Hrobka Lichtenštejnů, také Liechtensteinů ve Vranově u Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie, který je součástí konventu paulánů „Aula Virginis“, jenž je chráněn jako kulturní památka. Kostel je významným mariánským poutním místem na Moravě. Rodinná hrobka Lichtenštejnů je jediným evropským pohřebištěm panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizího státu. Celkem je zde pohřbeno všech 14 vládnoucích knížat z Lichtenštejna od Karla I. (1569–1627) po Františka I. (1853–1938) a dalších 48 členů jejich nejbližší rodiny. Poslední 62. pohřeb se zde konal v roce 1992, kdy zde na vlastní žádost byla pohřbena princezna Marie Benedikta z Lichtenštejna, teta knížete Františka Josefa II., který byl pohřben roku 1989 ve Vaduzu.
V dubnu 2016 byla hrobka zvolena druhou nejlépe opravenou jihomoravskou památkou za rok 2015 v kategorii velkých staveb, a to za vítěznou opravou kostela Panny Marie Bolestné ve Sloupu u Blanska.
Historie náhled|vlevo|Interiér hrobky v první polovině 19. století Jednolodní poutní chrám Narození Panny Marie ve Vranově u Brna založili roku 1617 majitel panství Pozořice Maxmilián z Lichtenštejna (1578–1643) a jeho manželka Kateřina Černohorská z Boskovic. Podnětem k této velkolepé stavbě byla řada zázračných uzdravení poutníků. Koncepci chrámu, který byl jednou z prvních barokních staveb na Moravě, vypracoval italský architekt Giovanni Maria Filippi. Stavbu provedl brněnský stavitel Ondřej Erna.
Již od počátku sloužila krypta chrámu jako hrobka Lichtenštejnů. Kromě zakladatelů chrámu zde byl pohřben i Maxmiliánův bratr Karel I. (1569–1627), první kníže z Lichtenštejna a vévoda opavský a krnovský. Původní krypta se brzy ukázala být nedostatečně velká. Při pohřbu zakladatele Lichtenštejnského knížectví, knížete Jana Adama I. (1657–1712) se navíc ukázalo, že do ní proniká voda. Nová část rodové hrobky byla postavena až v letech 1818–1821 za panování knížete a polního maršála Jana I. z Lichtenštejna (1760–1836), významného vojevůdce a diplomata doby napoleonských válek.
V roce 1945 byla hrobka rodu Lichtenštejnů zkonfiskována. Důmyslně konstruovaný a udržovaný systém větrání a izolace proti pronikání vody byl při poslední opravě poškozen nevhodným vybetonováním prostoru kolem kostela, s nedostatečnou izolací. Proto do hrobky pronikly voda a vlhký vzduch. Ta poškodila nejen stavební části hrobky, ale také katafalky a dřevěné rakve. Jeden z trámů vstupního portálu praskl a celá jeho konstrukce byla blízko zřícení.
Přestože hrobka v současné době není majetkem Lichtenštejnů, rozhodl se vládnoucí kníže Hans Adam II. ji na náklady své rodiny opravit, a to nákladem více než 54 milionů korun. Rekonstrukce proběhla v letech 2012–2015. Při ní bylo do sloupů hrobky zabudováno topení, které v ní udržuje potřebnou teplotu. Po dohodě s českými úřady hrobka není a nebude přístupná veřejnosti, a to s ohledem na ochranu této památky a jejího citlivého klimatu. Dne 4. listopadu 2015 se kníže Hans Adam II. s manželkou kněžnou Marií zúčastnil vysvěcení kaple v rodinné hrobce.
Poslední 62. pohřeb se zde konal v roce 1992, kdy zde na vlastní žádost byla pohřbena princezna Marie Benedikta z Lichtenštejna, teta knížete Františka Josefa II., který byl pohřben roku 1989 ve Vaduzu.
Popis Autorem projektu hrobky byl knížecí stavební ředitel Josef František Engel. Dal prohloubit a přezdít základy celého barokního kostela, vybudoval důmyslné odvodnění a síť větracích kanálů. Novou kryptu spojil s původní, přičemž původní vstup byl zazděn. Nový vstup byl vybudován v západním části pod prostorem před vstupem do kostela Narození Panny Marie. Tvoří ho portál se sloupy dórského řádu, s mohutným tympanonem s knížecím znakem, který stráží dva sedící andělé se sklopenými uhasínajícími pochodněmi na znamení konce pozemské poutě člověka. Vstupní halu do hrobky zdobí po obou stranách dvojice andělů ochraňujících urny se srdci zemřelých. Před vstupním schodištěm stojí po obou stranách monumentální sousoší Loučení a Shledání. Autorem vysoce kvalitní sochařské výzdoby byl ředitel rytecké školy vídeňské akademie Josef Klieber, který patřil mezi nejvytíženější vídeňské sochaře období klasicismu a biedermeieru.
