náhled|300px|vpravo|Horizontálně škálovaná analema Země ilustrující nesymetrii pohybu Slunce po obloze díky excentricitě oběžné dráhy
Analema je označení pro dráhu Slunce po obloze pro danou zeměpisnou šířku a délku. Pokud pozorovatel ve stejný časový okamžik během dne (např. v poledne, bez ohledu na změnu letního času) zaznamenává polohu Slunce v průběhu roku, zjistí, že se Slunce pohybuje přibližně po osmičce, stoupající a klesající ~23,5° nad a pod světový rovník.
Faktory analemy Tento zdánlivý pohyb po obloze nejvíce ovlivňuje: sklon zemské rotační osy k ekliptice (svislý rozestup; při nulovém sklonu by analema ležela na přímce) excentricitou dráhy Země (sklon osmičky, pokud by Země obíhala po kružnici, opsaná osmička by byla souměrná podle svislé osy; v lednu, když Země obíhá v perihelu Slunce na obloze „předbíhá“ dopředu/východně, v červenci v afelu „zaostává“ zpět západně.) zeměpisná šířka pozorovaného místa – ta ovlivňuje vodorovný rozestup souměrnost osmičky, směrem k severnímu pólu je větší horní smyčka osmičky, na jižní polokouli nižší smyčka, na rovníku vyrovnaná směr sklonu: na severní polokouli „\“, na jižní „/“, na pólech „|“ v polárních oblastech – jak velká část analemy bude vidět nad horizontem menší vliv má: poměr délky oběhu planety vůči rychlosti její rotace precese zemské osy (azimut analemy na obloze) nutace (přispívá nebo ubírá na sklonu zemské osy – a tedy ke svislému rozestupu analemy –; má velmi dlouhou periodu, téměř neznatelný vliv)
Na jižním a severním pólu lze pozorovat speciální případ analemy – tam má nulový/svislý sklon (osa Země je kolmá k obloze) a spodní část se nachází pod horizontem. Přestože na pólech je zdánlivé putování Slunce po obloze (téměř) horizontální; to, že je analema měřena vždy ve stejný čas během dne, způsobuje, že výsledná dráha vyjde jako vertikální.
Na analemě lze určit body, které odpovídají rovnodennostem a slunovratům. Červnový slunovrat je nejvyšší bod analemy na severní polokouli a nejnižší na jižní, prosincový slunovrat je nejnižším bodem na severní polokouli a nejvyšším na jižní. Jarní a podzimní rovnodennost se nachází přibližně v průsečíku osmičky.
Analema u jiných nebeských těles Analema existuje i pro další planety, její tvar závisí na jejich oběžných a rotačních parametrech: elipsa – Jupiter osmička – Země, Uran, Neptun kapka – Mars, Saturn
Pro Merkur a Venuši klasická analema neexistuje – je to díky spin-orbitální rezonanci Merkuru (každý den trvá přesně dva roky) a velmi dlouhému dni (v porovnání s délkou roku) na Venuši.
Další informace Existují také analematické sluneční hodiny, které jsou např. součástí naučné Sluneční stezky Porubou. Existence analemy je nepřímý důkaz heliocentrismu. Pozorování analemy ale nestačilo k vyvrácení převládajícímu geocentrismu samo o sobě – až do doby Koperníka/Galilea se interpretovala pomocí složitých geocentrických modelů (epicykly).
Odkazy Reference
Související odkazy Gnómón
Externí odkazy
Fotografická montáž analemy na stránkách Astronomy Picture of the Day
Kategorie:Nebeská mechanika