Kyberaktivismus (znám také jako online aktivismus nebo internetový aktivismus) znamená využívání internetových prostředků a relativní anonymity internetu k politickému a dalšímu aktivismu, agitaci, organizaci a vytváření hnutí https://www.techopedia.com/definition/27973/cyberactivism.
Kyberaktivismus je více než hackování a kampaně aktivistů. Je to nový fenomén, jenž je postavený na aktivismu, ale mění způsoby, kterými se vyvíjí tlak na korporace. Aktivistické skupiny změnily svoje organizační struktury a donutily společnosti, aby vyvinuly způsoby, jak těmto novým uskupením odolávat. Je zde důležitá role jednotlivců, kteří rozvíjejí spontánní vztahy mezi uživateli internetu. Již nejde o dlouhodobou spolupráci, jejímž výsledkem je nějaká asociace, nýbrž o okamžitou spontánní síť vztahů.Volně přeloženo: Journal of Public Affairs, Volume 3, Number 4, November 2003, pp. 326-337(12), str. 326.
Historie kyberaktivismu
Historie před webem 2.0 Před vznikem tzv. webu 2.0, tj. internetu jako média zajišťující vyšší stupeň interakce,Co je web 2.0, 24 DEVELOPMENT, Dostupné z WWW: http://www.24development.cz/co-je-web-2-0/ sloužil internet především k přenosu informací a dat, nežli k vyjadřování názorů nebo organizování veřejných akcí. Komunikačním prostředkem na internetu byla zejména e-mailová korespondence, prakticky neexistovaly sociální sítě, které se rozvinuly až později a jsou příčinou rozšíření internetového aktivismu. I přesto ale můžeme pozorovat koncem 90. let 20. století první projevy kyberaktivismu. Ty jsou spojovány především s diktátorskými či autoritářskými režimy, přesto se objevují všude po světě. Níže můžete nalézt několik příkladů reflektujících kyberaktivismus v praxi.Sandoval-Almazan and Gil-Garcia, “Towards Cyberactivism 2.0? Understanding the Use of Social Media and Other Information Technologies for Political Activism and Social Movements.”, str. 1.
Projevy kyberaktivismu v tomto období Lotus Za vůbec první větší kyberaktivistickou akci je považována hromadná e-mailová korespondence nespokojených zákazníků společnosti Lotus. Zákazníci reagovali na nový produkt společnosti, který firma představila v roce 1990 – databázi obsahující jména, adresy a kupní preference asi 120 milionů Američanů. Pro zhruba 30 tisíc uživatelů uvedených v databázi představoval výrobek ohrožení osobní bezpečnosti. Výsledkem bylo velké množství e-mailových zpráv adresovaných společnosti, což vedlo Lotus ke zrušení databáze v roce 1991.A Brief History of Online Activism, mashable.com, 2011 [cit. 2011-08-15], Dostupné z WWW: http://mashable.com/2011/08/15/online-activism/#_ybgXXEXgkqs MoveOn.org Poprvé se kyberaktivismus, zabývající se vysokou politikou, projevil v roce 1998. Joan Blades a Wes Boyd vytvořili uskupení MoveOn.org a umístili na internet petici, týkající se kauzy Billa Clintona a Monicy Lewinské. V petici vyzývali Kongres, aby upustil od projednávání impeachmentu amerického prezidenta, a věnuje se raději problémům, kterým čelí národ.MoveOn, groupsnoop.com, Dostupné z WWW: http://www.groupsnoop.org/MoveOn Petici během jednoho týdne podepsalo asi 100 tisíc lidí.A Brief History of Online Activism, mashable.com, 2011 [cit. 2011-08-15], Dostupné z WWW: http://mashable.com/2011/08/15/online-activism/#_ybgXXEXgkqs Koncem roku 2016 je MoveOn.org tzv. „elektronickou advokátní kanceláří“,MoveOn, DiscoverTheNetwork.com, Dostupné z WWW: http://www.discoverthenetworks.org/printgroupProfile.asp?grpid=6201 která má více než 3,2 miliony členů a aktivně podporuje např. všechny demokratické kandidáty v amerických prezidentských volbách. Bongo Doit Partir o V roce 1998 byla vytvořena webová stránka s francouzským názvem Bongo Doit Partir (v češtině Bongo musí odejít), namířena proti druhému gabonskému prezidentovi Omaru Bongovi. Stránku vytvořil Daniel Mengara, Gabonec působící v Americe. Vyzývá v ní k odporu a boji proti Bongovu režimu, který byl značně autoritářský. To potvrzuje i s tím související událost v roce 2003, kdy Amnesty International uvedla, že bylo v Gabonu zadrženo 5 členů, kteří se ke stránce Bongo Doit Partir aktivně hlásili.Gabon: Further Information on Prisoners of Conscience, amnesty.org, 2003 [cit. 2003-10-15], Dostupné z WWW: https://www.amnesty.org/en/documents/AFR26/004/2003/en/ Battle of Seattle Roku 1999 se uskutečnila stávka čítající mezi 50 000–100 000 protestujících proti WTO (Světová obchodní organizace), jejíž ministerské zasedání se ten rok po dobu pěti dnů odehrávalo v americkém Seattlu. Tohoto protestu se zúčastnily ekologické skupiny bojující za lidská práva, studenti, teologové bojující za spravedlivější podmínky při obchodování. Po odtržení menší skupiny protestujících, která začala rabovat a páchat násilí, výrazně zasáhla policie Seattlu (slzný plyn, pepřový sprej a střílení slepými náboji) a dokonce i národní garda. Byl vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení. Tato událost byla sledována mnoha médii, které kritizovaly razantní zásah policie a zobrazovali protestující jako násilné a šílené skupiny, bez důvodu k protestu.„WTO protests in Seattle, 1999“, Global Issues, http://www.globalissues.org/article/46/wto-protests-in-seattle-1999 (staženo 8. 11. 2016).
Kyberaktivisté se snažili zmást účastníky konference vytvořením téměř stejnojmenné webové stránky přímo pro konferenci v Seattlu (oficiální URL WTO byl www.wtoseattle.org, falešný www.seattlewto.org). Během protestu v ulicích zaútočili The Electrohippies Collective na webovou stránku WTO a na nějakou dobu ji znepřístupnili.Martha McCaughey a Michael D. Ayers, Cyberactivism: Online Activism in Theory and Practice (London: Routledge, 2003), s. 77.
Kyberaktivismus a politika Wikileaks je jeden z nejznámějších případů kyberaktivismu v politice, po zveřejnění přísně tajných dokumentů Pentagonu o válce v Afghánistánu, o válce v Iráku, zveřejněním emailů předsedy kampaně Hillary Clinton, Johna Podesty, (které sahají až do doby, kdy byl Podesta spolupředsedou kampaně Baracka Obamy a uvádějí jména všech, co se na kampani podíleli).http://www.nytimes.com/2016/11/05/opinion/what-were-missing-while-we-obsess-over-john-podestas-email.html?rref=collection%2Ftimestopic%2FWikiLeaks&action=click&contentCollection=timestopics®ion=stream&module=stream_unit&version=latest&contentPlacement=1&pgtype=collection
Hacknutí emailu Hillary Cliton, kandidátky na post prezidenta Spojených států amerických ve volbách v roce 2016, a jejich uveřejněním na WikiLeaks v roce 2015, bylo dalším výrazným krokem.„Hacked Off: Hillary Clinton´s campaign“ The Economist (15. říjen 2016): 23-24, http://www.proquest.com/ (staženo 26. 11. 2016). Kyberaktivisté tak zvýhodnili další kandidáty a Hillary Clinton se ocitla ve vyšetřování FBI.http://www.nytimes.com/2016/10/08/us/politics/hillary-clinton-speeches-wikileaks.html?rref=collection%2Ftimestopic%2FAssange%2C%20Julian%20P
Další celosvětové uskupení, které se věnuje kyberaktivismu, je skupina Anonymous. Aktivističtí hackeři mimo jiné znepřístupnili web FBI,Jakub Drmola, „Systémová dynamika hacktivismu“(diplomová práce, Masarykova univerzita, 2013). CIA, amerického ministerstva spravedlnosti a zveřejnili mailové korespondence syrské vlády. Kromě nabourávání státních webů se skupina vyjádřila například i k boji proti Islámskému státuDavid Clarke a Giles Elgood, „Anonymous hackers declare war on Islamic State after Paris attacks“ The Reuters (16. listopadu 2015), http://www.reuters.com/article/us-france-shooting-anonymous-idUSKCN0T519Z20151116 a dětské pornografii (jejíž stránky opakovaně nabourala a uveřejnila seznam jmen uživatelů těchto stránek).http://technet.idnes.cz/hackeri-shodili-tajne-stranky-pedofilu-a-zverejnili-jmena-navstevniku-1m5-/sw_internet.aspx?c=A111024_142414_sw_internet_pka
Kyberaktivismus a web 2.0 Když se řekne web 2.0 je souhrn internetových nástrojů, sociálních médií. Jedním z nich je twitter, který se stal mocným nástrojem internetových aktivistů. Hlavním rozdílem mezi raným kyberaktivismem a kyberaktivismem využívající web 2.0 je míra aktivity, kdy sociální média umožňují diskuzi a vysokou aktivitu uživatelů a dále mohou přerůst až k fyzické protesty.
Vzestup nových médií pomohl interakci a komunikaci aktivistů. V kontextu revolucí můžeme uvést několik příkladů:
Ukrajinská oranžová revoluce – V listopadu 2004 stovky tisíc Ukrajinců protestovalo proti podvodu v prezidentských volbách. Proti sobě stáli populární a prodemokratický Viktor Juščenko a Viktor Janukovyč. Druhé kolo bylo zfalšováno, po protestech opakováno a toto opakování vyústilo v Juščenkovo vítězství. Název této revoluce je odvoz od barvy juščenkovy strany „Naše Ukrajina”.
Tato revoluce je důležitá především proto, že se považuje za první, která byla organizována online. Byly využívány SMS zprávy, vznikla nezávislá online média, používala se internetová komunikace a sociální média. Joshua Goldstein na toto téma publikoval rešerši.Goldstein, “The Role of Digital Networked Technologies in the Ukrainian Orange Revolution.”, str. 6.
Íránská zelená revoluce
Wikileaks
Komerční využití internetových technologií a růst nástrojů webu 2.0 vytvořil novou kulturu online protestů. Příkladem použití twitteru může být Mexiko a jeho Necessary Internet movement (nezbytné internetové hnutí). Použila diskuze na twitteru, fyzické protesty. To přivábilo pozornost tradičních medií díky čemuž se stalo virálním.Sandoval-Almazan and Gil-Garcia, “Towards Cyberactivism 2.0? Understanding the Use of Social Media and Other Information Technologies for Political Activism and Social Movements.”, str. 2.
Vývoj kyberaktivismu a využití webu 2.0 reflektuje situace v Mexiku:
1. Mexiko a internet necesario
Mexiko upravuje svoje daně každý rok. V roce 2009 chtěl kongres uvalit daň na použití internetu. Alejandro Pisanty v reakci na vývoj situace publikoval tweet ‚promote, not tax‘ a použil hashtag #InternetNecesario (nutný internet). Imitoval tak stejnojmenné venezuelské hnutí. Piantyho zpráva měla za následek zformování početného hnutí. O pár dní později byla daň z internetu oficiálně odmítnuta. Zdaněny byly jen telefonické hovory a satelitní a kabelová televize. Hashtag zůstává aktivní na stránce protestu (www.internetnecesario.org).Sandoval-Almazan and Gil-Garcia, “Towards Cyberactivism 2.0? Understanding the Use of Social Media and Other Information Technologies for Political Activism and Social Movements.”.
2. Odpověď médií
Média o těchto událostech brzy informovala. Psalo se o twitteru, byla i odvysílána reportáž.Políticas y demandas civiles en la sociedad interconectada. Una revisión de movimientos en defensa de Internet en México y Venezuela Tic ́s, comunicación y periodismo digital, Ediciones Uninorte, Colombia (2010), pp. 41–69 (Dostupné na: http://books.google.com.mx/books?id=WdQhhApdM2AC&printsec=frontcover&dq=Tic+%CC%81s,+comunicaci%C3%B3n+y+periodismo+digital+-+Tomo+I&hl=es&sa=X&ei=9CHPUOL5OIi8qQGUq4GoAQ&ved=0CDkQ6AEwAA ).
3. Virální organizace
Pisantyho zpráva měla velikou odezvu. 21. října, 7 hodin po protestu na ni zareagovalo 51 000 uživatelů. Stala se tak světově pátou nejrozšířenější zprávou, což přimělo tradiční média k tomu, aby se o ní více psalo.L.C.T. Nabel, Ciberprotestas y consecuencias políticas: Reflexiones sobre el caso de internet necesario en México, Razón y Palabra (70) (2009), p. 49.
4. Fyzický protest
22. října mluvilo 12 organizátoru online protestu s mexickými senátory. Bylo to poprvé, kdy mexická vláda přijala nestranné protestující, kteří se zorganizovali za pomoci internetu.Hanna et al., 2011, „Mapping the political twitterverse: Candidates and their followers in the midterms“ Artificial intelligence, 62, AAAI Press (2011), pp. 510–513.
5. I’m 132
Studentský projekt, který si dal za úkol informovat mexické občany o politické situaci za pomoci Facebooku, Twitteru a YouTube.
Druhy kyberaktivismu
Propagace a šíření informací