karlem I. z Anjou na území Epirského despotátu. Království se rozkládalo na pobřeží mezi Dračí (italsky Durazzo) a Butrintem. Roku 1281 byl Karel I. nucen opustit vnitřní oblasti z důvodu útoků Byzantské říše a jeho síla byla oslabována vypuknutím Sicilských nešpor. Většinu území Epiru ztratil. Město Durazzo (Drač) zůstalo v rukou potomků Karla až do roku 1368. Poté si jej podmanil Karel Topia, který byl Benátskou republikou uznán jako Kníže Albánie.
Seznam panovníků
Králové Albánie náhled|upright=0.6|vlevo|Karel I. z Anjou Za vlády králů z dynastie Anjou byla Albánie v personální unii s Neapolským královstvím.
Karel I. (1272–1285) Karel II. (1285–1294)
Roku 1294 se Karel II. vzdal svých práv v Albánii ve prospěch svého syna Filipa, knížete z Taranta a Achaje. Zde vládl pod titulem Pán království Albánie, avšak byli králové.
Pánové království Albánie Filip I. (1301–1332) Robert (1332) Roku 1332 Robert nastoupil po svém otci Filipovi. Robertův strýc Jan získal od Roberta za 5 000 zlatých Achajské knížectví, čímž se Albánské království zmenšilo a Jan se stal vévodou z Drače.
Vévodové z Drače (Durazza) Jan (1332–1336) Karel (1336–1348) Jana (1348–1368) Ludvík (1366–1368) a 1376 přes svou manželku
Roku 1368 Drač (Durazzo) získal Karel Topia, který byl uznán Benátskou republikou s titulem Kníže Albánie.
Reference
Externí odkazy
Bibliografie Antonello Biagini, Storia dell'Albania contemporanea, 4ª ed., Milano, Bompiani, 2005, .
Albánie Albánie Kategorie:Zaniklo 1368