K vlastnímu vchodu do hrobní kaple vede 14 schodů, které jsou ukončeny dvoukřídlou mohutnou litinovou mříží. Za ní se nachází rozsáhlá trojlodní hrobní kaple, jejíž křížové klenby nesou čtyři dvojice dórských sloupů. V hlavní lodi jsou umístěny lavice, v jejím čele se nachází oltář s litinovou mříží, za kterou se nachází původní rodová hrobka. Vchod do ní je po levé straně oltáře. Obě boční lodě jsou vyvýšeny a jsou v nich umístěny zazděné sarkofágy a litinové nebo dřevěné rakve. Prostor hrobky bohatě osvětluje šestice oken, které vystupují nad povrch náměstí.
V roce 2015 došlo k ukončení prací na celkové památkové obnově hrobky včetně restaurování kamenné architektury portiku, kamenných skulptur, tvořících součást portiku i výzdobu předsíně, restaurování poškozených kovových i dřevěných rakví, dřevěných lavic, opravy litinových mříží uzavírajících předsíň, restaurování dekorační mříže oddělující zadní kryptu a dalších dílčích prací. Podstatnou součástí obnovy hrobky byla také rozsáhlá izolace krypty.
Seznam pohřbených
Chronologicky podle data úmrtí (výběr) V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Liechtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny nebo manželé liechtensteinských princezen. Červeně jsou vyznačena knížata. Přestože jsou předkové Liechtensteinů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Jindřicha I. z Liechtensteinu († 1265). U manželů a manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace choti nebo chotě. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Seznam po roce 1887 nemusí být úplný. Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka Před vybudováním nové hrobky 1. (11.) Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory střed|100 px 1575 Vídeň Jan Šembera z Boskovic kolem 1543 – 30. 4. 1597 1592: Karel I. z Liechtensteinu (č. 2) Pohřbena v kostele Narození Panny Marie v Opavě, v roce 1641 její tělo převezeno do Vranova. 1. kněžna z Liechtensteinu (1608–1625), vévodkyně opavská (1613–1625) a krnovská (1622–1625).
Porodila 7 dětí, mezi nimi: 1. Anna Marie Františka, provd. z Dietrichsteinu (1597–1640; pohřbena v Dietrichsteinské hrobce v Mikulově) 2. Františka Barbora, provd. Tilly (1604–1655) 3. Jindřich († mladý po roce 1612) 4. Karel Eusebius (1611–1684; č. 11), 2. kníže 6. 6. 1625 Plumlov Anna Krajířová z Krajku 2. 11. Karel I. z Liechtensteinu střed|100 px 30. 7. 1569 Hartman II. z Liechtensteinu 6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice 1592: Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1) Pohřben v cínové rakvi s nápisem. 1. kníže z Liechtensteinu (20. 12. 1608), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský (28. 12. 1613) a krnovský (5. 3. 1622), tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, místodržící Českého království. Konvertoval ke katolictví (1599). Zakladatel Karlovy linie. 12. 2. 1627 Praha Anna Marie z Ortenburgu 1547 – 16. 12. 1601 3. (11.) Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory Jan Šembera z Boskovic kolem 1543 – 30. 4. 1597 1597: Maxmilián z Liechtensteinu (č. 4) Zdědila Nový hrad, Pozořice a Bučovice. Spoluzakladatelka kostela. Bezdětná. 24. 1. 1637 Bučovice Anna Krajířová z Krajku 4. 11. Maxmilián z Liechtensteinu střed|100 px 1578 Hartman II. z Liechtensteinu 6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice 1597: Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 3) Pohřben v paulánském rouchu. Kníže z Liechtensteinu (1623). Polní maršál. Nechal přestavět kostel a při něm založil klášter paulánů. 23. 4. 1643 Győr Anna Marie z Ortenburgu 1547 – 16. 12. 1601 5. 13. František Dominik z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) Pochován v malé cínové rakvi se svým bratrem Karlem Josefem. Dvojče. 6. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) 6. 13. Karel Josef z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) Pochován v malé cínové rakvi se svým bratrem Františkem Dominikem. Dvojče. 8. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) 7. 13. Marie Anna z Liechtensteinu (Karlova linie) 23. 5. 1648 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) Zemřela na neštovice. 14. 3. 1654 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) 8. 13. František Eusebius Václav z Liechtensteinu (Karlova linie) 30. 5. 1654 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) Pohřben v cínové rakvi. 25. 6. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) 9. 13. Cecílie z Liechtensteinu (Karlova linie) 6. 8. 1655 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) 24. 11. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) 10. (12.) Johana Beatrix z Dietrichsteinu asi 1625 Maxmilián z Dietrichsteinu 27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov 4. 8. 1644: Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) 2. kněžna z Liechtensteinu (1644–1676).
Narodilo se jí devět dětí: 1. Eleonora Marie, provd. z Eggenbergu (1647–1704) 2. Marie Anna (1648–1654; č. 7) 3. Marie Tereza, provd. Leslieová, poté z Wagensörg-Sonnegu (1649–1716) 4. Johana Beatrix, provd. z Liechtensteinu (1650–1672) 5. František Dominik (*/† 1652; č. 5) 6. Karel Josef (*/† 1652; č. 6) 7. František Eusebius (1654–1655; č. 8) 8. Cecílie (*/† 1655)