Karel Voženílek (13. prosince 1883 TýnišťkoSOA Zámrsk, Matrika narozených v Týnišťku, sign.4457, ukn 7940, str.190. Dostupné online. – 23. března 1943, Praha) byl český legionář, důstojník a divizní generálHodnost byla v roce 1951 nahrazena generálporučíkem. Byl přednostou I. odboru (všeobecně vojenského v letech 1925–1938) Ministerstva národní obrany. V roce 1939 penzionován. Zemřel přirozenou smrtí.

Životopis Studoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě.V letech 1895 až 1899 Navštěvoval v letech 1909 až 1910 odbornou pivovarskou školu v Praze. Základní vojenskou službu absolvoval v letech 1904 až 1907 u pěšího pluku 98 ve Vysokém Mýtě. V hodnosti četaře odešel do zálohy. Odjel do Ruska, kde pracoval jako sládek v pivovaru.V roce 1910 pracoval jako sládek v pivovaru v Rusku Působil v Jelci (Orlovská gubernie), potom v Balašově (Saratovská gubernie). Nakonec v Mizači na Volyni.

1914–1920 vlevo|náhled|Plukovník Karel Voženílek - velitel I. československé divize v čs. legiích v Rusku (kolem 1918-1920) náhled|Legionařský odznak na čepici V srpnu 1914 se v Kyjevě přihlásil do České družiny a byl přidělen k její třetí rotě. Od října 1914 vykonával průzkumnou činnost v oblasti nasazení 3. armády gen. Dimitrijeva na jihozápadním úseku fronty, tj. na Dunajci a Sanu. Byl povyšován postupně až do hodnosti podporučíka, v prosinci 1916. Úspěšné provádění průzkumu vedlo k mimořádnému povýšení na praporčíka.Povýšen na praporčíka v červnu 1916 za hrdinství projevené v boji V červnu 1917 byl jmenován velitelem 12. roty 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi, na který se Česká družina rozrostla v únoru 1916. Koncem června onemocněl a až do počátku září se léčil v polní nemocnici v Jezerně.Bitvy u Zborova se z důvodu nemoci nemohl zúčastnit

vlevo|náhled|Hlídka československých legionářů na Rusi náhled|Čs. legionáři v Rusku 1918 náhled|Čechoslováci u obrněného vlaku náhled|Ruský legionář Karel Voženílek V listopadu 1917 se stal velitelem III. praporu 1. čs. střeleckého pluku. Od prosince 1917 do března 1918 absolvoval v Polonném školu velitelů praporů organizovanou u štábu 1. čs. střelecké divize Husitské.Krátce po bitvě u Zborova (2. 7. 1917) došlo k přejmenování obou pluků. Zrodila se I. divize – husitská, v čele s plukovníkem Josefem Švecem. Po absolvování školy převzal velení II. praporu, se kterým se zúčastnil bojů u Bezenčuku a Buzuluku. Jako velitel Nikolajevské operační skupiny (srpen 1918) byl povýšen do hodnosti podplukovníka. Koncem září 1918 se stal velitelem 2. čs. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad a hned za měsíc se stal velitelem 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi. V říjnu 1918 převzal po sebevraždě plukovníka Švece velení I. čs. střelecké divise Husitské a počátkem prosince byl povýšen do hodnosti plukovníka. Jako divizní velitel se v prosinci 1918 stal posádkovým velitelem v Kurganu. Stejné funkční zařazení vykonával od března do července 1919 v Irkutsku. Počátkem roku 1920 (v lednu) byl jmenován velitelem předvoje Čs. vojska na Rusi. Do Československa odjel s 18. transportem na lodi Sheridan koncem února 1920.

Do Československa se vrátil koncem dubna 1920. V průběhu tří měsíců (koncem července 1920) předal „legionářskou“ agendu, kterou z pověření štábu Čs. vojska na Rusi vedl.

