Střešovice, Střešovičky a oblast Panenské na mapě z roku 1840|náhled
Střešovice (dříve také Třešovice, TřesoviceSEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království Českého. Praha: Bursík a Kohout, , s. 899. Dostupné také z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/uuid/uuid:aeba211a-1254-4c3c-80a1-dce5f89a2cb6, 19. února 2025. nebo Třebešice,<ref>ORTH, Jan a František SLÁDEK. Topograficko-statistický slovník Čech, čili, Podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. V Praze: I.L. Kober, 1870, s. 836. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e46fe6b0-0490-11e7-8830-005056827e51, 19. února 2025.</ref>, , dříve Střessowitz,SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen: statistisch-topographisch dargestellt. Rakonitzer Kreis, Svazek 13. Prag 1845. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=c7kAAAAAcAAJ&newbks=1&newbks_redir=0&dq=stressowitz&hl=cs&pg=PA181#v=onepage&q=stressowitz&f=false, 11. března 2025. Stressowitz,Dirnböck's Provinz-Adressbuch für das Kaiserthum Österreich: enthaltend: ... ein alphabetisches Orts-Lexikon ... Handels- und Fabriks-Register Wien 1863. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ZaRmAAAAcAAJ&newbks=1&newbks_redir=0&dq=stressowitz&hl=cs&pg=PA377#v=onepage&q=stressowitz&f=false, 11. března 2025. TressowitzMAP P IV 1/223. Plan der Gegend vor dem Karlsthore zum Gebrauche bei der Beuhrteilung der Distanzen. 1861. Dostupné také z: https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=7E88D9AAFBD511DF822500166F1163D4&scan=1#scan1, 19. února 2025. nebo Třessowitzhttps://www.oldmapsonline.org/en/Bubene%C4%8D?gid=0f9fc6e6-5775-5ccb-939e-7ba3376f16e8#position=15.8722/50.09246/14.37537&year=1840) je městská čtvrť a katastrální území v Praze, součást městské části Praha 6. Střešovice se nacházejí v západní části Prahy vklíněné mezi čtvrtě Dejvice na severu, Hradčany na východě, Břevnov na jihu a jihozápadě, Veleslavín na západě a Vokovice na severozápadě.
Etymologie názvu První písemná zmínka je v latinské zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993, kde přemyslovský kníže Boleslav II. ve výčtu statků klášteru připsaných označuje neobdělávaný vrch/horu ve vsi Třešovice (...montem alium incultum in villam Tressowicz)Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, editor Gustav Friedrich, Praha 1904–1907, s. 348, č.375, dostupné omline . Listina je sice mladším falzem, patrně z doby Přemysla Otakara II., ale názvy falšované nejsou. V pořadí druhá zmínka tedy následovala brzy po té první roku 1273 a váže se již k majetku Strahovského kláštera, má tvar Trisowicz. Tuto posloupnost citují lingvisté Antonín Profous, Místní jména v Čechách III, s. 199: . Druhý výklad vychází ze slovesa střežiti s poukazem na blízký Strahov, obě lokality svou polohou střežily přístup k Praze od západuJan Bonifác Holub: Odkryté poklady, paměti děje- a místopisné vikariatního obvodu Libockého v okresu Smíchovském. Praha 1893, s. 62. Třetí výklad odvozuje Střiešovice od „vsi lidí Střešových či Střiešových“, tedy od osobního jména „Střeš“ nebo „Střieša“ domáckého tvaru jména „Střezivoj“ nebo „Střezimír“.
Historie Základní shrnutí vlevo|náhled|Kostel svatého Norberta Střešovice (také Třešovice) vznikly v 10. či 11. století na území, které bylo již od 3. tisíciletí př. n. l. obyvatelstvem nepřetržitě osídleno. Obec Střešovice byla rodinným majetkem českých knížat do r. 1143, kdy byla darována Strahovskému klášteru, a přes dočasná vyvlastnění v době husitské a v době stavovského povstání zůstala v majetku tohoto kláštera v podstatě až do 20. století. Střešovice tvořily hospodářské zázemí Strahovského kláštera, jejich katastrální území zasahovalo až do těsné blízkosti areálu kláštera a po mnoho staletí patřily k Střešovicím i pozemky na Strahově, které byly připojeny k Břevnovu až roku 1922 za vzniku Velké Prahy.PhDr. Michal Flegl, Střešovice tisícileté; Knihovnička časopisu Břevnovan č.2 / 1999PhDr. Michal Flegl, Ořechovka; Knihovnička časopisu Břevnovan č.4 / 2000
14. až 18. století Až do konce 18. století byla zástavba Střešovic značně rozptýlena. Jádro obce tvořil kamenný dvorec č. p. 8, připomínaný již od 14. století jako Krichův či Walschův, a skupina pěti drobných domků. Ostatní výstavba byla roztroušena po vinicích. V roce 1756 dal Strahovský klášter na vinici Andělce starší viniční usedlost přestavět na stejnojmenný dvorec č. p. 7, kam se přemístilo centrum klášterního hospodářství z dvorce č. p. 8. Na Andělce byla zřízena i kaple zasvěcená Panně Marii – Královně andělů. V roce 1771 měly Střešovice (Třešovice) celkem 14 domů a rozkládaly se v původním prostoru na výšině, osídlené již od předhistorické doby. Zástavba Střešovic kontinuálně navazovala na osadu z 10. století.
Konec 18. a 19. století K velké nové výstavbě došlo ve Střešovicích na přelomu 18. a 19. století. A to díky rozmachu Strahovského kláštera, kam přicházeli noví zaměstnanci. Jim byl vyčleněn pruh neúrodné půdy pod pískovcovým prahem na severní straně návrší, z něhož byl těžen stavební kámen. Byly zde stavěny malé domky téměř bez pozemků, zpočátku jednopatrové, avšak postupem doby a díky růstu obyvatelstva byly nastavovány a přistavovány. Současně také vznikla menší zástavba na jižním svahu nazývaná Malými Střešovicemi (Střešovičkami), případně podle tamní bývalé vinice Na Kocource. Jádro obce na severní straně svahu se nazývalo, nazývá Velkými Střešovicemi. V roce 1850 je ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 102 domů a 1069 obyvatel. Roku 1855 je ve Střešovicích založena škola, která již v roce 1910 dosáhla počtu osmi tříd. Od poloviny 19. století se výstavba ve Střešovicích s rozvojem Prahy a potřebou nových pracovníků opět rozšiřuje a zástavba se zhušťuje. Roku 1890 až 1891 jsou na hřebeni střešovického kopce vybudovány kostel sv. Norberta v novorománském slohu, fara a v dnešní ulici Nad hradním vodojemem zvonička. Roku 1899 bylo Na Petynku z Prahy přeloženo Vincentinum, opatrovna pro zdravotně postižené děti. Roku 1899 byl v lokalitě Na Dračkách (severozápadně od dnešní ulice Na Dračkách až po Buštěhradskou dráhu) zřízen nový střešovický hřbitov, protože kapacita hřbitova v Šárce již nestačila. V téže době byly přečíslovány všechny domy a fara získala č. p. 2. V r. 1904 bylo postaveno Norbertinum, budova opatrovny pro osiřelé děti či děti pracujících matek ve věku od 4 do 6 let, tedy zahrnující zhruba mateřskou školu a jesle.Webová stránka s texty z knihy – Žáček Franta, Stehlík František: Historický a orientační průvodce Prahou, Nakladatelství Františka Stehlíka v roce 1929. Vedly je tři sestry premonstrátky, přišlé ze Sv. Kopečku u Olomouce.
20. století vlevo|náhled|Sbor Církve českobratrské ve Střešovicích náhled|Müllerova vila na Ořechovce V roce 1900 byly Střešovice (Třešovice) s 2500 obyvateli, opukou, cihelnou a rukavičkářstvím jednou ze vsí smíchovského okresu. V roce 1922 byly Střešovice s 3879 obyvateli a 254 domy připojeny k Praze jako součást Prahy XVIII. Následně přichází do Střešovic, jako do součásti hlavního města, velký stavební růst. Již v roce 1922 vzniká první část moderní vilové čtvrti Vořechovky (Ořechovky), v místech dřívější Bořkovy zahrady. Moderní výstavba pokračuje i v dalších letech 20. století a to nejen v oblasti Ořechovky, ale i v dalších částech Střešovic. V průběhu první poloviny 20. století vzniklo ve Střešovicích hned několik vilových čtvrtí. V roce 1938 byla v Břevnově západně od střešovických Baterií zprovozněna velká novostavba Masarykovy vojenské nemocnice. V roce 1949 byla jedna část k.ú. Střešovice začleněna k obvodu Praha 5 (s Břevnovem a s částí Liboce), druhá část k Praze 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Veleslavínem, Vokovicemi a s částí Bubenče, Holešovic, Hradčan a Liboce). V roce 1960 se celé k.ú. Střešovice stalo součástí nového obvodu Praha 6 a v roce 1990 se stalo součástí městské části Praha 6.
Novodobé zásahy ve Starých Střešovicích Staré Střešovice jakožto soubor historicky cenných dělnických domků na severním svahu střešovického kopce nebyly až do roku 2003 vyhlášeny památkovou zónou. To se podařilo až právě roku 2003.
Na konci osmdesátých let (poprvé roku 1986) zde probíhalo rozsáhlé vystěhovávání původního obyvatelstva a celý komplex měl být srovnán se zemí kvůli výstavbě diplomatické čtvrti zemí Jižní Ameriky. Některé objekty skutečně zbourány byly (například vyhlášený hostinec U Zvoničky), avšak s příchodem Sametové revoluce v roce 1989 se veškeré plány na výstavbu diplomatické čtvrti zastavily a demolice dalších domků skončila. Ze Starých Střešovic se však již stihla stát z velké části vybydlená a chátrající čtvrť.
V roce 1995 původní vlastníci vyhráli soud s pražským magistrátem a mohli zpět odkoupit své nemovitosti, které byli nuceni prodat pod nátlakem koncem 80. let. Vyvlastněné nemovitosti, o které se nepřihlásili původní majitelé, začíná magistrát rozprodávat ve veřejných obálkových soutěžích. Zároveň zde v tomto roce začínají růst první nové domy, které nerespektují původní historickou zástavbu a prolamují dřívější výškové a objemové standardy.
V letech 1997 a 1998 je postupně ustanoveno Občanské sdružení Staré Střešovice, které si dává za cíl obnovu zdevastované zvoničky a také začíná fungovat v pozdějších letech kontroverzní Dobročinný spolek Medáků ve Střešovicích. Ten se svým názvem snažil navázat na stejnojmenný spolek vzniklý ve Střešovicích v roce 1912, který zde pořádal hudební průvody a taneční zábavy. Nově vzniklý spolek si pak dával za cíl obnovení společenského života ve Starých Střešovicích a přispění k zachování historických hodnot unikátního urbanistického souboru formou alternativních kulturních programů.Spolek Medáků obsazuje ve Starých Střešovicích tři zdevastované domky (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946), které však nevlastní a využívá je tudíž nelegálně (tzv. Squat). Spolek se snažil v následujících letech tyto domky zčásti rekonstruovat a provozovat zde svou kulturní činnost (pořádání koncertů, divadel a výtvarných dílen). Taktéž se zasazoval o zařazení některých objektů ve Starých Střešovicích mezi kulturní památky a o zrealizování svého projektu Alternativa pro Staré Střešovice.
Mezi lety 2000 a 2003 však přicházejí komplikované spory s vlastníkem nelegálně obsazených objektů (městskou částí Praha 6). V těchto sporech se jedná především o budoucnosti daných třech objektů a případném zlegalizování pobytu Dobročinného spolku Medáků v nich.Šestka, noviny městské části Praha 6 – prosinec / 2001: Domy ve starých Střešovicích jsou na prodej Nakonec je rozhodnuto o vypsání výběrového řízení na pronájem daných tří domků (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946).
Ve výběrovém řízení získá Dobročinný spolek Medáků pronájem jednoho domku. Spolek Medáků však toto výběrové řízení odmítne respektovat a argumentuje tím, že mu pouze jeden domek na provozování kulturní činnosti nestačí. Nadále tak neoprávněně obývá i objekty, které již ve výběrovém řízení připadly jiným zájemcům.Šestka, noviny městské části Praha 6 – únor / 2003: Medáci dál neoprávněně obývají domy ve Střešovicích V neprospěch Spolku Medáků rozhodl i Městský soud v Praze a nakonec je za účasti policie 25. 7. 2003 vystěhován. Tím je tento dlouholetý spor v podstatě ukončen a může být připravována plánovaná rekonstrukce daných domků.
V roce 2003 se Staré Střešovice stávají novou městskou památkovou zónou. Avšak již zde z velké části není zachován původní charakter čtvrti, který zde ještě v 70. letech 20. století byl. Taktéž tu je již postaveno mnoho novostaveb, které nerespektují původní historickou zástavbu. Přesto se zde stále mnoho cenných historických příměstských domků nalézá.