náhled|280px|Chorvatské župy: 1. Záhřebská 2. Krapinsko-zagorská 3. Sisacko-moslavinská 4. Karlovacká 5. Varaždinská 6. Koprivnicko-križevecká 7. Bjelovarsko-bilogorská 8. Přímořsko-gorskokotarská 9. Licko-senjská 10. Viroviticko-podrávská 11. Požežsko-slavonská 12. Brodsko-posávská 13. Zadarská 14. Osijecko-baranjská 15. Šibenicko-kninská 16. Vukovarsko-sremská 17. Splitsko-dalmatská 18. Istrijská 19. Dubrovnicko-neretvanská 20. Mezimuřská 21. Město Záhřeb Župy (v originále županije) jsou správními jednotkami Chorvatské republiky. Jejich správu a statut určuje Zákon o místním uspořádání a krajové samosprávě (v originále Zakon o lokalnoj i područnoj samoupravi)http://www.zakon.hr/z/132/Zakon-o-lokalnoj-i-podru%C4%8Dnoj-(regionalnoj)-samoupravi.
Celé území Chorvatska je členěno na dvacet žup a město Záhřeb.
Podle Zákona o místní samosprávě má každá župa ve své správní kompetenci: vzdělání zdravotnictví urbanismus hospodářský rozvoj dopravu a dopravní infrastrukturu správu cest (netýká se dálnic) plánování a rozvoj kulturních, zdravotních a sociálních věcí dohled nad obecní správou ostatní správní náležitosti podle příslušných zákonů.
Názvy chorvatských žup jsou dány Zákonem o území žup, měst a obcí Republiky Chorvatsko a jsou odvozeny ze správních středisek nebo místních krajových názvů.
Historie náhled|280px|Chorvatské župy v 19. století Od poloviny 10. století se podle kronikáře Konstantina Porfirogeneta na území dnešní Dalmácie a Bosny nacházelo 11 žup: Livenská, Cetinská, Imotská, Plivská, Psetská, Přímořská, Bribirská, Nonská, Kninská, Sidražská a Ninská.
V 11. a 12. století jsou doloženy tyto župy: Lická, Krbavská, Modrušská a Vinodolská. Ve 13. století na území severního Chorvatska zmiňují Záhřebská, Varaždinská, Križevecká, Virovitická, Gorická a Gorská župa, ve Slavonii pak Požežská a Vukovská župa.
Na konci středověku byl systém žup oslaben tureckým nebezpečím. Po osvobození Slavonie od turecké nadvlády V 18. století se znovu ustavují Virovitická, Požežská a Sremská župa. Jejich vůdcem byl župan.
Roku 1866 došlo k územní reformě a od té doby se Chorvatsko dělilo na osm žup. V této době nebyla součástí Chorvatska Istrie, Dalmácie ani většina Baranje, ale za to k němu patřil celý Srem. Bjelovarsko-križevecká (centrem Bjelovar) Licko-krbavská (Gospić) Modrušsko-rijecká (Ogulin) Požežska (Požega) Sremská (Vukovar, župa zasahovala až do dnešního Srbska) Varaždinská (Varaždín) Virovitická (Osijek) Záhřebská (Záhřeb) Župy existovaly i v království SHS, ty ale byly zrušeny ústavou z roku 1921. V období Nezávislého chorvatského státu bylo ustaveno 22 žup a hlavní město Záhřeb.
Seznam současných žup ŽupaChorvatský názevRozloha (km²)Počet obyvatel (2011)Hustota zalidnění
(ob./km²)Hlavní městoNejvětší městoPočet městPočet opčinokraj|22x22pixelů Bjelovarsko-bilogorskáBjelovarsko-bilogorska županija2 640119 76445,36BjelovarBjelovar518okraj|22x22pixelů Brodsko-posávskáBrodsko-posavska županija2 030158 57578,11Slavonski BrodSlavonski Brod226okraj|22x22pixelů Dubrovnicko-neretvanskáDubrovačko-neretvanska županija1 781122 56868,88DubrovníkDubrovník517okraj|22x22pixelů IstrijskáIstarska županija2 813208 05573,96PazinPula1031okraj|22x22pixelů KarlovackáKarlovačka županija3 626128 89935,54KarlovacKarlovac517okraj|22x22pixelů Koprivnicko-križeveckáKoprivničko-križevačka županija1 748115 58466,12KoprivnicaKoprivnica322okraj|22x22pixelů Krapinsko-zagorskáKrapinsko-zagorska županija1 229132 892108,13KrapinaKrapina725okraj|22x22pixelů Licko-senjskáLičko-senjska županija5 35350 9279,51GospićGospić48okraj|22x22pixelů MezimuřskáMeđimurska županija729113 804156,16ČakovecČakovec322okraj|22x22pixelů Osijecko-baranjskáOsječko-baranjska županija4 155305 03273,41OsijekOsijek735okraj|22x22pixelů Požežsko-slavonskáPožeško-slavonska županija1 82378 03442,8PožegaPožega55okraj|22x22pixelů Přímořsko-gorskokotarskáPrimorsko-goranska županija3 588296 19582,55RijekaRijeka1422okraj|22x22pixelů Sisacko-moslavinskáSisačko-moslavačka županija4 468172 43938,59SisakSisak712okraj|22x22pixelů Splitsko-dalmatskáSplitsko-dalmatinska županija4 540454 798100,3SplitSplit1639okraj|22x22pixelů Šibenicko-kninskáŠibensko-kninska županija2 984109 37536,65ŠibenikŠibenik515okraj|22x22pixelů VaraždinskáVaraždinska županija1 262175 951139,42VaraždínVaraždín622okraj|22x22pixelů Viroviticko-podrávskáVirovitičko-podravska županija2 02484 83641,91ViroviticaVirovitica313okraj|22x22pixelů Vukovarsko-sremskáVukovarsko-srijemska županija2 454179 52173,15VukovarVinkovci526okraj|22x22pixelů ZadarskáZadarska županija3 646170 01746,63ZadarZadar628okraj|22x22pixelů ZáhřebskáZagrebačka županija3 060317 606103,79ZáhřebVelika Gorica925okraj|22x22pixelů Hlavní město ZáhřebGrad Zagreb641790 0171 232,47ZáhřebZáhřeb117
Orgány žup Županijska skupština Županijska skupština je správní sbor každé jednotlivé župy. Čítá od 31 do 51 členů. Mandát člena skupštiny trvá 4 roky. Skupština má předsedu a dva místopředsedy.
Župan Župan je hlavním představitelem župy. Předsednictvo může mít od 7 do 13 členů, předsednictvo města Záhřebu od 9 do 15 členů.
Správní kompetence výběr daní a ostatních poplatků příjmy z vlastnictví příjmy obchodních společností a jiných právnických osob pokuty a majetková správní řízení podíl na společných daních s celostátním daňovým systémem půjčky a granty z celostátního rozpočtu ostatní příjmy dané zákonem
Literatura Mirošević, Franko (ur.), Goldstein, I.; Grgin, B.; Moačanin, N.; Potrebica, F.; Pavličević, D.; Vranješ-Šoljan, B.; Kolar-Dimitrijević, M.; Klemenčić, M.; Rogić, V.; Gmajnić, L. (1996.) Hrvatske županije kroz stoljeća, Zagreb: Školska knjiga i Zavod za hrvatsku povijest Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. .
Externí odkazy
Hrvatska zajednica županija
Reference
Kategorie:Chorvatsko Kategorie:Chorvatská politika