V červenci 1920 byl jmenován do funkce velitele 1. pěší divize, která vznikla sloučením dosavadní I. čs. střelecké divize Husitské a domácí 1. divize a zúčastnila se bojů na Slovensku. V listopadu 1920 byl povýšen do hodnosti generála V. hodnostní třídy. V době od června do července 1921 absolvoval I. informační kurz pro generály a štábní důstojníky v Praze.

V říjnu 1921 se stal I. zástupcem náčelníka Hlavního štábu čs. branné moci. Do hodnosti generála IV. hodnostní třídy byl povýšen v říjnu 1924. Koncem října odjel do Francie, kde absolvoval stáž u zemského vojenského velitelství v Paříži a různých vyšších velitelství a škol. Zpět se vrátil v září 1925. Po návratu byl ustanoven do funkce přednosty I. odboru MNO. (Všeobecně vojenského). V této funkci pracoval až do začátku okupace republiky německou armádou, kdy byla čs. armáda v roce 1939 rozpuštěna.

Divizní generál Voženílek zemřel v Praze 23. března 1943.

Řády a vyznamenání

Československá vyznamenání 60px| Československý válečný kříž 1914–1918 Československý válečný kříž 1914–1918 60px| Československá revoluční medaile Československá revoluční medaile 60px| Československá medaile Vítězství Československá medaile Vítězství 60px| Řád sokola Řád M. R. Štefánika „Sokol“ s meči.

Ruská vyznamenání 60px|Kříž Sv. Jiří Kříž Sv. Jiří Válka.cz, Kříž Sv. Jiří, IV. stupeň 60px|Kříž Sv. Jiří Kříž Sv. Jiří, II. stupeň 60px|Kříž Sv. Jiří Kříž Sv. Jiří, III. stupeň 60px|Řád svaté Anny Řád svaté Anny, IV. třída s nápisem „Za chrabrost“

Francouzská vyznamenání 60px| Válečný kříž Válečný kříž 1914-1918, s palmou 60px| Řád čestné legie Řád čestné legie, V. třída – rytíř 60px| Řád čestné legie Řád čestné legie, IV. třída – důstojník 60px| Řád čestné legie Řád čestné legie, III. třída – komandér

Anglická vyznamenání Válečný kříž 60px|Řád za vynikající službu Řád za vynikající službu 1919

Rumunská vyznamenání 60px| Řád rumunské koruny Řád rumunské koruny, II. třída s meči

Italská vyznamenání 60px| Řád italské koruny Řád italské koruny, III. třída – komandér

Galerie obrázků

Reference Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. "Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920". Kniha 4, díl V, "Od Volhy na Urál, magistrála, návrat do vlasti", 1918-1920. Praha: Za svobodu, 1929. 900 stran, Strana 1 (obrazová příloha na samém úvodu knihy).

Literatura

PICHLÍK, Karel; KLÍPA, Bohumír; ZABLOUDILOVÁ, Jitka. Českoslovenští legionáři (1914-1920). Praha : Mladá fronta, 1996. 282 s. .

Související články Rudolf Medek František Langer Josef Kopta Josef Jiří Švec Jan Syrový Ludvík Krejčí Stanislav Čeček Otakar Husák Ludvík Svoboda Alois Podhajský

Externí odkazy

gen. Karel Voženílek http://vojenstvi.cz/vasedotazy_64.htm Divizní generál Karel Voženílek – článek na webu Britské řády a dekorace 2. část František Emmert – Fotografie vojenských osobností Českoslovenští legionáři v Rusku – VHÚ – článek na webu Boje a strastiplná cesta legionářů v Rusku – kronika obec Mokré Československá obec legionářská – článek na webu České legie v Rusku – dolin history na webu FOTO 1897-1918 FOTO 1897-1918 Československé legie – web Tomáš Pavlica – Svědomí Generálové v Československu – Karel Voženílek článek na webu Klub přátel pplk. Karla Vašátky – historie čsl. legií Historie obce Týnišťko General-major Karel Voženílek 1883–1943 Valka.cz, divisní generál Karel Voženílek

Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození 13. prosince Kategorie:Narození v Týnišťku Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí 23. března Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu italské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny 2. třídy Kategorie:Nositelé Řádu za vynikající službu Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Kříže svatého Jiří Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile