náhled|Náprstek

Náprstek je pomůcka využívaná při ručním šití, fungující jako ochrana před bodnutím jehlou do prstů. Slouží také pro snadnější a bezpečnější protlačení jehly látkou.

Historie Nejstarší náprstky pocházejí z období starověkého Říma při vykopávkách v Pompejích, který byl vyroben z bronzu a datován do prvního století. Podle databáze nálezů detektorů ve Spojeném království byly v Anglii nalezeny náprstky z 10. století a náprstky se tam hojně používaly již ve 14. století. Existují výjimky náprstků náprstků vyrobených z drahých kovů, mnohem častější byly ale náprstky z mosazi, nebo i z tepaného kovu. První centra vyrábění náprstků byla známá místa pro zpracovávání mosazi, nejprve se náprstky vyráběli v 15. století v Norimberku, později v 17. století se výroba přesunula do Holandska.

V roce 1693 založil nizozemský výrobce náprstků John Lofting manufakturu na náprstky v Islingtonu v Londýně v Anglii, čímž rozšířil britskou výrobu náprstků na novou úroveň. Později přesunul svůj mlýn do Buckinghamshire, aby využil výhod výroby poháněné vodou, což vedlo ke kapacitě výroby více než dvou milionů náprstků ročně. Do konce 18. století se výroba náprstků přesunula do Birminghamu a přešla na metodu „hlubokého tažení“, která střídala kování plechů s žíháním a vyráběla tenčí náprstky s vyšším tvarem. Zároveň levnější zdroje stříbra z Ameriky poprvé učinily ze stříbrných náprstků oblíbený předmět. Náprstky se obvykle vyrábějí z kovu, kůže, gumy, dřeva a dokonce i skla nebo porcelánu. Rané náprstky se někdy vyráběly z velrybí kosti, rohoviny nebo slonoviny. Používaly se také přírodní materiály, jako je connemarský mramor, bahenní dub nebo perleť. Pokročilí výrobci náprstků zdobili náprstky polodrahokamy, které zdobily vrchol nebo vnější okraj. Vzácnější díla výrobců náprstků používala diamanty, safíry nebo rubíny. Kabošony se někdy vyrábějí z cinabaritu, achátu, měsíčního kamene nebo jantaru. Umělci vyrábějící náprstky také používali smaltování nebo techniky gilošování, které vyvinul Peter Carl Fabergé.

Gumový náprstek Gumové náprstky (také známé jako gumový prst a prstové kužely, v angličtině Thimblette) jsou měkké náprstky vyrobené převážně z gumy, používané především k listování nebo počítání dokumentů, bankovek, lístků nebo formulářů. Sekundárně také chrání před pořezáním papírem. Na rozdíl od náprstků se měkčí náprstky časem opotřebují. Jsou považovány za jednorázové a prodávají se v krabičkách. Povrch je důlkový s obrácenými důlky pro lepší úchop. Prstový chránič je hladká gumová „rukavice“ používaná k ochraně prstu nebo předmětu, s nímž se manipuluje.

Kulturní odkazy Kulturní odkazy V deskové hře Monopoly od Parker Brothers, poprvé vydané v roce 1935, byl náprstek jednou z osmi tradičních kovových herních figurek používaných k označení pozice hráče na herním plánu. Tato figurka však byla v nových verzích deskové hry od srpna 2017 po veřejné konzultaci nahrazena. V roce 2022 společnost Hasbro znovu konzultovala s veřejností odstranění stávající herní figurky a znovuzavedení předchozí. Veřejnost hlasovala pro návrat náprstku, který nahradil tyranosaura.

Sběratelství Původně se náprstky používaly výhradně k propichování jehly látkou nebo kůží při šití. Od té doby však získaly mnoho dalších využití. Od 16. století byly stříbrné náprstky považovány za ideální dárek pro dámy. Míšeňský „pamětní“ náprstek. 18. století. Raný míšeňský porcelán a propracované, zdobené zlaté náprstky se také dávaly jako pamětní předměty a obvykle se k šití vůbec nehodily. Tato tradice pokračuje dodnes. V raném novověku se náprstky používaly k měření lihovin a střelného prachu, což dalo vzniknout frázi „jen náprstek“. Prostitutky je používaly při klepání, kdy klepaly na okno, aby oznámily svou přítomnost. Klepání na náprstek se také vztahuje k praxi viktoriánských učitelek, které klepaly na hlavy neukázněných žáků dámskými náprstky. Před 18. stoletím se malé důlky na vnější straně náprstku vyráběly ručně děrováním, ale v polovině tohoto století byl vynalezen stroj, který tuto práci vykonával. Náprstek s nepravidelným vzorem důlků byl pravděpodobně vyroben před 50. léty 19. století. Dalším důsledkem mechanizace výroby náprstků je změna tvaru a tloušťky kovu. Rané náprstky bývají poměrně silné a nahoře mají výraznou kopuli. Kov u pozdějších je tenčí a horní část je plošší.

Sběratelství náprstků se ve Velké Británii stalo populárním, když mnoho firem vyrábělo speciální náprstky na památku Velké výstavy konané v Křišťálovém paláci v Hyde Parku v Londýně. V 19. století se mnoho náprstků vyrábělo ze stříbra; zjistilo se však, že stříbro je příliš měkký kov a lze ho snadno propíchnout většinou jehel. Charles Horner tento problém vyřešil vytvořením náprstků sestávajících z ocelového jádra potaženého zevnitř i zvenku stříbrem, takže si zachovaly svou estetiku, ale byly nyní praktičtější a odolnější. Svůj náprstek nazval Dorcas a nyní je oblíbený u sběratelů. Malá expozice jeho děl je k vidění v Bankfield Museum v Halifaxu v Anglii.

Externí odkazy

Kategorie:Nástroje Kategorie:Krejčovství