Josef Matoušek (13. ledna 1906 Hořice – 17. listopadu 1939 Praha) byl český historik a vysokoškolský pedagog popravený 17. listopadu 1939.
Život Josef Matoušek byl synem JUDr. Josefa Matouška (v té době soudního adjunkta v Hořicích, pozdějšího národně demokratického ministra průmyslu, obchodu a živností) a jeho manželky Marie, rozené Jínové.
V roce 1924 maturoval na reálném gymnáziu na SmíchověŠkola nyní existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance. na Smíchově a poté historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Josefa Šusty; promován byl 13. 2. 1929. V roce 1931 začal pracovat v Archivu země České. Badatelsky se zajímal zejména o 15. a 16. století a české dějiny v 19. století.
Politicky byl činným v Československé národní demokracii a poté v Národním sjednocení. Kritizoval Benešovu politiku a požadoval lepší vztahy s tehdejším Polskem a Itálií. V mnoha svých názorech se shodoval s Karlem Kramářem. Během Mnichovské krize jednoznačně podporoval obranu země a byl i spoluautorem manifestu českých historiků, který byl adresován historikům francouzským.
Po německé okupaci se stal členem Národního souručenství a Českého svazu pro spolupráci s Němci, který však na rozdíl od kolaborantské Česko-německé společnosti odmítal proněmecký aktivismus. Ve svých článcích se Matoušek zastával Čechů v okupovaném pohraničí, kladl důraz na ochranu českého jazyka, národního hospodářství a kultury a taktéž požadoval větší míru autonomie. Měl i podíl na vydání Balbínovy Obrany jazyka slovanského, zvláště českého. Ve svých politických názorech byl pořád českým nacionalistou. Vedl korespondenci se svými známými ze studií v Římě, kteří byli fašisticky zaměření, ale nesouhlasili s italským spojenectvím s nacistickým Německem.
V listopadu 1939 se podílel na přípravě Opletalova pohřbu, 16. listopadu vymohl studentům audienci u prezidenta Háchy, ke které však vzhledem k následujícím událostem již nedošlo. 17. listopadu 1939 byl okolo čtvrté ráno zatčen gestapem v bytě svých rodičů a téhož dne bez soudu popraven v ruzyňských kasárnách. Popraven byl jako první z popravených toho dne.
Dílo Úsilí o český deník roku 1860 a založení Národních listů (1928) Karel Sladkovský a český radikalismus za revoluce a reakce (1929) Kurie a boj o konsistoř pod obojí za administrátora Rezka (1931) Cancellaria Arnesti a dvě sbírky formulářové století patnáctého (1933) Z nejnovějších studií o italských o risorgimentu (1933) Turecká válka v evropské politice v letech 1592-1594 (1935)
Ocenění 60px|Čs. válečný kříž 1939 – Československý válečný kříž 1939-1945 (in memoriam, udělen v roce 1945) 60px|MzaH – Medaile Za hrdinství in memoriam (2022)
Fotogalerie
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Pasák, Tomáš: 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Univerzita Karlova, Praha, 1997 Leikert, Jozef: Černý pátek sedmnáctého listopadu, Univerzita Karlova, Praha, 2001
Externí odkazy
Josef Matoušek – životopis na stránkách Valka.cz
Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Česká meziválečná historiografie Kategorie:Popravení 17. listopadu 1939 Kategorie:Narození v Hořicích Kategorie:Narození 13. ledna Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Úmrtí 17. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na hřbitově Malvazinky Kategorie:Absolventi Státní archivní školy Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Členové Československé národní demokracie Kategorie:Členové Národního sjednocení Kategorie:Členové Strany národní jednoty Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Popravení v kasárnách Ruzyně Kategorie:Nositelé Medaile Za hrdinství (Česko)