Pražská kavárna je pejorativní označení pro nejasně definovanou skupinu velkoměstských intelektuálů, kteří jsou veřejně aktivní a zajímají se o politiku. Má se jednat zejména o dřívější voliče ODA a Unie svobody, kteří se snaží navazovat na politiku pravdy a lásky, již prosazoval Václav Havel. Výraz kavárna odkazuje na místa setkávání intelektuálů, přičemž Praha je chápána jako symbol velkoměsta s intelektuály odtrženými od reality „běžných lidí“. Pojem poměrně často používá zejména bývalý prezident Miloš Zeman, díky čemuž se stal významnou součástí českého politického diskurzu a veřejného prostoru vůbec, včetně mnoha pokusů o jeho přesnější definici.
Hledání "správné" definice je přeceňování detailů na úkor celkového pohledu. Při hledání definice přehlížíme podstatu, kterou je anti-elitářství. Řečníkovi jde především o prohloubení pocitu odcizení mezi lidem a elitami. Pro „Lid“ jsou elity zobrazeny jako vnější nepřítel, který se vyskytuje kdesi vysoko nad normálním občanem. Vysoko nad dolními deseti miliony.
Pojem však nemusí být vnímán vždy jen negativně. Někteří aktivisté se sami označují za příslušníky pražské kavárny, a pod tímto názvem existuje i facebooková diskusní skupina. Jiné skupiny tento název od pražské kavárny odvozují, například Lumpenkavárna, což je slovo použité Milošem Zemanem v pořadu Hovory z Lán dne 2. listopadu 2014.
Historie pojmu Pojem začali někdy po roce 2000 používat představitelé ODS; v dnešním významu jej však zpopularizoval zejména bývalý prezident Miloš Zeman, který jím od roku 2014 označuje významnou část svých odpůrců, a jeho mluvčí Jiří Ovčáček, který jej často používal ve svých prohlášeních. V prezidentských volbách v letech 2013 a 2018 patřila Praha k baštám Zemanových hlavních protikandidátů Karla Schwarzenberga a Jiřího Drahoše.
Politické výklady pojmu
Kritika pojmu Podle sociologa Daniela Prokopa je metafora pražské kavárny nebezpečná, protože její užívání má v pozadí mocenské ambice: „Nechává vybrat, zda chcete patřit byť trochu nejasně k nám, nebo k privilegovaným snobům bez životních zkušeností.“ Podle Prokopa tak vede k umělému rozdělování společnosti. Pro rozdělení české společnosti kritizoval Otakar Foltýn zastánce „pražskokavárních“ hodnot, protože dle jeho slov dostával více kritiky od pražské kavárny než od fašistů a komunistů.
Odkazy Reference
Související články Nejhorší druh Poláků
Externí odkazy
Kategorie:Politický slang Kategorie:Neologismy Kategorie:Propaganda Kategorie:Pojmenováno po Praze